Kyjev (od naší zvláštní zpravodajky) - Před invazí měla Ukrajina výrobní kapacitu elektrické energie 36 gigawattů. Od června 2024, kvůli raketovým útokům a okupaci Záporožské jaderné elektrárny, už země funguje pouze na devíti gigawattech. Jak uvádí nová studie Mezinárodního centra pro ukrajinské vítězství z letošního srpna, v období do jara 2023 ruské raketové útoky na energetickou síť snížily kapacitu o 18,1 gigawattu, další útoky z letošního jara pak o dalších devět.
Jinými slovy, Ukrajině zůstalo už jen 25 procent zásob. Část se obnovuje, část je zcela zničená a obnovit ji není možné. "Jsme v naprosto hrozivé situaci. Mnohem horší než loni. Ukrajinu brzy čeká energetická katastrofa a my s tím můžeme jen sotva něco dělat," říká Vojcická pro Aktuálně.cz. Situace je podle ní obzvlášť kritická pro uhelné a plynové elektrárny, které zajišťují elektřinu v době nejvyšší spotřeby.
Útoky na energetickou infrastrukturu už v posledních měsících vedly k rozsáhlým výpadkům elektřiny v mnoha částech Ukrajiny, včetně oblastí daleko od linie kontaktu. Letos v srpnu například podniklo Rusko masivní útok, při kterém použilo 127 raket a 109 íránských dronů Šáhid. Tyto útoky zasáhly mimo jiné i části přenosové sítě po celé Ukrajině a vážně poškodily čtyři vysokonapěťové rozvodny, včetně těch v Kyjevě, Vinnycji a Záporoží.
Kvůli těmto útokům je elektrický proud ve většině částí Ukrajiny dostupný jen několik hodin denně. "Jestli existuje jedna věc, kterou má doma každý Ukrajinec, jsou to pěkně silné powerbanky na několik nabití. Ještě není ani zima a už teď se potýkáme s pravidelnými výpadky elektřiny," upozorňuje Vojcická.
Rusko navíc změnilo svou taktiku tak, aby byly útoky ničivější. Místo cílení jen na přenosovou síť a rozvodny se zaměřilo na samotná zařízení, včetně elektráren a kogeneračních jednotek. Útoky poškodily například také solární elektrárnu daleko od fronty, což Ukrajině ztěžuje využívání obnovitelné energie. Okupanti nejprve útočí drony, které oslabí protivzdušnou obranu, a poté přicházejí raketové údery.
Letos v zimě se podle Vojcické přesně z těchto důvodů očekává, že bude na Ukrajině chybět minimálně čtyři až pět gigawattů elektřiny. "To by mohlo v praxi vypadat tak, že Ukrajinci budou mít elektřinu jen deset hodin denně. Nedostatek může být ale mnohem větší, pokud budou útoky pokračovat a Rusku se bude dál dařit ničit elektrárny a důležité části přenosové sítě," varuje. Počítá i s tím, že výpadky elektřiny budou trvat celé týdny.
Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksandr Lytvyněnko v úterý varoval, že Ukrajina se připravuje na masivní ruské údery proti energetické infrastruktuře během podzimních a zimních měsíců. "Se začátkem topné sezony to začne," řekl.
Ačkoliv Ukrajina může dovážet elektřinu z evropských států, jako jsou Polsko, Slovensko a Maďarsko, tato možnost je omezena na 1,7 gigawattu. To není dost k pokrytí rostoucí poptávky, kterou země očekává letos v zimě. Proto Vojcická upozorňuje, že právě teď je pomoc Západu v podobě zbraní klíčová víc než kdy předtím.
"Zopakuju, co naše vláda říká pořád. Naše partnery to ve výsledku bude stát méně, když nám teď poskytnou dostatečnou protivzdušnou obranu. Hlavně však potřebujeme možnost cílit na ruské základny. Můžeme se jen snažit sestřelit co nejvíce nepřátelských zbraní, ale nikdy nedosáhneme stoprocentní úspěšnosti, to je prostě nemožné. Pokud se něco nezmění, situace se vůbec nezlepší. Naopak, bude jen hůř," říká Vojcická.
Ukrajina v zimě také očekává další vlnu migrace. Během loňské zimy kvůli útokům na energetickou infrastrukturu uprchlo z napadené země dalších 1,5 milionu lidí. Z důvodu dalšího velkého poškození energetiky se letos očekává, že uprchlíků bude ještě víc. "Pro Evropu je levnější poskytnout Ukrajině obranu proti těmto útokům než čelit novým vlnám uprchlíků," uzavírá Vojcická.
Viktoria Vojcická
Pracuje jako ředitelka Mezinárodního centra pro ukrajinské vítězství a je členkou představenstva ukrajinské neziskové organizace Centrum proti korupci. V letech 2014 až 2019 působila jako poslankyně ukrajinského parlamentu a tajemnice výboru pro energetiku a jadernou bezpečnost. Výrazně přispěla k reformám energetiky a prosazovala nezávislou energetickou regulaci.
Je známá svým postojem proti vlivu oligarchů v ropném a plynárenském sektoru. Předtím pracovala jako auditorka a finanční ředitelka ve firmách PricewaterhouseCoopers a Concorde Capital.
Narodila se v Kyjevě a v roce 2002 dokončila studium na Kyjevské národní univerzitě obchodu a ekonomie, kde získala titul ve specializaci na bankovnictví. V roce 2005 získala magisterský titul v mezinárodních financích na Brandeis International Business School.
