Můžeme si to dovolit? Spojenci v tichosti řeší zásadní otázku ohledně útoků na Rusko

Michaela Prešinská Michaela Prešinská
4. 9. 2024 10:01
Mezi západními spojenci Ukrajiny se čím dál častěji otevírá téma útoků na vojenské cíle hluboko na ruském území. Zatímco Velká Británie a Francie by takové operace (zejména podzvukovými střelami Storm Shadow) povolila, Spojené státy a Německo jsou stále proti.
Británie dodala Ukrajině přesné střely Storm Shadow. Mají dosah až 250 kilometrů. | Video: Reuters

Ukrajina u některých zbraní, především střel dlouhého doletu, slíbila spojencům, že je nepoužije proti cílům v Rusku v obavách z možné eskalace. Nyní však žádá o upuštění od restrikcí. Zatímco USA a Německo stále odmítají omezení zrušit, Velká Británie a Francie bojují za změnu.  

Redaktorům Financial Times měly "dobře informované" zdroje popsat, jak britská vláda zaslala počátkem letošního léta do Washingtonu a Paříže dokument, v němž žádala, aby bylo Ukrajině umožněno odpalovat britské střely Storm Shadows na cíle na ruském území. 

Američané dle listu odmítli, že by Britům dali nesouhlasné stanovisko. "Ne že by to vetovali," řekl jeden ze zdrojů obeznámených s jednáním. Ze zjištění FT nicméně vyplývá, že americká pozice zůstává nejasná. Problémem by mohlo být i to, že k plnému využití Storm Shadows na území, kde Rusové masivně využívají sofistikované rušičky, by Britové a potažmo Ukrajinci potřebovali přístup k americkým zpravodajským informacím. A o ty se Washington dělí jen nerad.

K využití střel v Rusku se přiklání i francouzský prezident Emmanuel Macron. "Musíme Ukrajincům umožnit likvidovat vojenské objekty, z nichž jsou rakety odpalovány. Nedovolíme střílení na jiné civilní nebo vojenské cíle. Tím se nebudeme chovat eskalačně," vyjádřil se k problematice v květnu. Spojené státy se přesto nadále obávají, že by využití raket na ruském území vedlo ke zhoršení situace. 

"Poradce Bílého domu Jake Sullivan opakovaně věnoval značnou pozornost červeným liniím, které Rusko stanovilo, a snažil se vyhnout jejich překročení," vyjádřil se pracovník amerického think-tanku Foreign Policy Research Institute Maximilian Hess pro server Business Insider s tím, že měly na uvažování administrativy značný vliv. 

Zatím poslední hrozbu adresoval do Kyjeva ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, když tvrdil, že útok může vést ke třetí světové válce. Pokud propukne, neomezila by se podle něj jen na Evropu.  

Západ i Ukrajina však překročily hned několik "červených linií" vytyčených Kremlem. A k ničemu zásadnímu nedošlo. "Je zcela jasné, že Putinovy údajné hranice v této věci nejsou ve skutečnosti nepřekročitelné. Tak třeba ještě před pár lety Rusko říkalo, že když Amerika pošle na Ukrajinu rakety Javelin, určené k zaměřování vrtulníků, přijde vážná eskalace," podotkl.  

Hess tvrdí, že během jednání za zavřenými dveřmi zástupci Velké Británie a Francie poukazují na to, že vyhrožováním potenciální eskalací Rusko záměrně přehání a snaží se navázat na dlouhodobou praxi vyděsit Západ.

Z Kremlu jsou slyšet hrozby eskalací už od prvních měsíců války, například po potopení křižníku Moskva v Černém moři. Nebo když spojenci začali posílat na Ukrajinu nejprve munici, následně střely HIMARS či zmíněné Storm Shadow a stíhačky F-16. Rusové vyhrožovali také poté, co Ukrajina začala útočit na letiště a sklady paliva či zbraní na jejich území.

Postupně padla jedna ruská červená linie za druhou. "Zapojení Spojených států do ukrajinského útoku v Kurské oblasti je jasný fakt," řekl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Žádná apokalypsa ani světová válka, kterou ruští propagandisté vyhrožují už od začátku agrese, ale ani v tomto případě nepřišla.

Obrovská lekce pro Ukrajinu. Krvavá past v Doněcku ukázala, že Putinovi nejde věřit (článek s videem zde)

Ukrajina uctila své padlé v den 10. výročí masakru v Ilovajsku. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy