Množství dobrovolníků se v porovnání s těmi, kteří se hlásili do ukrajinské armády na počátku ruské invaze v únoru 2022, značně zmenšilo. Ukrajinská vláda už dříve přiznala, že náborová kampaň k boji v zákopech příliš nepřesvědčila. Odvodům se vyhýbají statisíce lidí, velká část z nich v zahraničí.
Rozhodnutí vlády z poloviny minulého týdne je jedním z kroků, které povedou k postupnému zpřísnění pravidel mobilizace. Po pozastavení ukrajinských konzulárních služeb, které poskytují pomoc občanům během jejich pobytu v zahraničí, čeká Ukrajince příchod nového mobilizačního zákona.
Ten vejde v platnost 18. května a jeho hlavním cílem bude identifikovat co nejvíce mužů podléhajících branné povinnosti. To má úřadům zjednodušit jejich povolávání do armády, což je pro okupovanou zemi, v době, kdy jí docházejí bojové síly, stěžejní.
Ministr zahraničí Dmytro Kuleba se ke změnám vyjádřil minulé úterý. "Život za hranicí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. Je nepřijatelné, aby někteří vysedávali v restauracích, zatímco jiní jsou v zákopech. A navíc velmi unavení," reagoval na muže, kteří se nástupu do armády vyhýbají například vycestováním ze země.
Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že ze své země uprchlo více než 6,4 milionu Ukrajinců, z nichž mnozí odešli do zemí Evropské unie. Podle statistické agentury EU pak 20,6 procenta z odhadovaných 4,3 milionu Ukrajinců, kteří v současné době žijí na jejím území, tvoří muži. Podle Rádia Svobodná Evropa plánuje Ukrajina kontrolovat, zda mají k pobytu v zahraničí legitimní důvod.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
"Kdybychom nyní šli s čímkoli pro pomoc na velvyslanectví, pošlou nás do náborových center na Ukrajinu. Já se vracet nebudu. Oni mě pak nepustí zpátky do Česka. Mám tady oficiální trvalý pobyt. Platím tu řádně daně. Teď mám ale problém," říká reportérům Ukrajinec, který žije v Praze.
Mít dobrý důvod k odchodu
Zákaz vydávání pasů v jiných zemích však podle serveru CNN vyvolal kritiku některých poslanců ukrajinského parlamentu, kteří jej označili za "pololegální". Část z nich je přesvědčená o tom, že zástupci ukrajinského ministerstva zahraničí by měli být předvoláni k podání vysvětlení.
Ukrajinské úřady se chtějí zaměřit pouze na občany, kteří opustili zemi ilegálně. "Mám z toho špatný pocit. Mám tu rodinu, ženu a děti. A teď budu muset jet na Ukrajinu, abych prokázal svou totožnost. Tak to prostě je. Nebo se doklady budou vydávat na vojenském registračním a odvodním úřadě - nevím. Zatím nic nevím," uvádí Vladislav, který žije s rodinou ve Varšavě.
Kyjev zakázal opustit zemi mužům, kteří jsou v branném věku, na začátku plnohodnotné invaze. Mnoho Ukrajinců začalo žít v zahraničí dlouho předtím. Nový mobilizační zákon přesto může podle novinářů z Rádia Svobodná Evropa ovlivnit jejich životy. "Někteří z těchto lidí odešli z Ukrajiny už v 90. letech nebo v roce 2000, takže bychom měli mluvit pouze o těch, kteří porušili ukrajinské zákony, tedy o těch, kteří nějakým způsobem překročili hranice nelegálně, bez povolení k odchodu," říká k problematice polský politolog Lukasz Adamski.
Neexistuje způsob, jak muže ze zahraničí získat
Podle Adamského je v zájmu Varšavy, aby ukrajinští uprchlíci v zemi zůstali. Tamní pracovní trh to podle experta vyžaduje, přesto připouští, že by pro stát měla být důležitější bezpečnost občanů. "Musíme chápat, že je důležité, aby se ukrajinští muži vrátili bránit svou zemi. Všichni víme, že pokud Ukrajina, nedej bože, v této válce nezvítězí, riziko války v Polsku se výrazně zvýší," varuje.
Jak Ukrajina donutí muže, kteří se ilegálně odstěhovali ze země, k návratu, dosud není jasné. "Nelze je repatriovat násilím. Násilně je může vyhostit pouze země, ve které se zdržují," vysvětluje poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny Ihor Fris.
