Rusové podle Melnyka dobyli Avdijivku, protože v závěrečné fázi útoku shazovali půltunové a tunové bomby jednu za druhou. Melnyk, s nímž se Aktuálně.cz spojilo přes sociální síť Telegram, jedenadvacet let aktivně sloužil jako pilot ukrajinského letectva, později působil jako šéf analytického a organizačního odboru na ministerstvu obrany.
Na konci minulého týdne padlo několik dalších vesnic blízko Avdijivky. Ruská armáda také ve vlnách útočí na jihu v Záporožské oblasti, kde se snaží dobýt zpět kapsu kolem vesnice Robotyne, která byla jedním z mála územích zisků Ukrajinců během jejich loňské nevydařené protiofenzivy.
"Poslední zprávy z fronty mě znepokojují, jako asi každého na Ukrajině. Bohužel se sešlo několik problémů najednou. Máme problémy s mobilizací i ekonomické potíže," říká Melnyk.
Aktuální převaha v dělostřeleckých granátech na frontě je podle něj zhruba deset proti jednomu. "Na deset odpálených ruských granátů může Ukrajina odpovědět jedním. Nemůžeme pořádně likvidovat techniku a je také třeba více útočit na ruská skladiště a zásoby v týlu. Pak by převaha nepřítele nebyla tak velká," popisuje.
Dodává, že pro ukrajinskou armádu je a nadále bude problém převaha Rusů v řízených střelách. "Potřebujeme je například k sestřelování letadel. I když jsme v posledních dnech několik letadel trefili, nestačí to," vysvětluje.
Nasazení F-16
Ukrajina momentálně čeká na další velkou zbrojní pomoc od USA ve výši 61 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun). Schválení závisí na Sněmovně reprezentantů, která o tom zřejmě bude hlasovat až na přelomu března a dubna.
Aktuální nedostatek granátů má pomoci vyřešit česká iniciativa, která chce zajistit munici pro napadnou zemi ze států mimo Evropskou unii. Záměr poprvé oznámil minulý měsíc prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci. K iniciativě už se připojily například Kanada, Nizozemsko, Belgie, Francie či Dánsko. Celková částka za nákup granátů se pohybuje kolem 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun).
Melnyk soudí, že Ukrajině také citelně pomůže nasazení prvních amerických letounů F-16, ke kterému má dojít během tohoto roku.
"Většina našich letadel byla vyrobena v devadesátých letech a s raketami, které zasáhnou cíl do vzdálenosti čtyřiceti kilometrů. Ruské Su-34 pálí do vzdálenosti 150 kilometrů. Pokud nasadíme F-16, budeme moci mířit ze vzduchu na srovnatelnou vzdálenost," popisuje.
F-16 podle něj umí velmi dobře manévrovat a jejich nasazení by přineslo stejné zlepšení a pokrok, jako když Ukrajinci začali používat střely s plochou dráhou letu Storm Shadow nebo raketomety HIMARS.
"Jenom ze země protivzdušnou obranou nelze ruské letouny úplně likvidovat. Často mění trasy letů a naše systémy protivzdušné obrany potřebujeme také na ochranu různých míst a objektů," dodává Melnyk.
Uniklá nahrávka o taurusech
Ukrajinci se také zatím nedočkali německých střel s plochou dráhou Taurus, které mají dolet až 500 kilometrů. Tamní kancléř Olaf Scholz minulý týden zopakoval, že je Kyjevu zatím nedodá. Zdůvodnil to rizikem zapojení Německa do války s Moskvou.
Ruská televize RT následně o víkendu zveřejnila odposlech videokonference důstojníků německé armády, na které se baví o možném použití taurusů na Ukrajině.
Velitel německého letectva Ingo Gerhartz v rozhovoru tvrdí, že země disponuje pěti sty kusy střel Taurus a nebyl by problém jich stovku poskytnout Ukrajině. Zároveň ale říká, že jejich nasazení zásadně nezvrátí situaci na frontě, protože Ukrajinci nemají dost pozemních sil k ofenzivě. "Průběh války to neotočí, to si řekněme rovnou," říká Gerhartz na zveřejněné nahrávce.
Melnyk se ale navzdory nynější situaci neobává velkého ruského průlomu a toho, že by padlo některé z velkých měst na východě země, například Charkov nebo Záporoží. Hrozba podle něj není tak velká jako v prvních dnech a týdnech invaze, která začala předloni v únoru. "Víme o tom nebezpečí a velení na lokální úrovni tomu přizpůsobují taktiku a obranu," uvádí.
