Islámábád - Pákistánská odnož afghánského islamistického hnutí Tálibán chce narušit průběh blížících se voleb.

Její vůdce Hakimulláh Mahsúd v dopise rozeslaném médiím oznámil, že v sobotu po celém Pákistánu udeří sebevražední atentátníci. "Neuznáváme systém nevěřících, který je nazýván demokracií," napsal.

Armáda zareagovala, že u volebních místností a sčítacích center rozmístí desetitisíce vojáků. Například v nejlidnatější provincii Paňdžánb už nyní hlídkuje na 300 tisíc policistů a vojáků.

Kampaň, kdy umírali lidé

Oznámení Tálibánu přišlo jen několik málo hodin před tím, než byl na jednom z předvolebních shromáždění na jihu země unesen Alí Hajdar Gílání, kandidát do parlamentu a syn expremiéra Júsufa Rázy Gíláního.

Zatím není jasné, kdo se ho zmocnil, nicméně podle agentur ozbrojenci vtrhli na předvolební shromáždění, dav rozháněli střelbou do vzduchu a Gíláního přinutili nastoupit do přistaveného vozidla.

Jde tak o pokračování násilí, které provází celou předvolební kampaň. Doposud si útoky na mítinky politických stran vyžádaly přes sto mrtvých.

Hlavními cíli islamistů byly sekulární partaje, ovšem sebevrazi Tálibánu zaútočili i na kandidáty Společenství islámských duchovních, které přitom dlouhodobě kritizovalo armádu za údery na islamisty.

Situace dospěla tak daleko, že značná část politiků se raději přestala ukazovat na veřejnosti.

Historické volby

Hlasování, které v sobotu 158milionovou zemi čeká, je přitom v mnoha směrech mimořádné.

Vůbec poprvé totiž půjde o předání moci mezi civilními vládami. Islámské republice totiž po více než polovinu její 66leté existence vládla armáda, ať už po otevřených pučích, nebo v pozadí.

Kvůli volbám se z dobrovolného exilu vrátil do země i někdejší prezident Parvíz Mušaraf. Generál, jehož k moci vynesl puč v roce 1999, hlásal, že přišel "zachránit Pákistán", ovšem úřady mu znemožnily kandidovat. Nyní pobývá v domácím vězení a čelí hned několika obviněním, mimo jiné z vlastizrady.

Favoritem voleb a hlavním adeptem na premiéra je Naváz Šaríf, který stál v čele kabinetu už v době zmiňovaného Mušarafova puče. Kromě něj má podle agentur velkou šanci na úspěch i Imran Chán, lídr Hnutí za spravedlnost.