Doposud existuje jen hrstka přesně vymezených dopravních přestupků, kvůli kterým mohou úřady řidiče z jiné unijní země popotahovat. Typicky jde o překročení povolené rychlosti, které tvoří až 90 procent všech přeshraničních pokut v EU.
Nově se ale skupina prohřešků více než zdvojnásobí na dvanáct přestupků. Přibude nebezpečné předjíždění, ujetí od nehody nebo jízda v protisměru. Zařadí se sem také nebezpečné parkování - tedy takové, kdy řidič svým vozem brání třeba ve výjezdu hasičům nebo zabírá takovou plochu chodníku, že po něm neprojede vozíčkář.
Pokud Češi "jen" nezaplatí parkovací hodiny v Rakousku nebo Německu, po návratu po nich pokutu doma nikdo vymáhat nebude.
Na novinkách se shodli v pondělí ministři ze zemí EU zodpovědní za resort dopravy. Pokud novou směrnici podpoří také evropští poslanci, změny by mohly vstoupit v platnost na přelomu let 2025 a 2026. Úpravy navrhla letos na jaře Evropská komise ve snaze zlepšit bezpečnost na silnicích a dálnicích v unii a zároveň snížit pocit beztrestnosti.
"Snahu zajistit rychlejší a lepší výměnu informací o přestupcích a také rozšíření jejich škály vítáme. Povede to k silnějšímu vymáhání práva," komentoval to český zástupce na schůzce, ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Podle údajů Evropské komise je nyní zaplaceno jen okolo 40 procent pokut vydaných v jednom státě EU a zaslaných do druhého. Ostatní prostě končí v koši. Češi v rámci sedmadvacítky unijních států patří k těm, kteří tyto postihy neplatí.
Přesné číslo ale Kupka neznal, stejně tak nevěděl, jak je Česko úspěšné ve vymáhání pokut po cizích řidičích. "Jde o odpovědnost jednotlivých úřadů v obcích s rozšířenou působností. Stát nemá celkovou statistiku toho, jak se komu daří jednotlivé pokuty vymáhat," uvedl.
Konec plastových kartiček
Kromě pravidel o efektivnějším vymáhání přeshraničních pokut ministři schválili také novou podobu řidičských průkazů. Hlavní změnou je, že do budoucna bude stačit digitální řidičský průkaz. Lidé si ho stáhnou do mobilu jako důkaz o oprávnění řídit auto a nebudou u sebe muset nosit plastovou kartičku jako nyní.
Komise prosazovala zavedení digitálního řidičáku opět jako cestu k bezpečnějšímu provozu na evropských silnicích. Tvrdí, že e-doklad bude jednodušší předložit při dopravní kontrole a případně zablokovat při spáchání závažného přestupku, za který hrozí ztráta řidičského oprávnění. To v současnosti napříč zeměmi EU nejde.
Také pro tuto změnu Česko na pondělní schůzce ministrů dopravy zvedlo ruku. Kupka v souvislosti s tím připomněl, že od Nového roku v tuzemsku začne platit digitální peněženka neboli eDokladovka, která bude sloužit pro identifikaci lidí prostřednictvím mobilu místo plastového občanského průkazu.
Řidičům bude stačit, když se prokážou elektronickou dokladovkou, plastový řidičák mohou nechat doma. "Počítáme také s tím, že eDokladovka bude kompatibilní s evropským digitálním řidičákem," dodal český ministr dopravy.
Zatím není známé datum, kdy by měly elektronické řidičáky v EU začít platit. Nařízení teprve musí schválit evropští poslanci, stejně jako novinky ohledně vymáhání pokut. Poté mají státy osmnáct měsíců na zavedení změn do svého právního řádu. Kupka se domnívá, že český systém bude připravený na unijní e-řidičáky od roku 2025.
Nezletilí za volant s mentorem
Ministři v pondělí také podpořili návrh, aby mladí lidé od sedmnácti let mohli řídit s předstihem za přítomnosti mentora, pokud složí autoškolu. Mentorem může být jakýkoli zkušený řidič s řidičským oprávněním, který bude sedět vepředu na místě spolujezdce. Typicky jde o rodiče. Česko povolí usednout za volant sedmnáctiletým s doprovodem již od příštího roku díky novele bodového systému.
Evropská komise navrhla řízení pod dohledem, aby zvýšila bezpečnost na silnicích, protože nejčastějšími pachateli nehod jsou mladí řidiči. Brusel zároveň reagoval na volání dopravců, kteří si stěžují na nedostatek profesionálních řidičů v Evropě. Po kritice několika států ale země ponechaly možnost řízení mladistvých pod dohledem mentora jen pro osobní dopravu, nikoliv hromadnou.
Některé státy chtěly v rámci novinek také prosadit povinnost lékařského potvrzení pro řidiče nad určitý věk. Odmítly to ale Francie a další země, které mají dobrou zkušenost s takzvaným sebehodnocením, tedy že řidič sám zodpovědně zváží, zda se cítí na řízení, nepotřebuje brýle a podobně. O tom, zda musí starší člověk nejdříve k lékaři a pak za volant, nebo zda se bez potvrzení doktorů obejde, tak nadále budou rozhodovat národní pravidla.