Tunis - Policie i armáda zasahovaly v noci v několika městech Tuniska při pokračování protivládních demonstrací, které propukly napříč severoafrickou zemí v pondělí. Podle ministerstva vnitra bylo zatčeno 206 protestujících a zranění utrpělo 49 policistů, uvádí agentura AFP.
Tunisané se druhou noc po sobě bouřili kvůli nově zavedenému zvýšení cen a odvodů do státní kasy.
Mluvčí ministerstva vnitra řekl tuniským rozhlasovým stanicím, že v noci byl v metropoli Tunisu vyrabován supermarket Carrefour, demonstranti prý také zapálili 45 policejních aut.
Over 200 people arrested & dozens hurt during clashes between protesters & police in several parts of Tunisia in fresh anti-austerity protests https://t.co/EQBcVxrfRB pic.twitter.com/YMZCfqwjuM
— TRT World (@trtworld) January 10, 2018
Policie a armáda zasahovaly v několika městech včetně Tiburby, kde v pondělí zahynul demonstrant. Úřady podíl na jeho smrti odmítají. "Jsme v demokracii a ti, kdo chtějí protestovat, to mohou dělat přes den, ne v noci," vzkázal premiér Júsuf Šáhid.
V Tiburbě v úterý večer protestovalo několik stovek mladých Tunisanů. Podle agentury Reuters je ale rozsah aktuálních nepokojů stále malý v porovnání s vlnou protestů, která na přelomu let 2010 a 2011 odstartovala revoluční období takzvaného arabského jara.
"Ony konfrontace mezi vládou, odbory, islamisty a sekulárními skupinami také začaly v malém měřítku, než se vyostřily," dodává nicméně Reuters.
Úspěch arabského jara
Tunisko je mnohdy označováno za jediný případ úspěšného přechodu k demokracii v rámci revolucí arabského jara. Od sesazení autoritářského prezidenta Zína Abidína bin Alího se však v jeho čele vystřídalo devět vlád a žádná z nich se nedokázala vypořádat s vážnými ekonomickými problémy, nehledě na rozbujelou korupci a teroristické hrozby.
Změny roku 2011 zamávaly se zahraničními investicemi a příjmy z turistického ruchu, které tvoří přibližně osm procent tuniského HDP. Tyto trendy v roce 2015 prohloubily dva velké útoky v turistických destinacích.
Před rokem přistoupil Mezinárodní měnový fond výměnou za ekonomické reformy na program čtyřleté finanční pomoci Tunisku v celkové výši asi 2,8 miliardy dolarů (60 miliard korun).
Tuniská vláda přišla s plánem omezit do roku 2020 výdaje na platy státních zaměstnanců na 12,5 procenta HDP ze současných 15 procent. Od 1. ledna pak vstoupilo v platnost zvýšení cen benzinu a dalšího zboží, rovněž narostla daň z přidané hodnoty a další příspěvky do státního systému sociálního zabezpečení.
Utahování opasku skončí
Premiér Šáhid se v úterý snažil situaci v zemi zklidnit a Tunisanům vzkázal, že letošním rokem pro ně období utahování opasků skončí.
Povzbudivým signálem může být například to, že zemi v roce 2017 navštívilo o 23 procent více zahraničních turistů než v roce předešlém a jejich počet se přiblížil rekordním sedmi milionům z roku 2010.
Znepokojivá je naopak více než šestiprocentní inflace a míra nezaměstnanosti kolem 12 procent. Ta vede mnohé mladé Tunisany ke stěhování do Evropy, z Tuniska také směřoval největší počet džihádistů na bojiště v Iráku, Sýrii a Libyi. Největší tuniská opoziční strana řekla, že intenzita protivládních protestů se bude zvyšovat, dokud nově zavedená finanční opatření nevezmou za své.
