Rekordní počet Američanů přišel o práci, lidé neutrácí a ekonomika se hroutí. I proto podle analytiků předního think-tanku Oxford Economics Trumpovi hrozí v prezidentských volbách drtivá porážka. Volební model, který nyní tvrdí, že prohraje, mu přitom ještě před pandemií předvídal pohodlné vítězství.
"Nebylo by potřeba ničeho menšího než ekonomického zázraku, aby voliči upřednostnili Trumpa," hodnotí situaci v USA analytici. Hospodářství podle nich bude pro stávající hlavu státu "takřka nepřekonatelnou překážkou". Podle serveru CNN právě jejich model předpověděl správně 16 z 18 výsledků voleb od roku 1948.
"Ekonomika je skutečně stěžejní důvod, proč Donald Trump vyhrává," vysvětluje Petr Boháček, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky. "Pro lidi je důležité, že mají práci, že vydělávají. A pokud jim tohle vezmete, domeček z karet Trumpova úspěchu se zhroutí," říká.
Průzkum předvídá, že Trump kvůli panující krizi získá jen třetinu voličských hlasů, předkoronavirový odhad stejného modelu mu přiřkl 55 procent.
Jenže prezidenta v USA volí lidé prostřednictvím takzvaných volitelů. Pokud kandidát vyhraje v jednotlivém americkém státu, získá i všechny hlasy volitelů z něj. A ten se podle lidnatosti států liší. Už čtyřikrát v historii - naposledy při souboji Trumpa s jeho tehdejší demokratickou protikandidátkou Hillary Clintonovou v roce 2016 - se stalo, že zvolený prezident na absolutní počet hlasů, které sledují analytici z Oxford Economics, naopak prohrál. "Vyhrát navíc může i s těmi 35 procenty, záleží na volební účasti," uvádí další z příčin nepředvídatelnosti amerického volebního systému analytik Boháček.
Podle expertů by Trumpovi pomohla dostat se zpět do vedení rychlejší ekonomická obnova země. I proto prezident propaguje rychlejší rušení protikoronavirových omezení a během cest po USA, se kterými znovu začal, zdůrazňuje předpovědi svého týmu na rychlý ekonomický vzestup.
Klíčové státy
Oddělený průzkum stejného think-tanku, založený na datech z jednotlivých amerických států, pak předpověď potvrzuje. Počítá s tím, že Trump Bílý dům ztratí, protože se od něj odvrátí některé klíčové státy jako Pensylvánie nebo Michigan, které v roce 2016 překvapivě a těsně získal na svou stranu.
"Očekáváme, že všechny tyto státy pocítí ekonomické propady a traumatizující míru ztráty pracovních míst, které ovlivní hlasování lidí na základě ekonomiky," tvrdí analytici. Ve zmíněných dvou státech si o podporu v nezaměstnanosti zažádala čtvrtina potenciálně pracujících.
"Na druhou stranu je tady ale třeba Wisconsin, kde se veřejnost silně vzedmula proti jakýmkoliv zákazům nebo vyhlašování stavu nouze," upozorňuje analytik Boháček. "A z tohohle smýšlení, kdy lidé říkají 'pusťte nás pracovat a vydělávat', může Trump naopak ještě těžit, když ekonomika půjde dále dolů," tvrdí.
Jeden z posledních průzkumů, který si nechala vypracovat televize CNBC od agentury Change Research Poll, skutečně předpovídá Trumpovi v těchto klíčových státech drobný náskok.
Wait for it....
— Helena Truchla (@helena_truchla) April 3, 2020
(v USA minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti zhruba 6,65 milionu lidí). @Aktualnecz @Hospodarky https://t.co/1kTIecK3qy
Ve Spojených státech, které jsou co do počtu obětí i nakažených nejhůře zasaženou zemí světa, bude podle analytiků Oxford Economics na podzim nezaměstnanost stále vyšší než 13 procent.
Od začátku krize už přišlo v zemi o práci víc než 36,5 milionu lidí, zejména nekvalifikovaných a jen na dočasnou dobu zaměstnaných pracovníků. Za duben pak míra nezaměstnanosti dosáhla bezmála 15 procent. Podle listu Washington Post se tím v podstatě smazalo přibývání pracovních míst na americkém trhu za celou poslední dekádu.
A například ekonomové pracující pro americkou investiční banku Goldman Sachs předvídají, že bude ještě hůř. Podle nich by v nejhorším bodě propadu mohla být v USA bez práce až čtvrtina pracovní síly. To by bylo víc než za velké ekonomické krize ve 30. letech 20. století.
Reálné příjmy obyvatel se mají podle Oxford Economics snížit o šest procent oproti loňskému roku. Země se má navíc podle nich dostat do období takzvané deflace, kdy klesají ceny služeb a zboží kvůli neochotě lidí utrácet. Pokud trvá příliš dlouho, omezí firmy výrobu, další lidé ztratí práci a ekonomika zpomaluje ještě víc. V USA už nyní ceny klesly nejvíce od světové finanční krize v roce 2008, dolů je táhly zejména levný benzin a elektřina, ale také oblečení nebo auta.
Méně nenáviděný Biden
Podle většiny celostátních předvolebních průzkumů by měl letošní volby vyhrát demokratický kandidát a někdejší viceprezident Joe Biden. Vede v nich o pět až osm procent. Z nové analýzy listu Washington Post, který stávající hlavu často kritizuje, pak vyplývá, že svůj hlas chce letos dát demokratům devět procent z těch, kteří posledně podpořili Trumpa.
Jenže velmi podobně vypadala situace i před čtyřmi lety v měsících, které předcházely střetu Hillary Clintonové s Donaldem Trumpem. "Biden má oproti ní výhodu, že není tolik nenáviděný u části demokratických voličů a snaží se získat podporu většiny strany," připomíná analytik Petr Boháček odpor proti bývalé americké ministryni zahraničí, která se stala symbolem politických elit v zemi.
Odhady sázkových kanceláří za podobně nepředvídatelných podmínek tak stále favorizují spíše Trumpa. Během pandemie se mu mírně zvýšila i popularita, ačkoliv výrazně méně než u jiných světových lídrů.
Model, který představili analytici, však vůbec nebere v potaz možnost, že hlasování se stane spíš referendem o tom, jak Trump zvládl pandemii. "Schopnost Donalda Trumpa a jeho kampaně ovládnout mediální prostor a nastolovat v něm témata je na úplně jiné úrovni než Joea Bidena," je přesvědčený analytik Boháček.
"Pro řadu lidí je Trump skutečně zkázou Ameriky, jako to vidí řada lidí i tady v Evropě. Nicméně významnou skupinu voličů, jejichž hlasy nakonec volby rozhodnou, dokážou pořád lépe zaujmout republikáni. A nemyslím, že by se to měnilo," dodává.
