Pandemie paralyzuje jatka v USA i Kanadě. Farmáři musí dobytek vybíjet, masa je málo

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
17. 5. 2020 9:48
Lidé při práci nezvládají dodržovat doporučené rozestupy a do zaměstnání chodí, i když se cítí nemocní. Tak americké úřady popisují situaci na některých jatkách ve Spojených státech, kde se v posledních týdnech ve velké míře šíří koronavirus. Problém s rozšířením viru v závodech na zpracování masa se dotkl i samotné výroby, která vázne, což se projevuje už i na pultech obchodů.
Muž stojí u zásob vepřového masa na skladě v americkém státě Texas. Snímek pochází z doby pandemie koronaviru.
Muž stojí u zásob vepřového masa na skladě v americkém státě Texas. Snímek pochází z doby pandemie koronaviru. | Foto: Reuters

Americká nezisková organizace Midwest Center for Investigative Reporting k minulému úterý evidovala nejméně 12 500 případů nákazy koronavirem u pracovníků celkem 180 jatek napříč jedenatřiceti státy zaměřujícími se na zemědělskou výrobu v USA. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ke konci minulého měsíce registrovalo dvacet úmrtí na nemoc covid-19 u zaměstnanců jatek. 

Například firma Tyson Foods - největší americká společnost na zpracování masa - musela během dubna a května několik jatek kvůli výskytu koronaviru zavřít. Podnik zajišťuje asi pětinu z celkového množství hovězího masa vyrobeného pro americký trh.

Nedostatek hovězího zasáhl v posledních týdnech třeba známý řetězec rychlého občerstvení Wendy's, který na začátku měsíce musel v některých restauracích dokonce přestat servírovat hamburgery. O několik dní později fastfood na svém Facebooku ale ujistil, že zákazníci o hovězí maso nepřijdou. Konkurenční řetězec Shake Shack zase uvedl, že cena hovězího za poslední dobu vzrostla.

Podle zpravodaje Českého rozhlasu v USA Jana Kaliby jsou výpadky dodávek masa v USA patrné už od začátku března, Kaliba ale hovoří spíše o omezení nabídky než úplném nedostatku.

Menší pestrost v obchodech v minulých týdnech zaznamenala i Češka Bára Homolová, která v USA žije. "Začátkem května jsem byla nakupovat ve Walmartu (nejrozšířenější americký obchodní řetězec, pozn. red.) v New Jersey a všimla jsem si, že je nějaký problém, neměli skoro nic. Kuře nebylo vůbec," popsala pro on-line deník Aktuálně.cz Homolová a přidala i další zkušenost.

"Když jsem šla na začátku dubna nakupovat v New Yorku do Whole Foods (americký řetězec obchodů s potravinami, pozn. red.), všimla jsem si, že sortiment se trochu změnil. Na místech, kde obvykle bývá mleté hovězí nebo vepřové, bylo všude jen kuře a spíše jen ty části, které se normálně tak nekupují. Na výběr ale stále bylo," doplnila Homolová s tím, že tento čtvrtek ale jednu z newyorských poboček Whole Foods navštívila znovu a žádný problém už nepozorovala. Regály byly plné a zaměstnanci zrovna doplňovali nové zboží.

Jatka nechte otevřená, nakázal Trump

Do situace v masném průmyslu se na konci minulého měsíce vložil i prezident USA Donald Trump. Vydal exekutivní příkaz, aby provozovatelé jatka nechali otevřená, a předešlo se tak nedostatku potraviny na trhu.

Podle zpravodajského serveru CNBC ale řada závodů zůstává zavřená. Například největší výrobna hovězího firmy Tyson Foods, která se nachází v Iowě, se sice chystá chod obnovit, ale produkce závodu bude nižší. Společnost chce dohlédnout také na hygienická opatření včetně měření teploty pracovníků nebo dodržování rozestupů mezi zaměstnanci.

Americké CDC upozornilo na to, že právě nedokonalé hygienické podmínky v masném průmyslu v době pandemie mohou za to, proč koronavirus ochromil toto odvětví. Vir se navíc nešíří jen v závodech na zpracování masa v USA, ale i v Kanadě, Německu a dalších evropských zemí. Například na jedněch jatkách v kanadské Albertě zemřeli na koronavirus tři pracovníci. 

V Německu se nemoc objevila na třech jatkách. Nejhorší situace panuje v závodě ve městě Coesfeld, kde se nakazilo 950 z 1200 pracovníků. Tento typ práce často vykonávají gastarbeiteři z východní Evropy. Podle německého zpravodajského serveru Deutsche Welle panují na jatkách špatné podmínky, zaměstnanci například často žijí ve špinavých ubytovnách a při práci následně nedodržují doporučenou vzdálenost.

Podle odborové organizace Nahrung-Genuss-Gaststätten (NGG) je to zejména společné ubytování, kvůli kterému se virus mezi pracovní sílou snadno šíří. "Žijí příliš blízko sebe," řekl pro Deutsche Welle odborář Thomas Bernhard.

Z Německa se dováží jak hovězí, tak vepřové i do Česka. Tuzemský trh ale podle Zemědělského svazu ČR a ministerstva zemědělství zhoršenou situaci nijak nepocítil. "V současné době trh s vepřovým masem spíše zaznamenal zvýšené množství suroviny z důvodu problému s exportem do Číny a po Evropě," uvedl mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý, jehož slova potvrdil i Vladimír Pícha, mluvčí Zemědělského svazu ČR. 

Nucené zabíjení zvířat

Paralyzovaná výroba na jatkách způsobuje problémy i chovatelům zvířat, kterým se kuřata i dobytek kupí v chovech. Řada z nich tak zvířata musí pro problémy s odbytem nuceně vybíjet.

"Někteří farmáři ani nemohou dokončit větu, když mluví o tom, co teď musí dělat," popsal pro zpravodajský web New York Times Američan Greg Boerboom, který na farmě v Minnesotě chová prasata a v současné době hledá cestu, jak se vyhnout nucenému usmrcení více než tisícovky z nich.

Část zemědělců se situaci snaží řešit třeba tak, že zvířata krmí na proteiny a tuky méně bohatou stravou, aby oddálili čas na jejich porážku.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy