Trump se dříve snažil o dobré vztahy s ruským vůdcem Vladimirem Putinem a jen výjimečně ho kritizoval. Na téma Ukrajiny se jeho výroky dost liší: v dubnu tvrdil, že přežití a obrana Ukrajiny je v zájmu Spojených států, nedávno se naopak zmínil o tom, že vojenskou pomoc Kyjevu je třeba zastavit a že není možné, aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal pořád víc a víc.
Agentura Reuters nyní zveřejnila plán pro Ukrajinu, který chce Donald Trump představit, pokud v listopadu vyhraje volby a příští rok v lednu vstoupí do Bílého domu jako prezident. Návrh spočívá v tom, že chce zatlačit jak na Kyjev, tak na Moskvu, aby spolu jednaly.
"Ukrajincům řekneme, že dostanou další zbraně jen tehdy, pokud začnou s Ruskem jednat. A zároveň vyšleme varování Moskvě, že pokud ona odmítne vyjednávání o míru, budeme Ukrajinu ještě více vyzbrojovat," řekl Reuters jeden z autorů dokumentu, generálplukovník americké armády ve výslužbě Keith Kellogg, který je členem týmu Trumpových poradců pro národní bezpečnost. Druhým autorem plánu je bývalý analytik CIA Frederick Fleitz, který působil v době Trumpova prezidentského mandátu v jeho Národní bezpečnostní radě.
Dokument obsahuje návrh, že NATO na nějaký čas odloží jednání o vstupu Ukrajiny do aliance. Zda bude muset Kyjev přistoupit na kompromis a smířit se s tím, že část okupovaných území nechá Rusku, plán nespecifikuje. Podoba mírové dohody má být výsledkem jednání.
Trump několikrát řekl, že Rusko by Ukrajinu nenapadlo, kdyby prezidentem byl on a ne Joe Biden, a také že válku z Bílého domu ukončí během krátké doby. Ukrajina se ale zatím nehodlá vzdát pětiny svého území, které Rusko okupuje. Vladimir Putin minulý týden řekl, že mír přichází v úvahu jen tehdy, když se ukrajinská armáda úplně stáhne z Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti. O anektovaném Krymu Rusové nechtějí diskutovat vůbec, status poloostrova považují za hotovou věc.
Na Ukrajině panují obavy, že Trumpova ochota poskytovat zemi vojenskou pomoc je malá, a změní se tak dosavadní Bidenův slogan "budeme stát za Ukrajinou tak dlouho, jak bude třeba". Průzkumy také ukazují, že mezi voliči i politiky Trumpovy Republikánské strany je nižší podpora Kyjeva, než je tomu u Bidenových demokratů. V očích mnoha republikánů není Ukrajina životně důležitým americkým bezpečnostním zájmem.
Bývalý důstojník norské armády a vojenský analytik Karsten Friis ale nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že Trump může svět překvapit nečekaně velkou podporou Kyjeva. "Porážku Ukrajiny a vítězství Ruska by i Trump a lidé kolem něj považovali za signál slabosti Spojených států a ztráty postavení supervelmoci. Signál, který by určitě nepřehlédla Čína," řekl Friis.
Deník Washington Post s odvoláním na své zdroje z Trumpova týmu letos v dubnu napsal, že republikánský kandidát a jeho poradci vidí hlavní hrozbu pro Spojené státy v Číně a chtějí omezit ruskou závislost na Pekingu. Zároveň nejsou zastánci dalšího rozšiřování NATO. "Je pravděpodobné, že Trump považuje za přijatelné přenechání části ukrajinského území Rusku," informoval Washington Post.
Prezidentské volby se konají 5. listopadu a z dosavadních průzkumů v klíčových amerických státech to vypadá, že Trump je nad Bidenem mírným favoritem.
