Exprezident zvolil mírnější tón než na předvolebním mítinku před měsícem, kdy pohrozil, že USA nechají evropské spojence napospas Rusku, pokud nebudou dávat dost na obranu.
"Ano, stoprocentně," odpověděl Trump na dotaz ideově spřízněného politika, který s ním dělal rozhovor pro britskou stanici GB News. Farage se ptal, zda USA budou jako člen NATO bránit své spojence v případě, že evropské státy zvýší investice do armády.
"Ano. Ale USA by prostě měly platit svůj férový podíl, ne férový podíl všech ostatních," prohlásil Trump. Spojené státy financují zdaleka největší část společné obrany aliance. Už během svého mandátu v letech 2017 až 2021 Trump spojencům vyčítal, že nedávají na obranu dost peněz.
Spojenci už rozpočty na obranu navyšují
V debatě o tématu NATO tentokrát nesáhl k podobně silným formulacím jako při předvolebním mítinku v polovině února v Jižní Karolíně. Tehdy mimo jiné řekl, že pokud evropské země nezačnou platit více, povzbudí Rusko, ať si dělá, co chce.
Jeho slova vyvolala vlnu kritiky od současného prezidenta Joea Bidena i některých evropských politiků. Řada z nich však na druhé straně prohlašovala, že vzhledem k ruské hrozbě i k reálné možnosti Trumpova zvolení do Bílého domu by si evropské země měly se zvýšením investic do obrany pospíšit.
Trump v rozhovoru prohlásil, že od zmíněného výroku na předvolebním mítinku již spojenci začali vojenské rozpočty výrazně navyšovat.
Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je to však dlouhodobý trend od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než dvěma lety. Zatímco ještě předtím plnilo stanovený cíl vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) jen několik zemí, letos to bude již 18 z celkových 32 členů aliance. Některé země z regionu blízkého Rusku přesvědčují další členy, aby tento podíl co nejdříve zvýšili na tři procenta i více.
V rozhovoru dostal Trump také otázku na oprávnění prince Harryho k pobytu v USA. Poznamenal, že pokud vyhraje volby a ukáže se, že Harry na své žádosti o vízum lhal o braní drog, podnikne "příslušné kroky".
Harry, který v roce 2020 vyměnil Británii za Kalifornii, se ve svých memoárech přiznal k užívání drog. Jestli tak učinil i v žádosti o americké vízum, není jasné. Jak poznamenává agentura Reuters, žadatelé o vízum do USA jsou povinni zveřejnit informace o tom, zda v minulosti užívali drogy. Lhaní v žádosti může mít za následek sankce včetně deportace ze země.
Spotlight: Jako kontinent jsme ve válce. Neřešme "greendealy" a zbrojme, tvrdí Černochová (více ZDE)
