Washington – Byly časy, kdy budoucímu prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi nelegální přistěhovalci nevadili.
Jeho modelingová agentura Trump Model Management zaměstnávala podle zjištění amerického časopisu Mother Jones několik modelek z různých koutů světa "načerno". Jedna z nich pro agenturu bez pracovního povolení pracovala v USA i téměř čtyři roky. Víc než 20 tisíc dolarů si ještě předtím, než dostala ve Spojených státech pracovní povolení, vydělala za přehlídky a focení i Trumpova současná žena a budoucí první dáma Slovinka Melania.
To vše byli ale voliči Trumpovi ochotni odpustit za slib, že v roli politika s nelegálními imigranty zatočí.
Trump se zaměří na migraci od prvního dne v úřadu
Trump a jeho tým postupně udělali z protiimigrační politiky svoji hlavní zbraň a slibovali Američanům, že je zbaví "drogových dealerů, kriminálníků a násilníků" z Mexika, kteří přicházejí do Spojených států nelegálně a berou Američanům práci.
Jakkoliv svou rétoriku na různá témata Trump po zvolení krotí, migrace je oblast, ve které bude chtít konat hned hodiny poté, co bude 20. ledna slavnostně jmenován prezidentem USA. "Sebereme lidi, kteří jsou zločinci, kteří mají záznam v trestním rejstříku, kteří patří ke gangům, kteří pašují drogy... Budou to určitě dva, možná taky tři miliony lidí. Vyhostíme je, anebo je vsadíme do vězení. Každopádně je deportujeme z naší země, jsou tu nelegálně," prohlásil v neděli v pořadu 60 minut v televizi CBS.
Podle zprávy amerického Kongresu bylo v roce 2010 na území USA na 178 000 nelegálních imigrantů se záznamem v trestním rejstříku. Washington Post odhaduje, že Trump zřejmě vycházel ze zprávy Ministerstva pro vnitřní bezpečnost z roku 2013. Ta ale zahrnuje i legální imigranty, kteří mají dočasné vízum. Další odhady nelegálních imigrantů pak zahrnují i ty, kteří jsou souzeni za nelegální překročení hranic.
V každém případě může Trump hned první den v úřadu zrušit nařízení prezidenta Obamy z roku 2012, které přikazuje zastavit deportaci zhruba 750 tisíc přistěhovalců, již byli do Spojených států přivedeni svými rodiči ještě jako děti. K tomuto kroku totiž nepotřebuje svolení Kongresu. Zároveň může ukončit další Obamovo nařízení o zastavení deportace zhruba čtyř milionů nelegálních přistěhovalců, kteří nespáchali žádný zločin. Toto nařízení už ale v tuto chvíli blokují americké soudy.
Původně chtěl Trump "vyčistit" zemi od 11 milionů nelegálních přistěhovalců. Podle konzervativního washingtonského think tanku American Action Forum by ale náklady spojené s deportací tolika lidí přesáhly 600 miliard dolarů. Nemluvě o tom, kolik by stálo americkou ekonomiku to, že by přišla o velkou část pracovní síly.
Když stát Arizona v roce 2010 uzákonil, že člověk bez řádných dokumentů může být okamžitě zatčen, podepsalo se to velmi tvrdě na tamní ekonomice. Podle časopisu Time, který vycházel z několika studií, přišla arizonská ekonomika jen několik měsíců po zavedení zákona o 141 milionů dolarů. Obrovské snížení turismu navíc stálo stát 2761 pracovních míst, což snížilo ekonomický výkon o dalších 253 milionů dolarů.
Velká mexická zeď
Deportace jsou ale jen jedna část Trumpova plánu. Tou druhou je obrovská zeď na hranicích s Mexikem, která je pro mnohé pouze populistickým nesplnitelným slibem. Podle analytiků je ale Trump s tímto slibem natolik spojený, že se bude muset o stavbu alespoň pokusit.
Zeď by měla být podle Trumpových představ deset až patnáct metrů vysoká, "aby na ni nestačil žádný žebřík", a měla by být zároveň zapuštěná hluboko do země, aby nebylo možné ji podkopat. Dlouhá by měla být přes 1500 kilometrů – zhruba polovinu délky hranic s Mexikem. Tu druhou polovinu rozdělují přírodní bariéry.
Výstavba takové betonové zdi bude stát podle odhadů nejméně 25 miliard dolarů, v přepočtu asi 621 miliard korun.
Kvůli vysokým výdajům narazí stavba zdi určitě v Kongresu. Trumpův poradce, příznivec a možná i budoucí ministr zahraničí Newt Gingrich ale magazínu New Yorker připomněl, že i Kongres má své slabé stránky. "Nezapomínejte, o kolik křesel, které nyní drží demokraté v Senátu, se bude ve volbách v roce 2018 bojovat – o 25. Chcete jet opravdu domů dělat kampaň s tím, že jste člověk, který zablokoval výstavbu zdi? Jak chcete, ale my začneme stavět v roce 2019," naznačil oblíbenou taktiku "vyjednávání" Donalda Trumpa Gingrich.
Po zdlouhavých vyjednáváních s Kongresem se tak nejspíš najde kompromis a jen se symbolicky prodlouží a zlepší plot, který už nyní na hranicích stojí. Jeho stavbu v roce 2006 schválilo i 26 demokratů, včetně v té době newyorské senátorky Hillary Clintonové.
