Washington - Americký prezident Donald Trump a jeho republikáni se dočkali velkého vítězství. Daňovou reformu, největší změnu amerického systému daní za posledních třicet let, dnes schválil Kongres a zamíří k prezidentovu podpisu.
Návrh již v úterý přijala Sněmovna reprezentantů, Senát ale kvůli procedurálním pochybením následně musel odsouhlasit pozměněnou verzi, kterou dnes potvrdila také sněmovna.
Pro Trumpa jde o velký triumf v samém závěru roku, ve kterém nastoupil do Bílého domu. Letos kromě daňové reformy žádné podstatné legislativní úspěchy nezaznamenal.
Pro republikány jde pak o vyvrcholení sedm let trvající snahy. Reformu daní připravovali už od chvíle, kdy v roce 2011, tedy ještě za prezidentství demokrata Baracka Obamy, převzali většinu ve Sněmovně reprezentantů Kongresu.
Ústředním bodem reformy je velké snížení daně pro korporace z 35 na 21 procent. Prostřednictvím možných vyšších odpisů se pak daně sníží i středním a menším podnikům a také živnostníkům.
A stejně tak většina individuálních zaměstnanců by si měla polepšit.
Podle nezávislého analytického institutu Tax Policy Center bude z daňových škrtů už příští rok profitovat 80 procent amerických domácností.
Daňová reforma byla pro republikánské zákonodárce v Kongresu naprostou prioritou pro první rok vládnutí Donalda Trumpa.
On sám ale od začátku kladl větší důraz na odvolání Obamovy reformy zdravotnictví a chtěl, aby Kongres nejdříve splnil tento úkol.
Jenže tato snaha letos v létě ztroskotala na nejednotném postoji republikánů v Senátu. Stín možného neúspěchu se pak vznášel právě i nad reformou daní.
Mlčení rozpočtových jestřábů
Nyní však mohou Trump a republikáni konečně slavit.
V Senátu, kde byla jejich křehká většina (52 ku 48) ještě o jeden hlas oslabena nepřítomností nemocného Johna McCaina, tentokrát hlasovali "jako jeden muž".
V obou komorách Kongresu byla reforma schválena čistě podle stranické linie, bez jediného hlasu demokratů.
"V roce 2016 to bylo naše téma do voleb. Rok 2017 jsme strávili prací na tomto zákoně a tady to je. Dokázali jsme to. Učinili jsme slib a ten jsme také splnili," uvedl Paul Ryan, republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kongresu.
Celkový objem daňových škrtů by měl v horizontu deseti let činit 1,5 bilionu dolarů (bezmála 33 bilionů korun). Podle Bílého domu ale tento výpadek v rozpočtu vyrovná velký hospodářský růst, a to až nad hranicí tří procent. Po něm budou následovat vyšší příjmy do státní pokladny.
Jenže nezávislé analýzy tento předpoklad nepotvrzují. A podle předpovědí americké federální banky se růst v roce 2018 bude pohybovat mezi 2,1 až 2,5 procenta.
Podle analytiků z Tax Policy Center tak reforma zvýší státní deficit USA o 0,5 bilionu dolarů. A podle nadstranického kongresového daňového výboru to bude nejméně o bilion dolarů.
Republikáni vždy tvrdě brojili proti prohlubování státního dluhu. Teď ale jejich daňová reforma s největší pravděpodobností dluh ještě navýší.
"Kde jsou všichni republikánští rozpočtoví jestřábi? Vymřeli?" komentovala současný stav Nancy Pelosiová, vedoucí demokratů ve Sněmovně reprezentantů.
Bohatší budou radostnější
Demokraté ovšem reformu kritizují především proto, že podle nich jednoznačně straní bohatým.
Reformou se totiž snižuje daň pro nejbohatší Američany, kteří s ročním příjmem přes milion dolarů představují jedno procento všech plátců daní v USA. A to z 39,6 procenta na 37 procent.
Druhou úlevou pro movitější Američany bude zvýšení limitu daně z dědictví. V současnosti tato daň platí pro majetek v hodnotě 5,4 milionu dolarů a výše. Nově to bude až od deseti milionů dolarů.
Také nezávislé analýzy potvrzují, že nejvíce budou z reformy profitovat bohatší lidé. "Daňové škrty budou výhodnější pro bohatší domácnosti," konstatuje analýza Tax Policy Center.
"Dočasné" škrty?
Další výhradou, kterou vznášejí vedle demokratů i nezávislí ekonomové, je fakt, že daňové škrty pro střední a menší podniky a pro individuální plátce jsou v reformě nyní zakotveny jen jako "dočasné".
Mají vypršet v roce 2025, což by znamenalo, že dva roky poté by byla daňová zátěž pro americkou střední třídu už vyšší, než je nyní.
Podle amerického listu Wall Street Journal ale republikáni pracují s předpokladem, že se platnost škrtů v budoucnu prodlouží - a tak se z nich stanou permanentní úlevy.
Stalo se to i celkem nedávno, když se za prezidenta George Bushe schválily "dočasné" daňové úlevy, ale za jeho nástupce Baracka Obamy byly ukotveny jako trvalé.
Zápas o hlas lidu
Schválení reformy je pro Trumpa a republikány každopádně velkým vítězstvím. Zároveň ale začíná další zápas - souboj o americké veřejné mínění. Aktuální průzkumy ukazují, že Američané hodnotí reformu spíše skepticky.
Podle šetření pro list Wall Street Journal považuje 41 procent oslovených lidí reformu za špatnou, zatímco jen necelá čtvrtina dotázaných ji schvaluje.
Další problém pro republikány představuje i sám Donald Trump. Jeho "popularita" se v různých průzkumech pohybuje pod 40 procenty a Trump je ve srovnatelném období prezidentství nejméně oblíbenou americkou hlavou státu od druhé světové války.
Republikány přitom v listopadu 2018 čekají volby do Kongresu.
Ti teď očekávají, že se pohled Američanů na reformu změní, až se snížení daní promítne už v únoru v jejich výplatách. "Když uvidí, že jim zůstává víc, a když uvidí nová pracovní místa, tak to přinese výsledky," uvedl republikán Paul Ryan.
I podle známého ekonoma Tylera Cowena z George Mason University je opravdu možné, že se pohled Američanů na reformu zlepší.
"Není to taková katastrofa, jakou z toho mnozí v médiích dělají. Je slušná šance, že se příští rok stane reforma populárnější, až lidé uvidí, že mají nižší daně," uvedl Cowen pro americký list Washington Post.
Pro republikány se tak reforma daní může stát až do voleb jejich jediným velkým úspěchem. Před týdnem překvapivě vyhrál doplňovací volby do Senátu demokrat Doug Jones, a tak se republikánská většina ztenčí na dvě křesla (51 ku 49 hlasům). Prosadit velké zákony tak bude ještě těžší.
