Washington - Válka v Afghánistánu, do které Spojené státy vstoupily několik týdnů po teroristických útocích z 11. září 2001, je vůbec nejdelším válečným konfliktem, v jakém se kdy USA angažovaly.
A po Georgi Bushovi a Baracku Obamovi je to nyní prezident Donald Trump, kdo převzal odpovědnost za už šestnáct let trvající válečné tažení.
Ve zvláštním televizním projevu prezident Trump minulou noc Američany seznámil se svojí strategií pro Afghánistán.
Nehovořil o konkrétních číslech a o počtu vojáků, které tam hodlá poslat.
Nová strategie v Afghánistánu nebude podle Trumpa založena na časových plánech, ale na podmínkách na bojišti. Nepřátelé se na rozdíl od minulosti podle něj nebudou dozvídat o amerických plánech dopředu, a nebudou tak moci vyčkávat.
"Spojené státy se již nebudou snažit přestavovat vzdálené země podle svého obrazu, hlavním cílem bude chránit USA a zabíjet teroristy," řekl Trump.
Američané mají v Afghánistánu v současnosti 8400 vojáků, většina z nich působí v roli poradců a při výcviku afghánských ozbrojených sil. Celkově je v Afghánistánu v rámci mezinárodních spojeneckých sil ISAF přes 13 000 vojáků; český kontingent obnáší 270 příslušníků.
Donald Trump s určením vlastní strategie dlouho váhal, doposud vycházel z toho, co zdědil po svém předchůdci v úřadu Baracku Obamovi. V loňské předvolební kampani přitom Trump Obamu kvůli Afghánistánu či za postup v Sýrii tvrdě kritizoval.
Jako kandidát Trump vyhlašoval, že Spojené státy mají využívat sílu jen tam, kde je to nezbytně nutné, a nemají utrácet finanční a lidské zdroje v dlouhodobých, otevřených závazcích, jako je právě Afghánistán. Tamní konflikt si na straně USA už vyžádal přes 2400 obětí a stál Spojené státy více než bilion dolarů.
Od Trumpova nástupu do Bílého domu americká média informovala o rozepřích mezi ním a vojenskými veliteli, kteří doporučovali navýšení sil v Afghánistánu. "Já bych chtěl v prvé řadě vědět, proč tam už 17 let vůbec jsme," citovaly americké noviny Trumpův výrok z poloviny června z jedné z jeho schůzek s generály.
Ještě minulý měsíc prý prezident zvažoval možnost odvolání stávajícího vrchního velitele spojeneckých vojsk v Afghánistánu, amerického generála Johna Nicholsona.
Ani podle samotných vojenských velitelů se konflikt v Afghánistánu nevyvíjí k úspěšnému výsledku, kdy by afghánské armádní síly byly schopné samostatně zaručit bezpečnost země.
Bezpečnostní situace v Afghánistánu se za poslední roky naopak zkomplikovala. Kromě znovu posilujícího hnutí Tálibán jsou v Afghánistánu aktivní i příslušníci takzvaného Islámského státu.
Loni v listopadu kontrolovala afghánská vláda 57 procent území země, což bylo o 15 procent méně než rok předtím. Americký ministr obrany Jim Mattis v červnu připustil, že spojenecké síly "v Afghánistánu nevítězí".
