Trump na "druhý pokus" odsoudil bělošské extremisty. Rasismus je zlo, neonacisté jsou odporní, řekl

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 8. 2017 21:09
Americký prezident Donald Trump se po intenzivní veřejné kritice znovu vyjádřil k víkendovým násilnostem v Charlottesville a ostře odsoudil bělošské extremisty. Pachatelé rasistických útoků budou podle něj postaveni před soud. Rasistické hnutí Ku Klux Klan, neonacisté a stoupenci bělošské nadvlády, tedy skupiny a jejich stoupenci, kteří se v incidentech v Charlottesville angažovali, jsou podle amerického prezidenta odporní. Trump čelil ostré kritice za to, že v první reakci označil za viníky nepokojů "mnoho stran" a vyhnul se odsouzení bělošských radikálů.
Americký prezident Donald Trump.
Americký prezident Donald Trump. | Foto: Reuters

Washington - Americký prezident Donald Trump v pondělí po intenzivním veřejném nátlaku, včetně politiků z řad opozičních demokratů a vládních republikánů, ostře odsoudil bělošské extremisty, kteří mají na svědomí víkendové násilnosti ve virginském Charlottesville. Pachatelé rasistických útoků budou podle něj postaveni před soud.

Nepokoje kritizovali také britská premiérka Theresa Mayová, německá kancléřka Angela Merkelová a představitel Organizace spojených národů.

Trump zdůraznil, že nenávist a bigotnost nemají ve Spojených státech žádné místo. "Rasismus je zlo a ti, kteří způsobují násilí v jeho jménu, jsou zločinci, stejně jako Ku Klux Klan, neonacisté, zastánci bělošské nadvlády a další nenávistné skupiny, které odporují všemu, co je nám Američanům drahé," prohlásil Trump podle agentury Reuters z Bílého domu.

Ostrá kritika ze všech stran

Prezident čelil ostré kritice za to, že v první reakci označil za viníky nepokojů "mnoho stran" a neukázal prstem přímo na bělošské radikály, ačkoli to učinilo mnoho republikánských zákonodárců a také činitelé v samotném Bílém domě. Tlak na něj vyvíjeli i tradiční zastánci práv etnických menšin z řad opozičních demokratů či občanských skupin.

Trump není terčem obviňování z náklonnosti k bělošským radikálům poprvé. Již během jeho kariéry realitního podnikatele se mluvilo o tom, že nechtěl pronajímat byty ve svých domech černochům. Poté byl dlouholetým hlasitým zastáncem nepravdivého tvrzení, že první americký černošský prezident Barack Obama se nenarodil na území Spojených států.

V loňské volební kampani zase označoval mexické přistěhovalce za zločince a přišel s nápadem zakázat vstup do USA muslimům.

Mayová: Trumpův výrok? Je to jeho věc

Během demonstrací v Charlottesville najel dvacetiletý neonacista autem do davu odpůrců bělošských radikálů, zabil jednu ženu a dvě desítky osob zranil. Soud pro něho v pondělí odmítl stanovit kauci a ponechal ho ve vazbě přinejmenším do doby, než bude mít advokáta.

Právně ho odmítl zastupovat místní veřejný obhájce pro obavy z podjatosti, protože mezi oběťmi Fieldsova řádění má příbuzné.

Šéfka britské vlády Mayová podle svého mluvčího rozhodně odsuzuje rasismus a rasovou nesnášenlivost. Na dotaz, zda premiérka Trumpovu reakci považuje za dostatečně pádnou, mluvčí novinářům řekl: "Co řekl prezident, je jeho věc. My dáváme jasně najevo, že odsuzujeme rasismus, nenávist a násilí. Odsuzujeme krajní pravici."

"Šlo o nestydatost, o rasismus, antisemitismus a nenávist. Kdekoli se takové scény a výkřiky objevují, je to odsouzeníhodné," prohlásil mluvčí německé kancléřky Merkelové.

"Konec nenávisti" na neonacistickém webu

Generální ředitel třetí největší farmaceutické společnosti v USA - firmy Merck - opustil Trumpův poradní sbor pro otázky výroby. Kenneth Frazier, který je černoch, uvedl, že cítil "povinnost zaujmout postoj proti nesnášenlivosti a extremismu".

Americkému neonacistickému webu Daily Stormer po urážení ženy zabité při protestech proti akcím bělošských rasistů v Charlottesville vypověděl smlouvu správce webových domén GoDaddy.

Stránky Daily Stormeru zároveň ovládli hackeři údajně spojení s mezinárodní skupinou Anonymous, kteří na nich vyhlásili "konec nenávisti".

Charlottesville, univerzitní město v americkém státě Virginie, se stalo dějištěm nejsilnějších rasistických projevů v USA za dlouhou dobu. Stovky bělošských rasistů a neonacistů procházely centrem města, provolávali rasistická hesla, mnozí hajlovali nebo viditelně nesli nacistické symboly. Když se vytvořil dav místních, kteří dávali najevo odpor k neonacistické či rasistické ideologii, došlo ke střetům.

Jeden z bělošských radikálů se následně rozjel autem proti skupině poklidně protestujících lidí a podle svědků s nohou na plynu rozrážel dav; zabil přitom dvaatřicetiletou ženu a 19 lidí zranil.

Svědek natočil moment, kdy do davu lidí v Charlottesville najelo auto | Video: Brennan Gilmore, Reuters
 

Právě se děje

před 22 minutami

Prezident Čadu Idriss Déby zemřel na frontové linii. Zemi povede jeho syn

Zemřel prezident Čadu Idriss Déby, který byl 11. dubna zvolen na další prezidentský mandát. Oznámila to armáda. Její mluvčí citovaný agenturou AFP oznámil, že prezident zemřel na následky zranění, jež utrpěl o víkendu na severu země, kde armáda bojuje s povstalci.

Právě dnes na základě předběžných výsledků vyhlásili Débyho vítězem prezidentských voleb. Osmašedesátiletý politik tak získal už šestý mandát. Armáda uvedla, že nejvyšší funkci dočasně přebírá Débyho syn Mahamat Kaká.

Členové jeho kampaně v pondělí oznámili, že se prezident vydal na frontu, aby se připojil k armádním oddílům, jež bojují proti teroristům. Armáda v pondělí oznámila, že s Frontou pro změnu a svornost v Čadu (FACT) bojuje od 11. dubna a že v bitvách přišlo o život 300 rebelů a pět vojáků.

Povstalci, kteří působí v libyjském pohraničí, ve volební den napadli pohraniční post a začali postupovat jižně do Čadu.

Déby se dostal k moci v roce 1990 a patřil k nejdéle vládnoucím prezidentům na kontinentě.

"S velkou bolestí Čaďanům oznamujeme, že dnes, v úterý 20. dubna 2021 zemřel prezident Déby," sdělil armádní mluvčí Azem Bermandoa Agouna.

před 1 hodinou

Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta. Zákon podepsal Zeman

Za prodej potravin dvojí kvality v tuzemských obchodech bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zákaz prodeje se týká výrobků zaměnitelných za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

"Čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie," komentoval to již dříve ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Na dodržování zákazu dvojí kvality bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Podepsaná novela vzbudila během svého projednávání v Parlamentu pozornost hlavně kvůli snaze části poslanců prosadit do ní povinné kvóty na prodej vybraných tuzemských potravin v obchodech. Zastánci argumentovali například zvýšením potravinové soběstačnosti. Odpůrci naproti tomu varovali před možným zdražením a nedostatkem. Kvůli návrhu hrozila Evropská komise Česku žalobou. Sněmovna nejprve kvóty na návrh poslanců SPD do novely vložila, ale pak je na návrh Senátu opět vyřadila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy