Trump šokoval Dánsko i USA. Koupi Grónska myslí vážně, uvažuje jako realitní makléř

Daniel Anýž Daniel Anýž
22. 8. 2019 10:14
Dánsko je uražené a ve Spojených státech nevědí, co si mají o svém prezidentovi myslet. Byl to vtip, kouřová clona nebo chtěl dát Donald Trump dalším světovým mocnostem na vědomí, že Amerika chce dominovat oblasti Arktidy? Americká média a analytici si už ze strany Trumpa zvykli na překvapení. Jeho nápad, že by od Dánska mohl koupit Grónsko, ale všem znovu vyrazil dech.
Osada Kulusuk v Grónsku.
Osada Kulusuk v Grónsku. | Foto: Shutterstock

I na prezidenta Trumpa šlo o mimořádný plán, když deník Wall Street Journal jako první minulý týden napsal, že prezident se zabývá myšlenkou na nákup Grónska.

Sám Trump pak v neděli potvrdil, že svoji administrativu skutečně instruoval, aby tuto možnost prověřila. "V zásadě jde o velkou realitní transakci," uvedl. Zároveň ovšem řekl, že během jeho chystané návštěvy v Dánsku, kam měl přijet na začátku září, nepůjde o "prvořadé" téma.

A následně na Twitteru zveřejnil obrázek zlatého věžáku s nápisem Trump, stojícího uprostřed grónské vesnice. "Slibuju, tohle Grónsku neudělám," okomentoval koláž.

Americká média psala, že i Donald Trump má občas smysl pro humornou nadsázku a že celá věc nebude tak horká. V Dánsku a Grónsku se ale moc nebavili.

Neprodáte? Nepřijedu!

"Grónsko není na prodej," prohlásil tamní premiér Kim Kielsen. Dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová, která o víkendu ostrov navštívila, označila Trumpův nápad za "absurdní".

"Silně doufám, že to není míněno vážně," citovala americká média po víkendu její slova a zdálo se, že v USA už celý poprask skončí. Ve svých úterních vydáních se velké americké deníky New York Times a Washington Post Trumpově Grónsku už nevěnovaly.

Jenže Trump ještě během úterka vše znovu rozvířil, když oznámil, že svoji nadcházejí návštěvu Dánska odložil. "Dánsko je výjimečná země s úžasnými lidmi, ale vzhledem k vyjádřením premiérky Mette Frederiksenové, že nemá zájem mluvit o prodeji Grónska, odložím návštěvu na jindy," napsal Trump na Twitter.

V Dánsku to vyvolalo pobouření, Trump tím kromě jiného pohrdl plánovaným setkáním s tamní královnou Margrethe II., na jejíž pozvání měl do země přijet. A náladu tamní politické scény vystihla bývalá dánská premiérka Helle Thorning-Schmidtová.

"Je to celé nějaký vtip? Hluboce urážlivé pro lidi Grónska a Dánska," napsala Thorning-Schmidtová na Twitter. Dánská veřejnoprávní televize pak citovala její vyjádření, že "Trump poslal vztah Dánska a USA k bodu mrazu".

Obdobný dotaz, jako vznesla bývalá dánská premiérka, se mezitím znovu stal ústřední linkou zpravodajství a analýz amerických médií. Pokud chtěl Trump v Dánsku téma Grónska skutečně otevřít, znamená to, že odkup ostrova myslí opravdu vážně?

Zač je Grónska loket

Objevily se názory, že Trump jen vypustil kouřovou clonu, aby překryl jiná, pro něho méně příznivá témata, jako jsou především signály, že Spojené státy před sebou patrně mají ekonomickou recesi.

Nedostatkem této hypotézy je ale fakt, že s informací o Trumpově záměru nepřišel Bílý dům, ale list Wall Street Journal, u kterého nelze předpokládat, že by zprávy časoval podle přání prezidenta.

A navíc kromě tohoto deníku to byla mezitím i další respektovaná média, která ve svém zpravodajství napsala, že Trump se měl myšlenkou na nákup Grónska opakovaně zabývat už dlouho před plánovanou cestou do Dánska.

Podle listu Washington Post pak Trump právě v souvislosti s touto návštěvou v předchozích týdnech s úředníky administrativy diskutoval, že Dánsku nabídnou obchod, v rámci kterého by na sebe USA "navždy převzaly částku 600 milionů dolarů", kterou Dánsko ročně vydává na podporu Grónska.

Vedle toho by americká administrativa, jak prezident podle deníku rovněž konzultoval se svým týmem, Dánsku za převod Grónska pod správu USA vyplatila "velký jednorázový poplatek".

Částka, kterou Dánsko každoročně dotuje Grónsko, jež by bez této pomoci nebylo ekonomicky soběstačné, je ale ve skutečnosti ještě vyšší, než uvažoval Trumpův tým.

"V přímých dotacích a dále v dalších dánských výdajích na obranu a zabezpečení suverenity (Grónska) jde o 740 milionů dolarů ročně," napsal list New York Times. Z jeho informací a ze zpravodajství dalších amerických médií si lze pak i složit docela dobrý obraz, proč by Trump a USA měli mít vůbec důvod tuto částku platit.

Ropa, zlato, drahé kamení

Zaprvé jde o nerostné bohatství Arktidy. "Ustupující ledový pokryv, který obklopuje Grónsko, přitáhl pozornost i dalších členů Trumpovy administrativy, kteří si uvědomili, o jaký jde potenciál. Ministr zahraničí Mike Pompeo ve svém projevu ve Finsku v květnu uvedl, že v oblasti Arktidy vidí nové obchodní příležitosti," napsal New York Times.

"Oblast Arktidy obnáší třináct procent zatím nedotčených světových zásob ropy, třicet procent plynu, bohatství uranu, vzácných kovů, zlata a diamantů," vypočítával Pompeo během svého projevu ve Finsku.

Druhý důležitý důvod zájmu USA o Grónsko naznačil v minulých dnech sám Trump, když zmínil národní bezpečnost USA. Spojené státy byly na ostrově vojensky přítomny už za druhé světové války - v první linii obrany, kdyby je Německo napadlo.

Za studené války byla oblast Arktidy jedním z regionů mocenského soupeření mezi USA a Sovětským svazem. Ostrov chtěla v roce 1946 za 100 milionů dolarů koupit už administrativa prezidenta Harryho Trumana, ale Dánsko nemělo zájem.

Od 50. let ovšem Američané mají v Grónsku stálou vojenskou leteckou základnu, která byla nyní za prezidenta Trumpa modernizována. Kromě jiného slouží k monitorování hrozeb, které by pro USA mohly představovat mezikontinentální rakety jiných států.

Arktida se otepluje, Čína přichází

K tomu list Washington Post připomněl, že s ústupem arktického ledu, který otevírá nové námořní cesty Severním oceánem, se do oblasti vrátilo geopolitické soupeření. Tentokrát jde především o přetlačování mezi USA, Ruskem a Čínou.

Čínský prezident Si Ťin-pching už v listopadu 2014 avizoval, že se jeho země připojí k polárním velmocím. O tři roky později pak Čína do své iniciativy Hedvábné stezky, v rámci které chce ekonomicky, obchodně a vlivově expandovat do světa, nově zahrnula i oblast Arktidy.

Podle listu Washington Post má právě Čína ze všech velkých hráčů, kteří se teď zajímají o oblast Arktidy, nejucelenější plán a konkrétní projekty. Přímo v Grónsku Peking nabídl Dánsku výstavbu tří letišť.

Deník New York Times pak připomněl ještě jeden důvod, proč Trumpa musí myšlenka na nákup Grónska vyloženě bavit. List upozorňuje, že i jako americký prezident se Trump opakovaně vrací, a to v politických jednáních, ke své předchozí kariéře obchodníka s realitami.

Prezident má makléře v krvi

Když americký prezident mluví o Severní Koreji, zdůrazňuje, jak dobře by mohl tamní režim, kdyby se otevřel světu, využít svých "parcel u moře". "Je to skvělá poloha, jak jsme říkali v realitním byznyse," poznamenal Trump během květnové tiskové konference v Japonsku.

A v projevu k realitním makléřům si letos na jaře Trump ve Washingtonu posteskl: "Vždycky to budu mít v krvi. Dokonce jako prezident, jedu ulicemi a říkám si wow, tohle je hezké místo, co by s tím šlo udělat? A pak si řeknu, počkej, musíš řešit Čínu, zapomeň na to."

Deník Washington Post se ve svém středečním článku pokusil vystihnout, co všechno Trumpův překvapivě zveřejněný nápad koupit Grónsko zahrnoval. Podle deníku to byl například vhled do národně bezpečnostního uvažování Bílého domu.

Američané si podle listu už sice zvykli, že Trump se chlubí tím, že umí uzavírat obchody jako nikdo jiný, "ale představa, že by koupil celý kus jiné země, se přece jen setkala s překvapením", uvedl Washington Post.

Video: Námořnictvo Spojených států cvičí vynořování u ledového přístaviště Sargo

Námořnictvo Spojených států cvičí vynořování u ledového přístaviště Sargo, které je umístěno dvě stě kilometrů severně od Aljašky. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 13 minutami

Lyžařka Smutná skončila v dálkovém běhu v Itálii pátá

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla pátá v závodu seriálu Ski Classics La Venosta na 34 kilometrů. Na vítěznou Norku Astrid Slindovou ztratila česká reprezentantka čtyři a půl minuty, za třetím místem zaostala o 19 sekund. Mužský závod v Itálii vyhrál Rus Jermil Vokujev, Jan Šrail obsadil 28. místo

Už v prvním stoupání nastoupila Slindová, která si na vrchařskou prémii na 11. kilometru přivezla náskok 20 sekund. V cíli měla k dobru více než tři minuty před Švédkou Brittou Norgrenovou. Boj o třetí místo ovládla další Norka Kari Gjeitnesová.

"Během závodu jsem se necítila úplně špatně, i když trať byla dost náročná. V posledních stovkách metrů mi ale totálně odešly nohy. Cítila jsem to už včera na tréninku, když jsem jela něco rychlejšího. Myslím, že v tom sehrála roli ta vysoká nadmořská výška," uvedla v tiskové zprávě eD system Bauer Teamu Smutná, která na začátku prosince doběhla v prologu v Livignu druhá.

Seriál Ski Classics bude pokračovat po Novém roce, 11. ledna se v Rakousku pojede Kaiser Maximilian Lauf.

Zdroj: ČTK
Další zprávy