Trump zvažuje koupit Grónsko, není to vtip, potvrdil jeho poradce

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 8. 2019 0:04
Ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow v neděli potvrdil, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa zkoumá možnost nákupu Grónska a není to jen nejapný žert, jak si myslí dánští politici.
Donald Trump
Donald Trump | Foto: Reuters

"Vyvíjí se to. Díváme se na to," řekl Kudlow v pořadu Fox News Sunday. "Dánsko vlastní Grónsko. Dánsko je spojenec. Grónsko je strategické místo… Jenom říkám, že prezident, který něco ví o kupování nemovitostí, se na to chce podívat," uvedl poradce.

Trump v neděli novinářům potvrdil, že nedávno o možnosti koupě Grónska diskutoval. "Myšlenka přišla na přetřes a strategicky je to zajímavé," řekl Trump na letišti v Morristownu ve státě New Jersey. Zdůraznil však, že nejde o prioritu číslo jedna.

Dánská premiérka Frederiksen listu Sermitsiaq během návštěvy Grónska řekla, že Dánsko není na prodej, a myšlenku jeho prodeje Spojeným státům označila za absurdní. "Grónsko není dánské. Grónsko patří Grónsku. Silně doufám, že to nebylo myšleno vážně," prohlásila politička.

O přání Trumpa, aby USA koupily Grónsko, které je dánským autonomním územím, informoval v polovině tohoto týdne jako první list The Wall Street Journal.

Dva lidé, kteří o záležitosti vědí přímo, řekli listu The Washington Post, že Trump o tomto svém nápadu hovořil už několik týdnů. Podle nich jeho poradci nyní čekají na další instrukce, než se rozhodnou, jak vážně by se tím měli zabývat.

The Wall Street Journal ve čtvrtek napsal, že Trump se svých poradců několikrát při různých neformálních příležitostech zeptal, jestli je nákup Grónska uskutečnitelný. Zaujaly ho tamní bohaté nerostné zdroje a značný geopolitický význam. Někteří lidé z prezidentova okolí podle listu plán podporují, jiní ho považují za bláznivou chiméru, jež má k realitě daleko.

Reakce dánských politiků na tuto informaci byla vesměs negativní. Dánská vláda pak na svém oficiálním webu jasně konstatovala, že "Grónsko na prodej pochopitelně není".

 

Právě se děje

před 1 minutou

Česko v pololetí získalo od Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 50,1 miliardy korun.

Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce června zaplatilo Česko do rozpočtu EU 709,8 miliardy korun a získalo z něj 1,64 bilionu korun. Česko dosud získalo z EU o 934,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo. "Předpokládám, že celkovou čistou pozici ve výši jednoho bilionu korun bychom měli dosáhnout nejpozději v první polovině roku 2022," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zdroj: ČTK
před 4 minutami

Zisk AstraZeneky klesl i přes růst tržeb, k němuž přispěla vakcína proti covidu

Čistý zisk britsko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o čtvrtinu na 550 milionů dolarů (zhruba 12 miliard koreun), a to navzdory prudkému růstu tržeb, ke kterému výrazně přispěla vakcína proti covidu-19. Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě. Celkové tržby se meziročně zvýšily o 31 procent na 8,22 miliardy dolarů.

Tržby z prodeje vakcíny proti covidu dosáhly 894 milionů dolarů, takže se více než ztrojnásobily z 275 milionů v prvním čtvrtletím. AstraZeneca podle listu The Wall Street Journal ve druhém čtvrtletí na vakcíně dál prodělávala, ztráta se ale snížila zhruba na 13 milionů dolarů ze 40 milionů v prvním kvartálu.

Vakcína firmy AstraZeneca je levnější a používá se snadněji než některé konkurenční přípravky. Potýká se ale i s problémy, například s potížemi při výrobě či s obavami z vedlejších účinků, kvůli kterým některé země její používání omezily či rovnou zakázaly. Obzvlášť kritické vůči této vakcíně jsou Spojené státy, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 8 minutami

Selhání české justice, vzkázal Štrasburk. Doživotní trest pro Tempela musí přezkoumat soud

Robert Tempel, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku, dosáhl nového projednání svého případu. Ústavní soud (ÚS) po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku revidoval svá starší odmítavá rozhodnutí. Kauzou se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze.

Tempel vinu popíral. Krajský soud v Plzni jej čtyřikrát osvobodil, pražský vrchní soud ale zprošťující verdikt pokaždé zrušil. Tempel byl pravomocně odsouzen až poté, co vrchní soud přeložil proces z Plzně ke Krajskému soudu v Praze. Na ÚS se Tempel obracel kvůli přeložení kauzy z Plzně do Prahy a znovu po definitivním uložení doživotního trestu, avšak neuspěl. Obě stížnosti tehdy soud odmítl, nyní musel rozhodovat znovu.

Důvodem pro nové kroky v Tempelově kauze bylo stanovisko štrasburského soudu, který se za odsouzeného muže postavil loni v červnu. Českou republiku zkritizoval za "významné selhání justice" při projednávání mužova případu. Pochybení spočívalo v délce řízení, ale také v přesunu věci z Plzně do Prahy. Ústavní soud vrátil kauzu právě do fáze odvolacího řízení před přeložením z Plzně do Prahy, justice by měla znovu rozhodnout také o případné vazbě Tempela.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 46 minutami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varovaly před tsunami

Na Aljašce udeřilo silné zemětřesení - podle americké geologické služby (USGS) dosáhlo síly až 8,2 stupně. Úřady ve čtvrtek kvůli otřesům vydaly varování před tsunami v oblasti, později ho zrušily. Na některých místech Aljašky lidé zaznamenali malé vlny, které měřily zhruba 0,3 metru nad úrovní přílivu, informovala agentura Reuters, podle níž nejsou zatím hlášeny oběti ani škody.

"Je to v tomhle případě opravdu štěstí, protože 8,2 (stupně) je dostatečně silné pro vznik velké vlny, obzvláště v této oblasti," konstatoval později Dave Snider z amerického národního střediska pro varování před cunami (NTWC). Několik pobřežních komunit bylo nicméně evakuováno

Zdroj: ČTK
Další zprávy