Vtip, který do politiky nepatří. Trump si z nákupu Grónska dělá kampaň, říká odborník

Helena Truchlá Helena Truchlá
21. 8. 2019 19:24
Americký prezident Donald Trump v úterý zrušil chystanou cestu do Dánska, protože pětimilionové království odmítlo jednat o jeho nabídce na odkup Grónska. Podle Bořivoje Hnízda, odborníka na politickou geografii z Metropolitní univerzity v Praze, se význam Grónska díky klimatickým změnám bude zvětšovat, stejně jako potíže s rozdělením vlivu v Arktidě mezi světovými velmocemi. "Trumpův způsob diplomacie je velmi zvláštní. Jako obvykle to trochu přepálil, ale podle mého tím něco i získá," myslí si Hnízdo.
Grónsko.
Grónsko. | Foto: Reuters

V čem spočívá geopolitický význam Grónska

Je to velký ostrov, který sousedí s Arktidou. Předpokládá se, že mimo uhlí a jiných surovin je na jeho území množství ropy. Navíc grónská vláda v roce 2013 ukončila zákaz těžby radioaktivních látek. A díky tajícímu ledovci bude Grónsko z hlediska možností těžby stále zajímavější. 

Táním se také otevírají možnosti pro dopravu. Všechny země, které mají nějaké zájmy v dané oblasti, by rády využívaly plavbu takzvanou severní cestou. I z tohoto hlediska význam Grónska poroste. 

Jak by z vlastnictví Grónska mohly těžit Spojené státy

Ekonomicky i strategicky. Pásmo dvanácti námořních mil (asi 22 kilometrů) od každé pevniny je podle práva integrální součástí daného státu, plus dalších 200 mil (asi 370 kilometrů) může ekonomicky využívat nebo k tomu aspoň dává výlučný souhlas. Tak je to u Kanady, všech ostrovů i Grónska, které dnes patří Dánsku

S kým Spojené státy v oblasti soupeří? 

Největší ambice tu má Rusko

Jak to? Když se podíváme na mapu, ruská pevnina je přece poměrně daleko.

Ano, to je ten háček. V některých úsecích je tamní moře velmi mělké. A dohoda z Haagu (tzv. Dohoda o kontinentálním šelfu z roku 1958, pozn. red.) říká, že pravidlo mílí neplatí pro takzvané šelfové moře, tedy mělké. Že na něj si může dělat nárok stát, ke kterému patří - i dál než oněch dvanáct mil.

Před pár lety shodila ruská ponorka vlajku Ruska přímo na severní pól a Rusové prohlásili, že až sem zasahuje moře z jejich pevniny. Takže si skutečně dělá největší nároky. Ale celá oblast je zajímavá a do budoucna velmi problematická. 

Citlivá arktická oblast

Mají Dánové nějaké plány na těžbu v Grónsku? 

Grónsku dali velký stupeň autonomie, ale finančně ho podporují. Zatím se tam moc netěží a nějaká dohoda Dánska se Spojenými státy by v tomhle byla výhodná.

Američané mají větší možnosti v Grónsku těžit, z čehož by mohlo mít prospěch místní obyvatelstvo. Žije tam asi 56 tisíc Inuitů (domorodých obyvatel severní části severoamerického kontinentu, pozn. red.) v dost těžkých sociálních podmínkách. Alkoholismus nebo sebevraždy jsou mezi lidmi velkým problémem a zlepšení životního stylu by bylo určitě lákavé. 

To ale Dánsko může Američanům spíš poskytnout prostor pro těžbu, ne jim hned celý ostrov prodávat. 

Ano. Dánsko na americkou nabídku také reagovalo ve smyslu, že je to vtip, který do dnešní politiky nepatří. A skutečně nepatří.

Kde se nápad na odkup Grónska vůbec vzal? 

Není to nic nového. Američané takto koupili v roce 1867 Aljašku a už tehdy usilovali i o Grónsko. V roce 1917 od Dánů odkoupili Panenské ostrovy. A ještě prezident Harry Truman po druhé světové válce, během které Dánsko okupovali nacisté a ostrov byl pod americkou ochranou, přišel s nabídkou na odkup.

Kdo je profesor Bořivoj Hnízdo

Bořivoj Hnízdo.

Politolog, historik a geograf, odborník na politickou geografii a geopolitické proměny 20. a 21. století. Bořivoj Hnízdo vystudoval Slezskou univerzitu v Ostravě a Karlovu univerzitu v Praze, nyní působí na Metropolitní univerzitě v Praze. V minulosti byl členem Institutu pro výzkum Commonwealthu při Londýnské univerzitě a spolupracoval s britským Královským institutem pro mezinárodní otázky. 

Na rozdíl od Ruska je Grónsku velmi blízko Kanada, ta do toho nijak nezasahuje?  

Pro Kanadu by to skutečně byla velká změna. Z jedné strany má americkou Aljašku, Grónsko by bylo z druhé strany. Ale i Kanada se obává ruské rozpínavosti, takže možná by nějakou větší americkou angažovanost uvítala. Jen nevím, jestli zrovna odkoupení. 

Jak to? 

Kdyby Spojené státy vlastnily Grónsko, mohly by ovlivnit celou námořní dopravu, která jde severní cestou, což by se asi Kanadě nelíbilo. A Rusku už vůbec ne. Když plujete z Vladivostoku, musíte přes Suez, nebo kolem Kapského města a Afriky, což je strašně daleko.

Kdežto severní cestou jsou Rusové z Murmansku (město na severozápadě Ruska, pozn. red.) ve Vladivostoku okamžitě, což by přispělo k rozvoji ruského dálného východu. A to je na druhou stranu hrozba pro Čínu. 

S Dány by se Rusové domluvili snáz? 

Já myslím, že otázka odkoupení skutečně není na stole. Donald Trump tím dal jasně najevo, že má Amerika zájem o ekonomické využití Grónska. A to nemusí stát v cestě nějaké dohodě, protože těžba by Grónsku skutečně pomohla. 

Takže je to taková "trumpovina"? 

Berme to tak, že jeho způsob diplomacie je velmi zvláštní. Jako obvykle to trochu přepálil, ale podle mého tím něco i získá. 

Je to kampaň

Za čtrnáct dní měl americký prezident jet do Kodaně na státní návštěvu. Dánská premiérka Mette Frederiksenová ale řekla, že se s ním o Grónsku nebude bavit a Bílý dům cestu zrušil. Co tím může získat? 

Už se blíží prezidentská volební kampaň a Trump chce dát najevo, že myslí na americké zájmy. Na to, aby vznikla spousta nových pracovních míst a tak podobně. 

Takže proto s tím přišel zrovna teď? 

Ano, je to součástí kampaně, nemyslím, že by počítal s tím, že by Dánsko řeklo: "Dobře, pojďme se zbavit Grónska." Ukazuje tím, jak přistupuje ke svému heslu Make America Great Again

Dánové musí Grónsko dotovat, 60 procent místního rozpočtu pokrývá ten dánský, což je zhruba 13 miliard korun každý rok. Dává ekonomicky smysl chtít takový ostrov koupit?  

Jsou ostrovy, které Ameriku stojí daleko více peněz, například Portoriko. Grónsko se svými několika desítkami tisíc obyvatel by nebylo žádný velký ekonomický problém. I pětimilionové Dánsko to zvládá. 

Trumpovi může jít i to posílení americké vojenské přítomnosti v Arktidě. Proč je důležité mít armádu kolem severního pólu? 

Rusko je velmi blízko a angažuje se tam Čína. Už za studené války území hrálo roli. A teď, jak budou ubývat ledovce, každá země bude mít více zájmů, které bude nějakým způsobem muset zabezpečovat. 

Je to tedy i součást soupeření s Čínou? 

Ano, i to zatím možná stojí. V minulosti chtěli Číňané v Grónsku získat pozice a Spojené státy tomu zabránily (jednalo se o možnou výstavbu tří letišť v roce 2018, pozn. red.). Jejich vzájemné soupeření se dnes projevuje v celém světě a zasahuje i sem. 

Dokážete si představit, že by se Dánsko ostrova skutečně za nějakých okolností vzdalo? 

Neumím si to představit. Ale kdyby mi před 30 lety někdo řekl, že Rusko s Ukrajinou budou fakticky ve válce o Donbas, taky bych ho považoval za blázna. Takže musím být opatrný, člověk v politice nikdy neví. 

Video: Uchovejme Ameriku velkou, zahájil Trump kampaň za znovuzvolení

Uchovejme Ameriku velkou. Trump zahájil kampaň za své znovuzvolení | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Obránce Jeřábek dal v KHL dva góly a byl strůjcem výhry Podolsku

Jakub Jeřábek se po dvou letech opět zapsal v Kontinentální hokejové lize mezi střelce. Obránce, který se v létě vrátil ze zámoří do Viťazu Podolsk, se v domácím utkání s Čerepovcem trefil hned dvakrát, připsal si i asistenci a velkou měrou se podílel na výhře 4:1. Na jediný gól poražených přihrál další český bek Libor Šulák.

Brankář Marek Langhamer dlouho držel čisté konto a naději Chabarovsku na vítězství v Minsku, ale tři vteřiny před koncem prodloužení mu vstřelil jediný gól zápasu Kanaďan Marc-Andre Gragnani. Český brankář předtím zneškodnil 17 střel domácích hráčů.

před 2 hodinami

Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta

Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.

před 2 hodinami

K Bermudám se blíží hurikán Humberto, udeřit má na sever ostrovů

Obyvatelé Bermud se připravují na příchod hurikánu Humberto, který by souostroví vzdálené asi tisíc kilometrů východně od amerického pobřeží mohl zasáhnout ve středu večer místního času (ve čtvrtek časně ráno SELČ). Lidé zabedňují okna svých domů, obchody se zavírají, doprava se zastavila a zdravotnická zařízení jsou v pohotovosti. Bermudská vláda povolala na pomoc příslušníky armádního sboru. Humberto, který byl ještě před třemi dny tropickou bouří, už se na pětistupňové hurikánové škále dostal na třetí stupeň. Informace Národního střediska pro hurikány (NHC) hovoří o tom, že střed živlu se pohybuje asi 300 kilometrů západně od Bermud a míří k ostrovům rychlostí kolem 26 kilometrů za hodinu.

Další zprávy