Kos - Obří trajekt Eleftherios Venizelos, který slouží jako nouzové středisko pro migranty na řeckém ostrově Kos, začal v noci na neděli přijímat první uprchlíky. Kolem půlnoci se v okolí lodi shromáždily stovky Syřanů, kteří stáli ve frontách a postupně se naloďovali. Plavidlo má místo pro asi 2500 běženců. V přístavu Kos by mělo zůstat asi dva týdny, říkají místní představitelé. Co bude dál, se zatím neví.
Uprchlíci na lodi najdou přístřeší, už nebudou muset spát v ulicích města a zároveň se tam budou moci registrovat. Vláda v Aténách plavidlo vyslala, aby ulehčila místním úřadům, které registraci obrovského množství běženců nezvládají. Denně přijíždí kolem 800 nových migrantů.
Oproti sobotě se v neděli brzy ráno situace u přístavu změnila a je znát, že uprchlíků ubývá, jak odjíždějí dál do řeckého vnitrozemí nebo využili možnosti jít na trajekt. Předtím běženci polehávali a posedávali téměř ve všech parcích v okolí městských hradeb, ráno už tam nikdo nebyl. Policie rovněž přístup k plavidlu ohradila a u brány stojí vojáci, kteří dovnitř pouští jen uprchlíky.
"V noci jich sem přišlo hodně. Nedokážu říct přesně kolik, nepočítal jsem je," říká hlídkující voják. "Až k lodi ale nemůžete, možná odpoledne. Mám své příkazy," dodává.
Je pět hodin ráno a k lodi se trousí další skupinky migrantů, většinou celé rodiny s dětmi v náručí. Další desítky jich pospávají na nedaleké pláži. Kolem šesté hodiny se u přístavu rovněž objevuje hlouček běženců, které v noci na moři zachránila pobřežní stráž. Posedávají na vestách a postupně také míří do útrob lodi.
Chci do Německa
Na trajekt se chtěl dostat i mladý Syřan, který na Kos dorazil již ve čtvrtek. Přijel i s manželkou, několikaměsíční dcerou a dvěma malými syny.
"Jeli jsme na člunu z (tureckého přístavního města) Bodrumu, bylo to nebezpečné, ale v Sýrii se už kvůli válce nedalo být. Je tam pořád (syrský prezident) Bašár Asad a je to šílené," říká muž, který si nepřál zveřejnit své jméno. V Sýrii studoval historii a živil se jako učitel. Z Řecka by se prý rád dostal do Německa, do Hamburku či Mnichova.
Sebe ani svou rodinu raději nechtěl nechat fotografovat. "Mám další příbuzné v Sýrii, sestru, rodiče, nechci je ohrozit. Asadovi lidé by je mohli zastřelit," říká. Jestliže ale válka skončí, chtěl by se prý vrátit zpátky. "Je to má rodná země," uzavírá.