Pasadena (Kalifornie) - Největší měsíc Saturnu Titan má mnoho společného se Zemí. Hustá atmosféra ho chrání před vesmírnou radiací a je zároveň jediným dalším místem ve sluneční atmosféře, na jehož povrchu se nachází kapalina.
Titan se tak často zmiňuje jako jeden z případných budoucích cílů lidské kolonizace.
Titan has the energy resources to support a human colony https://t.co/ngeLzcNHC6 pic.twitter.com/wo2atiBqTs
— New Scientist (@newscientist) July 7, 2017
Tyto teorie nyní podporuje i studie vědců z Kalifornského technologického institutu a Planetárního vědního institutu.
Podle ní v sobě měsíc skrývá dostatek energie na to, aby na něm mohli jednou žít lidé.
"Myslím, že dlouhodobě bude Titan druhým nejdůležitějším místem po Marsu, na kterém se lidská populace rozšíří," potvrdil pro web New Scientist astronom Ralph Lorenz.
Jaká energie bude ta nejlepší?
Tým vědců složený z Amandy Hendrixové a Yuka Yunga zkoumal, jaké všechny formy energie by se na Titanu mohly využít. A není jich málo.
Co víme o Titanu
- Titan je největší z dosud nalezených 62 měsíců planety Saturn.
- Ve sluneční soustavě je druhým největším měsícem.
- V roce 1655 ho objevil nizozemský fyzik a astronom Christiaan Huygens.
- Velikostně je jen o něco větší než nejmenší planeta sluneční soustavy Merkur.
- Kromě Země jde o jediný objekt ve vesmíru, u něhož byla s jistotou zjištěna přítomnost stálých kapalných struktur na povrchu.
- Panují na něm extrémně silné mrazy (kolem -180 stupňů Celsia).
- Důkladněji měsíc prozkoumal až americký modul Huygens na přelomu let 2004 a 2005.
Zpočátku by si lidé vystačili s jadernou energií. Zřejmě ale ne dlouhodobě.
Jak vědci upozorňují, složení Titanu je zatím jedna velká neznámá. A tak se neví, jestli má měsíc dost radioaktivních látek.
Jisté je ale to, že se Titan může chlubit bohatými zásobami metanu. Tento uhlovodík by však kvůli nedostatku kyslíku nebylo vhodné spalovat přímo. Dal by se ale používat jako pohon raket, které by pak zkoumaly další oblasti měsíce.
Síla moře
Další možností je vodní energie, i když ne z opravdové vody. Většinu kapaliny na Titanu totiž tvoří uhlovodíky.
Déšť tu sice padá jen málokdy, a tak tu nenajdeme moc řek - zato mohutný příliv a odliv ano. Takzvané slapové jevy vznikají díky silné gravitaci Saturnu.
Vodní dmutí je obzvlášť silné v Krakenově moři, největším moři na měsíci. Konkrétně pak v jeho jižní části, která se nazývá Krakenovo hrdlo.
To je dlouhé asi 17 kilometrů. Měří tedy zhruba stejně jako třeba Gibraltarský průliv.
"Jsme si poměrně jistí, že na Titanu probíhá silný příliv a odliv každý den. Jestli chcete spolehlivou energii, o které víte, že bude dostupná, pak bych se na Titan vydal," dodává americký vědec Lorenz.
Vznášející se větrné turbíny
Vědci vkládají naději také do větrné energie, i když ne přímo nad povrchem. Silný vítr fouká zejména ve vyšších vrstvách Titanu.
V těchto místech by se tak mohly jednou "vznášet" větrné turbíny, které by energii vytvářely. V současné době ale na výrobu podobných strojů chybí moderní technologie.
A přestože je Titan od Slunce asi desetkrát vzdálenější než Země, lidé by podle vědců mohli žít i ze sluneční energie.
Muselo by se však postavit opravdu hodně solárních panelů, Titan totiž přijímá zhruba setinu slunečního záření a to pak ještě musí projít atmosférou. "Nejjasnější den na Titanu je jako soumrak na Zemi," vysvětluje astronomka Sarah Hörstová.
Podle autorů studie by na život 300 milionů lidí bylo potřeba, aby solární panely pokryly desetinu povrchu Titanu. Což je přibližná rozloha Spojených států. Vědci ale dodávají, že solární panely jsou čím dál více moderní a efektivní.
