San Francisco - Stáří vnímá většina lidí jako období smutku, ztrát či dokonce zoufalství. Stereotyp o "typickém" smutném starém člověku sdílí spolu s mnoha mladými i sami starší lidé, a to i přesto, že většina z nich popisuje sama sebe jako poměrně spokojené.

Že stáří je obvykle šťastným obdobím života, potvrdil dlouhodobý výzkum, který se na tuto otázku soustředil a provedli ho psychologové na Stanfordské univerzitě.

"Obecně platí, že čím jsou lidé starší, tím se stávají šťastnějšími," tvrdí Laura Carstensenová, profesorka psychologie na Stanfordské univerzitě. Toto tvrzení opírá o výsledky více než desetileté studie provedené na přibližně 180 lidech.

Mrzutí starci byli už mrzutými mladíky

Jaká je tedy pravda o starém a podrážděném mrzoutovi ze sousedství? Jak říká profesorka Carstensenová, většina z nich byla podrážděnými a mrzutými už jako mladí.

Právě publikovaná studie vychází z výsledků výzkumu, provedeného mezi lety 1993 a 2005.

Skupina lidí ve věku od 18 do 94 let, s přibližně vyrovnaným poměrem pohlaví a typem zaměstnání, dostala pager. Pomocí něho byli během jednoho týdne pětkrát denně, vždy v náhodný čas mezi devátou hodinou ranní a večerní, vyzváni k vyplnění dotazníku, týkajícího se jejich nálady a pocitů. Všechny dotazníky pak každý den odesílali zpět na univerzitu.

V dotaznících měli pomocí sedmibodové škály vyjádřit aktuální stav 18 pocitů. Osm bylo pozitivních - radost, štěstí, spokojenost, vzrušení, hrdost, úspěšnost, zájem a pobavení, a jedenáct negativních - vztek, smutek, strach, znechucení, vina, rozpaky, hanba, úzkost, podráždění, frustrace a znuděnost.

Za pět let přišli vědci znovu

Toto týdenní dotazování se pak opakovalo ještě dvakrát, s rozestupem pěti let, přičemž se jednalo o stejnou skupinu, jen někteří z dotazovaných museli být z různých důvodů - úmrtí, nedohledatelnosti nebo protože odmítli ve studii pokračovat - nahrazeni.

Jak šly roky, hlásili lidé méně negativních a více pozitivních pocitů.

I když s převahou kladných, jednalo se u starších lidí častěji o směs kladných a záporných pocitů. Stojí za tím podle autorů studie uvědomění si křehkosti života a jeho konečnosti, především ve spojitosti s příjemnými a výjimečnými zážitky.

Šťastní lidé se dožívají vyššího věku

Zároveň to vyjadřuje pevné duševní zdraví a vyrovnanost, vysvětluje Laura Carstensenová.

Lidé, kteří během dotazování hlásili více pozitivních emocí, také mnohem častěji přežívali 13 let, během kterých byli sledováni.

Zatímco mladí se více stresují kvůli případným neúspěchům, výsledkům testů, kariéře, vztahům a dalším věcem, starší lidé se více soustředí na věci, které pokládají za důležité s ohledem na omezený čas, který jim zbývá.

Navíc jsou obvykle smíření s dobrým i špatným, které je v životě potkává a mají tak méně důvodů se stresovat.