Berlín-Neukölln (od našeho zpravodaje) - "Podívejte se. Tohle udělají s naším plakátem! A před okny parlamentu!"
Poslanec berlínského zemského sněmu Alternativy pro Německo (AfD) Christian Buchholz rozhořčeně volá jednomu z kolegů a pak si mobilem fotografuje rozstříhaný plakát na chodníku.
Když se dozvídá, že vedle něj stojí novinář z Česka, usměje se.
"Chtěl bych být novinářem z Česka. Máte teď mnohem lepší politiky než Německo," říká.
Necelý týden před parlamentními volbami je AfD třetí nejsilnější stranou. Za křesťanskými demokraty kancléřky Angely Merkelové a sociálními demokraty.
Poprvé tak zasedne v Bundestagu krajně pravicová strana, která má jedno velké téma. Takzvanou islamizaci Německa.
V diskusi, zda islám k Německu patří, či ne, má AfD jasno. Nepatří.
"Německo je křesťanská země. Ano, máme svobodu vyznání, muslimové mohou praktikovat svoji víru, ale tím to končí," říká ve své kanceláři poslanec berlínského parlamentu za Alternativu pro Německo Ronald Gläser.
"Většina z nich se neintegruje v pravém smyslu slova. Jako například Němci, Italové nebo Poláci před sto lety v Americe," dodává.
Bývalý novinář a rodák ze Západního Berlína vstoupil do politiky, protože se mu podle jeho slov mění Německo před očima způsobem, jaký se mu nezamlouvá.
Ve čtvrti migrantů…
Místem, kde se v Berlíně odpůrcům imigrantů a islámu nejspíš líbit nebude, je čtvrť Neukölln.
V dobách studené války a rozděleného Německa byla vtěsnaná mezi letiště Tempelhof a Berlínskou zeď.
Dnes je místem, kde slovy místní kandidátky levicové strany Die Linke Judith Bendové žije 300 tisíc lidí pocházejících z více než stovky zemí.
Jsou tu turecká bistra s kebabem, muslimské obchody halál prodávající maso ze zvířat usmrcených podle islámských pravidel.
Ve výkladních skříních jsou na figurínách kromě jiných šatů i muslimské šátky.
Lidé v kavárnách, restauracích, v ulicích či ve stanicích metra a S-Bahnu představují tu nejpestřejší směs, jakou si lze představit.
Zhruba každý čtvrtý obyvatel Neuköllnu má přistěhovalecký původ, z toho většina pochází z muslimských zemí.
Tady je k vidění to, co Alternativa pro Německo i jí podobné strany z jiných evropských států nechtějí.
"Často se píše o kriminalitě v Neuköllnu, ale jsou tady především sociální problémy a sociální napětí. Lidé potřebují dobré platy za dobrou práci," říká Judith Bendová ve svém volebním sídle v Neuköllnu.
"Tady přitom v posledních letech rostou nájmy, ale platy ne. My bojujeme za to, aby minimální mzda za hodinu byla dvanáct eur, a ne osm a půl, jako je tomu teď," dodává Bendová.
"Kancléřka Angela Merkelová na předvolebních plakátech tvrdí, že Německo je země, kde rádi a dobře žijeme. Na to já říkám, že bohužel dost Němců dobře nežije. Třicet procent domácností má nižší příjmy než na konci devadesátých let," doplňuje politička ze strany Die Linke.
Levicová partaj je pokračovatelkou postkomunistické Strany demokratického socialismu, která byla silná hlavně na území bývalé Německé demokratické republiky.
Mezi členy je však i dost "odpadlíků" od sociální demokracie, která osm z posledních dvanácti let vládla v koalici s křesťanskými demokraty (CDU) Angely Merkelové.
Alternativu pro Německo (AfD) Bendová z Die Linke zásadně odmítá.
"Nenabízejí žádná skutečná řešení. Jejich kandidáti jsou polonacisté, lidé sympatizující s nacismem," říká v kanceláři, která má zvenku vedle jiných hesel i nápis "Rasismus není řešení".
Vítězkou voleb bude znovu Merkelová
Ani levice, ani krajní pravice ale vítězem voleb nebude. Nejvíce Němců znovu vsadí na Angelu Merkelovou.
Bývalý učitel politologie na berlínské Svobodné univerzitě doktor Gero Neugebauer je už v důchodu, ale dění pořád sleduje.
Na slavné univerzitě v západní část města vedl semináře na téma chování politických stran.
Nad pivem v zahradní restauraci vyzdobené v bavorském stylu na počest probíhajícího mnichovského Oktoberfestu vysvětluje, proč tolik německých voličů počtvrté za sebou osloví právě nynější spolková kancléřka.
"Většina Němců se má dobře, ekonomika funguje. Ona jim říká, že s ní to tak zůstane i v budoucnosti. Po brexitu, Donaldu Trumpovi, uprchlické krizi," směje se Neugebauer.
"Merkelová jako člověk i jako politik je dnes populárnější než její strana CDU. Němci nakonec naplňují tvrzení Karla Marxe o tom, že ekonomika je hlavním faktorem v rozhodování a vše ostatní je jen nadstavba," dodává.
Tvrzení o kriminalitě a chaosu v Neuköllnu přitom odmítá a označuje jej za mýtus.
"Není tam větší zločinnost než jinde v Německu. Pro integraci cizinců je důležité, aby měli vzdělání v němčině. Mladým Berlíňanům cizinci nevadí, pokud vím, problém s tím mají hlavně starší lidé ve východní části," říká politolog.
Německý název strany Alternativa pro Německo (Alternative für Deutschland) ironicky přejmenovává na nacionalistický slogan Vše pro Němce (Alles für Deutsche).
S nástupem AfD a její tvrdé protimuslimské rétoriky se ale ostatní strany budou muset v Bundestagu vyrovnat.
"Pro novináře jsme všichni extremisté. Přitom jen chceme, abychom chránili hranici. To je normální fungování státu," říká Ronald Gläser z AfD.
Sám například zastává názor, že oficiální statistiky kriminality neodpovídají skutečnosti.
Když popisuje loňský případ ze stanice metra v Neuköllnu, kde muž z Bulharska surově napadl ženu a srazil ji ze schodů, vyskočí ze židle a sám ukazuje, jak to pachatel udělal.
Koalici s Alternativou pro Německo ale všechny ostatní strany vylučují. Do parlamentu se určitě dostane, do vlády určitě ne.
"Pro Německo je to i tak špatný posun doprava. V programu mají jen nenávist, nic jiného," podotýká k tomu politolog Gero Neugebauer.
