Od celoplošného ruského vpádu na Ukrajinu uplynulo už více než 800 dní. Moskva, která od té doby v podstatě přešla na válečnou ekonomiku, však stále zvládá kompenzovat své ztráty na bojišti, i když zmíněný astronomický výdaj spočítaný Ukrajinci se pro představu rovná příjmové stránce českého rozpočtu z roku 2018.
Rusové do bojů vyváží nové tanky i obrněná vozidla, v případě lodí, letadel a drahých systémů elektronického boje je situace pro zemi kvůli astronomickým cenám obtížnější, píše ve své analýze server Newsweek.
Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko ztratilo od počátku invaze 357 letadel a 326 vrtulníků. Statistiky Kyjeva nelze nezávisle ověřit. Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě generál Christopher Cavoli v polovině dubna v Kongresu prohlásil, že ruské letectvo přišlo o asi 10 procent své flotily.
Ukrajina pravidelně hlásí, že se její armádě daří sestřelovat ruské stíhačky. Ničit technologicky vyspělejší letouny však Kyjev dokáže spíše sporadicky. Poslední dny médii prošla například zpráva o tom, že se vojákům podařilo vyřadit nejméně dvě supermoderní ruské stíhačky Su-57. Chlouba ruského letectva utrpěla poškození na území vojenského letiště Achtubinsk, stovky kilometrů od frontové linie.
Důležitou se stala i zpráva z poloviny ledna, kdy ukrajinské letectvo nad Azovským mořem zasáhlo jeden ze sovětských špionážních letounů A-50 a jeden bombardovací letoun Il-22.
Takové ztráty jsou pro Rusko finančně náročnější. Velitelské a řídicí letouny jsou nákladná zařízení vybavená sofistikovanou technologií. "Jejich ztráta je pro letectvo obzvlášť citelná," řekl serveru Newsweek analytik z Haagského centra strategických studií Davis Ellison.
Podle Ukrajiny vyjde jeden letoun A-50 na přibližně 330 milionů dolarů. Moskva se tak nákladná zařízení údajně snaží nahradit průzkumnými bezpilotními drony.
Ztráty na moři
Týdny po zahájení plnohodnotné ruské invaze přišla ruská černomořská flotila o svou vlajkovou loď Moskvu. Rusko tehdy situaci vysvětlilo tvrzením, že havárii křižníku způsobil požár, který vedl k výbuchu munice a následnému poškození trupu lodi. Ten prý pak v silné bouři ztratil stabilitu. Ukrajinští představitelé a západní zpravodajské služby později toto tvrzení vyvrátili. Za potopení byly podle nich zodpovědné ukrajinské protilodní střely Neptun. Jeden z odhadů vyčíslil ztrátu křižníku na přibližně 750 milionů dolarů.
V září 2023 dopadly na základnu Černomořské flotily v Sevastopolu střely Storm Shadow, které zasáhly ruskou ponorku Rostov na Donu. Podle zpráv západních zpravodajských služeb a ukrajinské armády byla ponorka nenapravitelně poškozena. Její cena se pohybovala kolem 300 milionů dolarů.
Rusko také přišlo o mnoho drahých výsadkových lodí. Ukrajinská armáda zlikvidovala například lodě Minsk, Novočerkassk či Olenegorskij Gorňak, spadající do třídy projektu 775 Ropucha.
Podle ukrajinských médií nelze výsadková plavidla třídy Ropucha přímo vyměnit za nová. Náhradní by pravděpodobně stálo až 214 milionů dolarů.
Úspěchy v likvidaci protivzdušné obrany
Zasáhnout vyspělé ruské systémy protivzdušné obrany je pro Ukrajinu významný úspěch. Armáda okupované země se během bojů opakovaně zaměřila na likvidaci známých ruských protiletadlových systémů S-400. V polovině dubna ukrajinská rozvědka uvedla, že její síly při úderech na severokrymské centrum Džankoj "zničily nebo kriticky poškodily" čtyři odpalovací zařízení S-400 a tři radarové stanice, jakož i další vybavení.
V září minulého roku sdělil zdroj z ukrajinské rozvědky britskému BBC informaci o tom, že námořnictvo použilo střely Neptun k úderu na moderní odpalovací zařízení S-300 a S-400 v hodnotě 1,2 miliardy dolarů.
Začátkem prvního červnového týdne Ukrajina údajně zničila dvě zničená odpalovací zařízení a poškozené velitelské stanoviště patřící k ruskému systému protivzdušné obrany S-300 nebo S-400 poblíž ruského města Belgorod, ležícího za hranicemi Charkovské oblasti. Podle amerického Institutu pro studium války Ukrajinci pravděpodobně použili raketový systém HIMARS, který jim darovaly Spojené státy.
Ztráty systémů elektronického boje mají podle odborníků také význam. Zařízení se nezabývají pouze zjišťováním a vyhodnocováním různých typů signálů pro identifikaci vlastních sil i sil protivníka, ale pomáhají i s odvrácením hrozeb nepřítele.
Podle postdoktorandky na katedře válečných studií na londýnské King's College Mariny Mironové je zasažení ruského systému elektronického boje RB-109A Bylina -, k němuž mělo dojít v lednu, velmi významným ukrajinským úspěchem. "Systémy elektronického boje, jako je Bylina založená na umělé inteligenci a Murmansk-BN, fungují jako zásadní obrana proti nepřátelským dronům", vysvětlila serveru Newsweek.
