Nátlak Číny na Tchaj-wan je zatím diplomatický a ekonomický. Peking se snaží omezit politické kontakty ostrova s jinými zeměmi a také jej izolovat. Například nedovolil jeho vstup do Světové zdravotnické organizace ani přes krizi způsobenou pandemií koronaviru.
Zatímco čínský prezident Si Ťin-pching opakovaně zdůrazňuje, že pro režim neexistuje z dlouhodobého hlediska žádné jiné řešení než připojení Tchaj-wanu, prezident USA Joe Biden se minulý týden zmínil o obraně ostrova v případě jeho napadení. "Ano, máme závazky, abychom tak učinili," odpověděl Biden na otázku, zda by Spojené státy Tchaj-wan bránily.
Smlouva mezi Tchaj-wanem a USA z roku 1979 (Taiwan Relations Act) nedefinuje jasně a zřetelně, zda by Američané do případné války mezi Tchaj-wanem a Čínou přímo poslali vlastní vojáky, nebo zda ostrovu poskytnou jen zbraně a jinou podporu.
Konflikt sice zatím bezprostředně nehrozí, ale na začátku října Čína vyslala do vzdušného prostoru Tchaj-wanu desítky vojenských letadel a tchajwanský ministr obrany Čchi Kchuo-čcheng prohlásil v parlamentu, že Číňané systematicky modernizují a budují armádu tak, aby byla schopná invaze na ostrov v roce 2025.
Napětí není znát
Reportér agentury Reuters tento týden navštívil souostroví Ťin-men, které patří Tchaj-wanu, ale leží jen několik málo kilometrů od čínského pobřeží. Nejzazším bodem, kde má tchajwanská armáda své stanoviště, je Mašán, vzdálený od pevninské Číny pouhé dva kilometry.
Na souostroví žije 78 tisíc obyvatel, kteří jsou závislí na čínských zdrojích a dodávkách pitné vody. Na válku se tady podle zpravodaje Reuters nikdo nechystá. Tchajwanská armáda zde má jen nepočetné oddíly a konflikt připomínají pouze staré bunkry, zničené čínským dělostřelectvem při bojích v roce 1958 ještě za časů čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga.
"Je tu klid a bezpečno. Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem tady přímo nepociťujeme, ani ekonomicky, ani v každodenním životě," uvedl pro Reuters šéf místního úřadu pro podporu turistiky Ting Čien-kang. Přestože ostrovy leží tak blízko Číny a jde o potenciální frontovou linii, lidé sem z jiných částí Tchaj-wanu mají normálně přístup, včetně cizinců.
Armáda má rezervy
Tchaj-wan vydává ročně v přepočtu více než osm miliard dolarů na zbrojení. Soustřeďuje se především na protiletadlové střely, námořní miny a letectvo, aby co nejvíce ztížil možnosti čínské pěchoty uchytit se na ostrově.
Deník Wall Street Journal (WSJ) tento týden ve své analýze tchajwanských ozbrojených sil napsal s odvoláním na americké i tchajwanské experty, že obrana ostrova by se držela několik dní, aby dala čas americké armádě k odpovědi.
Podle WSJ má tchajwanská armáda skvělé letce a jádro profesionálních bojovníků, ale výcvik odvedenců je nedostatečný. Z rozhovorů s vojáky přímo na ostrově novináři zjistili, že mnoho tchajwanských vojáků se čínské invaze příliš neobává, a pokud by nastala, počítá s tím, že obrana by byla hlavně záležitostí Američanů.
Jeden z branců řekl deníku, že za čtyři měsíce vojny většinou jen uklízel smetí, přenášel pneumatiky a jiný materiál, odstraňoval odněkud plevel a jen občas trénoval střelbu na cíl.
Loni zveřejnila společnost National Policy Foundation průzkum veřejného mínění, ze kterého vyplynulo, že jen pět procent Tchajwanců považuje válku s Čínou za pravděpodobnou a dalších 17 procent za možnou, 42 procent respondentů ji označilo za nepravděpodobnou.
Čínská lidová armáda má přes milion příslušníků pozemních sil, 5800 tanků a 1500 letadel. Tchajwanské ozbrojené síly disponují 140 tisíci vojáků, 800 tanky a 500 letadly. Vojenský rozpočet Číny v roce 2019 činil podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru 252 miliard dolarů (v přepočtu 5,5 bilionu korun), ten tchajwanský přibližně 12,2 miliardy dolarů (267 miliard korun).
Prezident Si Ťin-pching prohlásil 9. října, že prioritou Číny je mírové sjednocení s Tchaj-wanem, ale použití síly nelze v případě nutnosti vyloučit.
