Vláda prezidenta Joea Bidena se rozhodla stáhnout do 11. září z Afghánistánu všechny americké vojáky. Spojenci USA z NATO, jako například Německo, již ve středu oznámili, že se k Washingtonu připojí a ze země odejdou také. Afghánci mají nyní strach ze zintenzivnění bojů mezi vládními jednotkami a povstalci z hnutí Tálibán, které bylo svrženo před 20 lety invazí západních vojsk v čele se Spojenými státy.
Statistika OSN zveřejněná ve středu ukázala, že v uplynulém ruce vzrostl počet násilností proti civilistům, zvlášť pak ženám a dětem. Tálibán teď kontroluje větší území než kdykoli za poslední dvě dekády. Nakolik by pokračující přítomnost zahraničních oddílů Afghánistánu prospěla, není jasné.
‘Terrible days ahead’: Afghan women fear the return of the Taliban https://t.co/VPjiUxmtFj
— The Guardian (@guardian) April 14, 2021
Jedním z nejméně zpochybňovaných pokroků, které zahraniční intervence přinesla, bylo zrušení zákazu vzdělávání žen uplatňovaného Tálibánem. Návrat vlády islamistů by mohl tyto výdobytky zmařit.
Hajdaríová a její kamarádky zprávy o definitivním stažení amerických jednotek z Afghánistánu probíraly ve středu usazené v rikše před branami univerzity. "Přeju si jen jedno, a sice dokončit studium, a samozřejmě také pracovat. Ale obávám se, že po nástupu Tálibánu se mi to nepovede," prohlašuje Hajdaríová.
Není vůbec jisté, že se Tálibán skutečně ujme v Afghánistánu moci, a i kdyby se tak stalo, nemuselo by to nutně znamenat návrat ke starým pořádkům. Hnutí se totiž nechalo slyšet, že bude v otázce vzdělávání žen flexibilnější. Hajdaríová možná úplné změně postoje Tálibánu nevěří, doufá však alespoň v kompromis. "Pokud by jim připadalo společné vzdělávání chlapců a dívek problematické, jsem připravena studovat v dívčí třídě," říká.
Studentka ekonomiky Salmá Ehráríová, která sedí vedle ní, je skeptičtější. "Svět by si měl uvědomit, že Tálibán klame, že se nezměnil," uvádí. "Možná používá moderní technologie a je na Twitteru, ale způsob myšlení mají stejný jako před 20 lety. Nebudu se moci vzdělávat a jsou za to zodpovědní Američané, ne Tálibán, protože povaha Tálibánu je taková," podotýká.
Někteří obyvatelé provincie Herát, kde má Tálibán pod kontrolou některé okresy, říkají, že zhoršující se bezpečnostní situace vede k potlačování jejich svobod. "Moje mediální společnost omezila z bezpečnostních důvodů pohyb mých kolegů a otec mě nedávno požádal, abych na nějakou dobu přestala pracovat," uvedla reportérka Atífa Alízádehová, která patří ke generaci Afghánek, jež chodily do školy a našly si práci po pádu Tálibánu v roce 2001. Za posledních šest měsíců bylo v Afghánistánu zabito nejméně osm novinářů.
Aktivistka Basíra Safá Seríová, která po americké invazí založila dívčí školu, říká, že velmi podrobně sleduje pokulhávající jednání mezi afghánskou vládou a Tálibánem o tom, co přijde po stažení zahraničních sil. "Jednají každý den, ale bohužel o vzdělávání dívek nepadlo ani slovo. Mluví jen o moci," uvádí.
Dívky v její škole se prý nyní víc snaží. "Cítí, že jsou to poslední dny jejich školní docházky. Chodí za mnou a říkají mi, že jim zbývá už jen pár týdnů nebo měsíců a chtějí se toho naučit co nejvíc."
