Konec nekonečné války. Tálibán po odchodu Američanů ovládne Afghánistán do tří let

Martin Novák Martin Novák
15. 4. 2021 6:13
Historici možná budou jednou pro konflikt v Afghánistánu používat termín dvacetiletá válka. Prezident USA Joe Biden v úterý oznámil, že všech zbývajících 3500 amerických vojáků stáhne ze země 11. září 2021, spolu s nimi odejdou i spojenecké síly NATO. Odchod nastane na den přesně dvacet let poté, co teroristé z Al-Káidy zaútočili unesenými letadly na New York a Washington.
Afghánský voják se zajatým bojovníkem Tálibánu ve městě Džalálábád východně od Kábulu.
Afghánský voják se zajatým bojovníkem Tálibánu ve městě Džalálábád východně od Kábulu. | Foto: Reuters

Biden se rozhodl, že v afghánském případě naváže na svého předchůdce Donalda Trumpa. Ten se loni dohodl s hnutím Tálibán na příměří a postupném obchodu amerických vojsk výměnou za slib, že Tálibánci nebudou poskytovat útočiště žádným teroristickým skupinám, jako jsou al-Káida nebo Islámský stát.

V tuto chvíli je zřejmé, že se Tálibán vojensky porazit nepodařilo. Co se stane, až centrální afghánskou vládu s jejími ozbrojenými silami přestanou podporovat Američané a další vojáci z členských zemí NATO, není jisté.

Pesimistický pohled nabízí zpráva vypracovaná experty amerických zpravodajských služeb, kterou zveřejnil deník New York Times. Dokument předpokládá, že afghánská armáda nebude schopna čelit ofenzivám Tálibánu a ten tak dobude velkou část Afghánistánu, podobně jako v druhé polovině devadesátých let.

"Zpravodajci uvádějí, že afghánská centrální vláda a armáda nebude schopna zabránit rozpínavosti Tálibánu. Na druhou stranu nepředpokládají, že Afghánistán by se v blízké budoucnosti stal zemí, z níž by plynula pro Spojené státy teroristická hrozba," cituje z tajné zprávy New York Times. Podle listu se Biden rozhodl pro stažení právě na základě předpokladu, že Afghánistán už nepředstavuje pro USA bezprostřední hrozbu. "Vláda v Kábulu na bojištích ustoupí a Tálibánci věří tomu, že mohou dosáhnout vítězství silou," uvádí se v dokumentu s tím, že toto islamistické hnutí ovládne většinu Afghánistánu během dvou až tří let.

Zákazy hudby a diskriminace žen

Útoky z 11. září 2001 naplánovala teroristická organizace al-Káida, které v Afghánistánu poskytoval útočiště a místo pro výcvik právě Tálibán.

Český expert na Střední Asii Slavomír Horák, který vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Afghánistán mnohokrát navštívil, o úspěchu Tálibánu nepochybuje. "Není to tak, že Tálibán teprve dobude velké části Afghánistánu. On už dost velkou část ovládá. Někteří Afghánci mu dávají přednost, protože není tak zkorumpovaný jako vláda. Těžko ale říci, jestli se jim například znovu podaří obsadit Kábul. Pokud ho vůbec budou chtít obsadit," vysvětluje Horák.

Tálibán vyznává radikální islamistickou ideologii a používá sebevražedné atentátníky. Například pokud jde o práva žen, vedení hnutí oficiálně zmírnilo svůj dřívější zarputile odmítavý postoj ke vzdělávání dívek. Už připouští, že do školy mají chodit. V minulosti tálibánci zakazovali i hudbu, filmy, jakékoliv projevy takzvané "západní kultury" a prosazovali přísnou segregaci mužů a žen, kteří nejsou v příbuzenském svazku. V mnoha venkovských oblastech Afghánistánu takové poměry panovaly už dříve, ale pro Kábul a jiná velká města by obnova těchto drakonických zákonů znamenala pohromu.

Odborník Slavomír Horák nicméně říká, že oproti devadesátým letům je Tálibán jiný a už není organizací úplných náboženských zaslepenců jako dříve. "Posunuli se například v tom smyslu, že uznávají dívčí školy, roli fanatiků převzaly jiné skupiny. Navíc je Tálibán dost široké hnutí. Já třeba vím z vlastní zkušenosti, že k Tálibánu se hlásí různí polní velitelé a ozbrojené skupiny, protože to pro ně je momentálně výhodné. Třeba kvůli dostatku zbraní nebo z jiných důvodů. Tálibán má vedení, ale je to dost amorfní struktura," popisuje expert na Afghánistán.

Tálibán nejde vojensky porazit

V devadesátých letech se podařilo Tálibánu ovládnout Afghánistán díky podpoře sousedního Pákistánu a rozvědky ISI, která chtěla mít v zemi spřátelený, Pákistánu nakloněný režim. "Tohle spojení pokračuje. Když bude Tálibán potřebovat, podporu z Pákistánu vždy dostane," míní Horák.

Polský novinář Wojciech Jagielski, který jako jeden z mála západních žurnalistů hovořil i s tálibánci, se nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz o budoucnosti Afghánistánu vyjádřil skepticky.

"Dnes je opravdu velmi obtížné stanovit dobré řešení pro Afghánistán, což je důvod, proč válka trvá tak dlouho. Když přestaneme pomáhat afghánské vládě, všechno zkolabuje a vrátí se chaotická občanská válka z devadesátých let. Znovu se usadí v Afghánistánu džihádisté. Už dnes mnoho Afghánců, uprchlíků z Afghánistánu, utíká na Západ. Ani ne tak proto, že je ohrožuje přímo válka, na to jsou zvyklí, ale proto, že nevidí doma žádnou budoucnost," uvedl Jagielski, který ale zároveň připouští, že Tálibán není možné porazit vojensky.

Americká média si všímají, že Joe Biden vyslovil pevné datum bez ohledu na to, jaká bude v zemi situace. "Prezident stanovil závazné konkrétní datum odchodu, protože dospěl k názoru, že čekat na splnění určitých podmínek by znamenalo čekat donekonečna," cituje deník Wall Street Journal zdroj z Bílého domu.

Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu 2400 amerických vojáků a válka stála USA přibližně dva biliony dolarů. Českých vojáků zemřelo v Afghánistánu čtrnáct. Loni Češi ukončili ostrahu letecké základny Bagrám, v zemi ale ještě zůstávají čeští lékaři a výcvikové týmy.

Video: Zeman kritizuje Trumpa za vyjednávání s Tálibánem

Prezident Miloš Zeman při výročí 20 let Česka v NATO kritizoval vyjednávání USA s hnutím Tálibán o podobě vlády v Afghánistánu. | Video: ČTK
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Spojené státy rozšířily sankce proti Kubě

Nově na sankční seznam zařadily tamní policejní síly a jejich velení. Podle agentury AP chce administrativa prezidenta Bidena zvýšit tlak na kubánské vedení poté, co Havana začátkem měsíce násilně potlačila největší protivládní demonstrace v zemi za posledních více než 25 let.

Další zprávy