ženská práva

Írán byl vyloučen ze skupiny OSN pro rovnost pohlaví kvůli svým zákrokům proti protestům

Írán byl ve středu vyloučen ze skupiny Organizace spojených národů pro rovnost pohlaví a zmocnění žen (UN Women). Stalo se tak kvůli potlačování práv žen a dívek v zemi, uvedla agentura Reuters. Vyloučení Íránu navrhly Spojené státy v reakci na brutální postup Teheránu proti pokračujícím protestům vyvolaným smrtí mladé ženy ve vazbě.

Hospodářská a sociální rada Organizace spojených národů přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, aby " s okamžitou platností odstranila Íránskou islámskou republiku z Komise pro postavení ženy pro zbytek funkčního období v letech 2022 až 2026".

Velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová ještě před hlasováním uvedla, že vyloučení Íránu je správnou věcí. Členství Teheránu ve skupině podporující rovnost žen a mužů a posílení postavení žen označila "za ošklivou skvrnu na důvěryhodnosti komise". Podle íránského velvyslance při OSN je krok USA nelegální. Spojené státy označil za tyrana.

Zdroj: ČTK

Nevládní organizace upozorňují na rostoucí násilí proti demonstrantům v Íránu

Zahraniční nevládní organizace upozorňují na rostoucí násilí íránských bezpečnostních sil proti demonstrantům ve městech s většinově kurdským obyvatelstvem. Přestože úřady v Íránu vypnuly internet, na sociálních sítích norské organizace Hengaw se objevily záběry střelby ve městě Sanandadž, upozornil server The Guardian. Agentura AFP poukazuje na pokračující protesty zaměstnanců íránských rafinérií nebo použití slzného plynu a střelbu.

Lidé v Íránu protestují od poloviny září, kdy zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Ta byla zadržena údajně kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb - šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí a který musí ženy v Íránu od islámské revoluce z roku 1979 povinně nosit na veřejnosti. Podle policie utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky policejní brutality. Teherán z podněcování protestů viní Spojené státy a Izrael.

Navzdory masivnímu zatýkání a téměř stovce obětí na životech protesty nepolevují, píše agentura AFP. Nejsilnější jsou v provincii Kurdistán, odkud pocházela i Amíníová, a jejíž metropolí je Sanandadž.

Islámské revoluční gardy v Sanandadži způsobily "masakr", řekla Guardianu žena protestující proti přísnosti vládních pravidel. "Uzavřely město a vraždí jeho obyvatele zbraněmi a bombami jen proto, že žádají svobodu".

Organizace na ochranu lidských práv se sídlem v Norsku Hengaw uvedla, že na letiště ve městě Sanandadž v noci na dnešek přiletěla vojenská letadla a do města míří autobusy se speciálními jednotkami z jiných částí Íránu. Od soboty podle organizace vojáci v kurdských městech zabili nejméně sedm lidí.

Zdroj: ČTK

Senátní výbor odsoudil násilné potlačování demonstrací v Íránu a žádá postih

Senátní zahraniční výbor odsoudil násilné potlačování pokojných demonstrací v Íránu, stejně jako povinné zahalování íránských žen pod hrozbou trestního postihu. Rozhodl o tom v úterý na návrh předsedy Pavla Fischera (nezávislý). Výbor požádal o nezávislé vyšetření všech obvinění proti íránským represivním složkám a doporučil EU hospodářskou blokádu Íránu, který dodávkami dronů podporuje ruskou agresi proti Ukrajině.

Protesty v Íránu vypukly v polovině září, kdy zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová, která byla zadržena údajně kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb - šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí a který musí ženy v Íránu od islámské revoluce z roku 1979 povinně nosit na veřejnosti. Podle policie utrpěla infarkt, podle její rodiny však zemřela na následky policejní brutality.

Při rozsáhlých demonstracích v Íránu bylo podle skupin na ochranu lidských práv zabito více než 185 lidí, stovky dalších byly zraněny a tisíce zatčeny. Podle Fischera protesty vypukly ve 120 íránských městech a nejsou nijak organizované.

Zdroj: ČTK

Policie Tálibánu zadržela a vyslýchala pracovnice mise OSN v Afghánistánu

Policie afghánského vládnoucího hnutí Tálibán v pondělí zadržela tři afghánské pracovnice Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA). Mise podle agentury Reuters vyzvala Tálibán, aby přestal zastrašovat její místní zaměstnankyně. Mluvčí Tálibánu toto obvinění popřel.

UNAMA tvrdí, že policisté dnes odvedli tři zaměstnankyně k výslechu a ženy byly nakrátko zadrženy. "OSN vyzývá k okamžitému ukončení takového zastrašování a obtěžování afghánských zaměstnankyň a žádá úřady, aby se přihlásily k tomu, že zajistí bezpečnost a ochranu všem pracovníkům OSN působícím v Afghánistánu," uvedla UNAMA v prohlášení. Podle něj přibývá případů šikany Afghánek ze strany Tálibánu.

Zástupce vládního mluvčího Bilál Karímí odmítl nařčení ze šikany. Incident týkající se UNAMA označil za zásah pracovníků orgánu, který spadá pod Ministerstvo pro podporu ctnosti a prevenci neřesti v Kandaháru. "Chtěli zjistit informace o shromáždění žen, ale zjistili, že se to týká žen pracujících pro OSN, tak je nechali být," sdělil k zadržení.

Zdroj: ČTK

V afghánské provincii navzdory zákazu Tálibánu otevřeli střední školy pro dívky

Ve východoafghánské provincii Paktíja začalo v uplynulých dnech vyučování na středních školách i pro dívky. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. V březnu přitom hnutí Tálibán, které v Afghánistánu vládne od loňského srpna, docházku dívek na střední školy zakázalo, ačkoliv dříve slibovalo opak.

Mluvčí školského odboru provincie Paktíja uvedl, že dívčí střední školy zahájily výuku před několika dny. Úřad ale podle něj nebyl o kroku informován s předstihem a obrátil se na ministerstvo školství. Podle místních představitelů jsou však při provozu dívčích škol dodržována pravidla týkající se islámu, kultury a zvyků.

Navzdory svým předchozím slibům nechal v březnu Tálibán uzavřít dívčí střední školy. Uvedl, že výuku nechá obnovit, až bude připraven program v souladu s islámským právem. Dosud se tak ale nestalo. Ministerstvo školství, které má Tálibán pod kontrolou, informace o dění ve východní provincii nekomentovalo.

Březnové rozhodnutí vyvolalo silnou mezinárodní kritiku. K obnově výuky bez odkladů vyzvala Tálibán například Rada bezpečnosti OSN, západní země či organizace na ochranu práv.

I když Tálibán po loňském nástupu k moci tvrdil, že jeho nový režim bude umírněnější než ten minulý svržený v roce 2001, zejména ženy ztratily mnoho práv.

Zdroj: ČTK

Rada bezpečnosti OSN vyzvala Tálibán k respektování ženských práv

Rada bezpečnosti OSN v úterý jednomyslně schválila prohlášení, v němž vyzývá afghánské vládnoucí hnutí Tálibán, aby rychle změnilo politiku omezování lidských práv a základních svobod žen a dívek.

Rada o textu navrženém Norskem vyjednávala čtrnáct dní. Všech jejích 15 členů se shodlo, že je "hluboce znepokojuje drolící se respekt k lidským právům a svobodám žen a dívek ze strany Tálibánu".

Jako příklady text podle agentury AFP uvádí omezení "dostupnosti výuky a studia, zaměstnání, svobodného pohybu a plnohodnotného a rovnoprávného práva podílet se na veřejném životě". Rada vyzývá Tálibán, aby dívkám otevřel znovu školy, a vyjadřuje znepokojení nad nejnovějším příkazem zahalování tváře na veřejnosti.

Podle diplomatů vyjednávání o prohlášení trvalo tak dlouho kvůli Číně a Rusku, které si nepřály, aby se text zaměřil jenom na lidská práva. Proto se v jedné části prohlášení mluví i o "znepokojení nad nestálou situací Afghánistánu v humanitární, politické, ekonomické, sociální a bezpečnostní oblasti".

Zdroj: ČTK

Američanky demonstrují za práva na potraty, tisíce se sešly před Bílým domem

Ve Washingtonu, Austinu a dalších amerických městech se v sobotu očekávají pochody za práva žen na potrat. Tisíce žen se před největším z pochodů v americké metropoli sešly před Bílým domem, dav více než tisíce lidí demonstruje i před budovou Kapitolu v Texasu proti nedávno zavedenému přísnému omezení potratů, napsaly agentury AP a Reuters.

Protestující ve Washingtonu chtějí pochodovat před budovu amerického nejvyššího soudu, který zasedne v pondělí. Soudci budou mimo jiné rozhodovat o případu v Mississippi, který by mohl zvrátit přelomový verdikt z roku 1973 v kauze Roeová versus Wade. Rozhodnutí tehdy de facto povolilo potraty v celých USA až do chvíle, kdy je plod schopen přežít mimo dělohu.

Zdroj: ČTK
Pokračovat