Vídeň - Pokud patříte ke stoupencům uzavření jaderných elektráren anebo se obáváte, že pro řadu zemí bude snazší získat atomovou bombu, tak vám následující řádky neudělají radost.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zveřejnila svou zprávu o budoucnosti jádra do roku 2030.
A odhaduje, že kapacita všech dokončených reaktorů se během příštích třiadvaceti let možná až zdvojnásobí.
Hlad Asie po energii
Hlavní důvody jsou tři. Prvním je hlad rostoucích asijských ekonomik - hlavně Číny a Indie - po energii. Druhým je strach z globálního oteplování a třetím obavy o budoucnost zásobování ropou či zemním plynem.
"Čína a Indie potřebují rychle energii a potřebují jí hodně. Ber kde ber. Japonsko chce omezit emise skleníkových plynů," uvedl několik příkladů analytik MAAE Alan McDonald.
Ke 435 reaktorům přibydou další
Ve světě momentálně funguje 435 jaderných reaktorů. Příští roky ale budou obdobím dramatického nárůstu, předpovídá organizace, která pod hlavičkou OSN dohlíží na provoz a bezpečnost většiny reaktorů na této planetě.
Co se týká Evropy, záleží podle MAAE na tom, zda Německo a Belgie své jaderné elektrárny ponechají v provozu a zda se Británie rozhodne stavět nové.
Pokud budoucnost odpoví na obě otázky kladně, pak se evropská jaderná kapacita rozroste do roku 2030 o dvacet procent.
Jaderný peloton vedou USA a Francie
Momentálně je nejvíce atomových elektráren v USA (103), Francii (59), Japonsku (55) a Rusku (31).
Zemí s největším podílem jádra na výrobě elektřiny je suverénně Francie se 78 procenty.
Lukašenko rozhodl. V Bělorusku bude jaderná elektrárna. Čtěte ZDE
Naopak v Číně jaderné elektrárny produkují jen dvě procenta z celkové výroby elektřiny, což chce Peking výrazně změnit. V Číně a Indii se nyní staví v obou zemích dohromady celkem šestnáct reaktorů.
I Rusové sázejí na jádro, momentálně je tam ve výstavbě sedm elektráren. Úmysl postavit reaktor oznámily v posledních měsících také například Bělorusko, Saúdská Arábie, Jordánsko či Egypt.
Obavy panují z možnosti, že rychlé rozšiřování reaktorů může vést k výrobě jaderných zbraní. Tajně k atomových pokusným výbuchům dospěly například Indie, Pákistán a Severní Korea.
Evropská unie i USA podezírají z vývoje bomby Írán, podle expertů vlastní jaderné hlavice také Izrael. Libye se svého tajného jaderného programu v roce 2003 vzdala.
