Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová má před sebou těžký úkol. Před vlastními křesťanskými demokraty musí obhájit plánované uzavření jaderných elektráren. Přestože o něm sama pochybuje.
K rozhodnutí ukončit provoz atomových elektráren došla bývalá vláda Gerharda Schrödera v listopadu 2005 a německá veřejnost s ní tehdy souhlasila.
I proto se současný pravicový kabinet Angely Merkelové rozhodl v plánu sociálních demokratů a Zelených pokračovat. A stávající jaderná zařízení do roku 2021 opravdu zavřít.
Stop pro dvě elektrárny. Zatím
Ke stejnému datu má být realizována i nová energetická koncepce země, jejímž hlavním cílem je omezení emisí škodlivin.
Momentálně je v Německu v provozu sedmnáct jaderných elektráren, které kryjí kolem 25 procent energetické spotřeby země. Od roku 2001, kdy začal platit zákon o ústupu od jádra, byly dvě elektrárny uzavřeny. Nové se podle přijaté úpravy stavět nebudou.
Krize kvůli Temelínu: Aktivisté zavřou celou hranici - ČTĚTE ZDE
Jadernou energii využívá také většina německých sousedů. Například Francie kryje z jádra téměř osmdesát procent dodávek energií.
Jadernou energetiku v Evropě naopak odmítají zejména Rakušané. Trnem v oku je jim hlavně jihočeská jaderná elektrárna Temelín.
CDU je proti
Většina členů vládní Křesťansko-demokratické unie (CDU) s plány kabinetu a jeho předsedkyně Merkelové nesouhlasí.
Zájem Němců o prodloužení provozu jaderných reaktorů ovlivňují především neustálé hrozby změn v klimatu a debaty o bezpečnosti energetických dodávek z Ruska.
"Nyní musejí odpovědět ti, kdo chtějí ústup od jaderné energetiky a zároveň ochranu ovzduší," požaduje Merkelová s tím, že nevylučuje ani případné změny v dosažené dohodě.
Atomové elektrárny musejí fungovat aspoň do doby, než bude významnější podíl alternativních energií nebo bude "čistší" energie z uhelných elektráren, tvrdí opůrci vládního rozhodnutí. Na své straně mají i energetické skupiny a další příznivce jaderné energie.
"Německu musíme nabídnout jistotu dodávek energií," přidal se ministr hospodářství Michael Glos z bavorské CSU.
Co snížení emisí?
Předseda představenstva energetické skupiny E-on Wulf Bernotat například pochybuje, že po uzavření jaderných elektráren bude Německo schopné splnit sliby dané mezinárodnímu společenství a snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Jako reálné vidí pouze pokles CO2 o 25 procent.
Německý regulační úřad pak varuje, že vzhledem k chybějící nové výstavbě energetických zařízení hrozí výpadky v zásobování proudem. Energetika sice slíbila značné investice do nových tepelných elektráren, ale sliby se zatím neplní.
Na své straně mají křesťanští demokraté z Německa nejednoho vlivného politika. Při nedávném summitu G8 připomněl americký prezident George Bush Merkelové, jak je obtížné redukovat škodliviny bez energie z jádra.
