Co s jadernými elektrárnami? Německo váhá

Lenka Málková
3. 7. 2007 18:30
Vláda řekla, že elektrárny zavře. CDU je proti
Angela Merkelová pochybuje. Plán přesto hodlá obhájit.
Angela Merkelová pochybuje. Plán přesto hodlá obhájit. | Foto: Reuters

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová má před sebou těžký úkol. Před vlastními křesťanskými demokraty musí obhájit plánované uzavření jaderných elektráren. Přestože o něm sama pochybuje.

K rozhodnutí ukončit provoz atomových elektráren došla bývalá vláda Gerharda Schrödera v listopadu 2005 a německá veřejnost s ní tehdy souhlasila.

I proto se současný pravicový kabinet Angely Merkelové rozhodl v plánu sociálních demokratů a Zelených pokračovat. A stávající jaderná zařízení do roku 2021 opravdu zavřít.

Stop pro dvě elektrárny. Zatím

Ke stejnému datu má být realizována i nová energetická koncepce země, jejímž hlavním cílem je omezení emisí škodlivin.

Momentálně je v Německu v provozu sedmnáct jaderných elektráren, které kryjí kolem 25 procent energetické spotřeby země. Od roku 2001, kdy začal platit zákon o ústupu od jádra, byly dvě elektrárny uzavřeny. Nové se podle přijaté úpravy stavět nebudou.

Krize kvůli Temelínu: Aktivisté zavřou celou hranici - ČTĚTE ZDE

Jadernou energii využívá také většina německých sousedů. Například Francie kryje z jádra téměř osmdesát procent dodávek energií.

Jadernou energetiku v Evropě naopak odmítají zejména Rakušané. Trnem v oku je jim hlavně jihočeská jaderná elektrárna Temelín.

CDU je proti

Většina členů vládní Křesťansko-demokratické unie (CDU) s plány kabinetu a jeho předsedkyně Merkelové nesouhlasí.

Jaderné elektrárny tu jsou. Vadí hlavně v Rakousku.
Jaderné elektrárny tu jsou. Vadí hlavně v Rakousku. | Foto: čtk

Zájem Němců o prodloužení provozu jaderných reaktorů ovlivňují především neustálé hrozby změn v klimatu a debaty o bezpečnosti energetických dodávek z Ruska.

"Nyní musejí odpovědět ti, kdo chtějí ústup od jaderné energetiky a zároveň ochranu ovzduší," požaduje Merkelová s tím, že nevylučuje ani případné změny v dosažené dohodě. 

Atomové elektrárny musejí fungovat aspoň do doby, než bude významnější podíl alternativních energií nebo bude "čistší" energie z uhelných elektráren, tvrdí opůrci vládního rozhodnutí. Na své straně mají i energetické skupiny a další příznivce jaderné energie.

"Německu musíme nabídnout jistotu dodávek energií," přidal se ministr hospodářství Michael Glos z bavorské CSU.

S uzavřením jaderných elektráren nebude Německo schopné splnit sliby ohledně snížení emisí, tvrdí kritici.
S uzavřením jaderných elektráren nebude Německo schopné splnit sliby ohledně snížení emisí, tvrdí kritici. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Co snížení emisí?

Předseda představenstva energetické skupiny E-on Wulf Bernotat například pochybuje, že po uzavření jaderných elektráren bude Německo schopné splnit sliby dané mezinárodnímu společenství a snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Jako reálné vidí pouze pokles CO2 o 25 procent.

Německý regulační úřad pak varuje, že vzhledem k chybějící nové výstavbě energetických zařízení hrozí výpadky v zásobování proudem. Energetika sice slíbila značné investice do nových tepelných elektráren, ale sliby se zatím neplní.

Na své straně mají křesťanští demokraté z Německa nejednoho vlivného politika. Při nedávném summitu G8 připomněl americký prezident George Bush Merkelové, jak je obtížné redukovat škodliviny bez energie z jádra.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policie v Hongkongu znovu nasadila slzný plyn, ale demonstrace slábnou

Policie v Hongkongu dnes zasáhla slzným plynem a vodními děly proti další vlně demonstrací prodemokratického hnutí. Původně pokojný povolený protest na předměstí Tuen Mun se proměnil v potyčky s policií poté, co někteří demonstranti začali házet na policisty kamení a zápalné lahve.

Nepokoje tam během odpoledne utichly a několik stovek lidí se přesunulo ke stanici Yuen Long, kde se pokojná demonstrace opět zvrhla ve střety s policií. Protestů se podle policie zúčastnilo kolem 4300 lidí, tedy několikanásobně méně, než v minulých týdnech.

Zdroj: ČTK
Další zprávy