Káhira - Na židovský stát se v souvislosti s ofenzivou v Pásmu Gazy snáší kritika takřka ze všech koutů světa. Jednu, pro někoho možná překvapivou, výjimku tvoří sousední arabské země.
Zatímco před dvěma lety politické špičky arabských států kvůli tehdejší izraelské operaci v Gaze hovořily o genocidě civilního obyvatelstva, tentokrát mlčí, povšiml si americký deník The New York Times (NYT).
Karta se totiž obrátila a Egypt se po svržení prezidenta Muhammada Mursího z Muslimského bratrstva postavil do čela zemí, které hnutí Hamás považují za většího nepřítele než Izrael a v boji proti palestinským militantům ho podporují.
Překvapivou židovsko-arabskou koalici tvoří kromě Izraele a Egypta ještě Jordánsko, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
Odpor a strach arabských zemí z politického islámu je tak silný, že převáží jejich alergii na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
"Odpor a strach arabských zemí z politického islámu je tak silný, že převáží jejich alergii na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua," míní dlouholetý blízkovýchodní vyjednavač za Spojené státy Aaron David Miller, jenž nyní působí ve Wilsonově centru.
Pomozme Izraeli, zaznívá v egyptských médiích
Egypt, jakožto tradiční prostředník při vyjednávání mezi Hamásem a Izraelem, předložil návrh dohody o příměří, kterou Palestinci okamžitě smetli ze stolu.
Byl totiž záměrně napsán tak, aby pro něj byl nepřijatelný. Boje tedy pokračují a jediné, co z Káhiry zaznělo, bylo neutrální prohlášení o "prolévání krve civilistů, platících krutou daň za vojenské střety, které nezpůsobili".
V egyptských médiích se navíc tu a tam mihnou názory, že by měla tamní armáda Izraeli v boji s Hamásem pomoci.
Podle bývalého poradce palestinských vyjednavačů Chalída Elgindyho, jenž nyní působí ve washingtonské Brookings Institution, svědčí výše zmíněné o jednoznačném sblížení zájmů obou režimů. Zatímco Izrael bojuje s ozbrojenými radikály, trnem v oku Egypta je politická složka Hamásu.
Ještě před osmnácti měsíci si přitom analytici v Izraeli, Washingtonu i na palestinských územích mysleli, že bude mít arabské jaro přesně opačný vliv, poznamenává NYT. Všeobecně se předpokládalo, že se arabské země v regionu vůči Izraeli začnou chovat ještě nepřátelštěji.
Izrael využil zmatku
Židovský stát ale dokázal využít nastalého zmatku a spojil se se silami bojujícími proti politickému islámu.
Kromě Hamásu má popisovaná koalice ještě jednoho společného nepřítele - nevypočitatelný Írán, který Hamás finančně podporuje a vyzbrojuje.
Přeskupení sil v regionu znamená, že při vyjednávání znepřátelených stran bude muset plnit roli prostředníka někdo jiný. V úvahu připadají nejspíš Turecko nebo Katar. V obou zemích arabské jaro politický islám posílilo a Hamás je může jako partnery pro vyjednávání přijmout.
