Členské státy sedmadvacítky ostře rozdělil návrh Evropské komise na zastropování ceny plynu a na schůzku většina ministrů přicházela s tím, že ho odmítá. Komise tento týden přišla se stropem ve výši 275 eur za megawatthodinu, což je výrazně víc než nynější hladina, kdy se plyn na klíčové nizozemské burze prodává za zhruba 120 eur.
Spuštění stropu navíc Brusel podmínil tím, že by plyn musel zůstat nad 275 eury aspoň dva týdny. Takto dlouho přitom nevydržel ani v době, kdy se plyn dostal na svůj dosavadní rekord a ceny energií začaly škrtit podniky v unii.
Většina zemí v čele se Španělskem, Itálií, Belgií a dalšími označila návrh komise za "vtip" a hrozila, že nedá souhlas s dalšími opatřeními, pokud se nepohne hledání přijatelného stropu u plynu.
Unie se už dříve shodla na společných nákupech zemního plynu do zásobníků počínaje příštím jarem a systému solidárních dodávek této suroviny státu, který by se měl ocitnout úplně bez plynu. Stejně tak členské země daly zelenou kratšímu povolovacímu procesu pro výstavbu fotovoltaiky a dalších technologií obnovitelných zdrojů.
Hrozilo ovšem, že vše spadne pod stůl, protože státy nejvíc lobbující za zastropování plynu podmínily souhlas se zmíněnými kroky dohodou právě na stropu. České předsednictví proto přišlo s návrhem, že státy společné nákupy plynu a další opatření nyní neformálně posvětí, což se ve středu v Bruselu stalo. Povolení pro instalaci solárních panelů na střechu by tak i v Česku nemělo napříště trvat šest měsíců, ale jen jeden.
Formálně to ale ministři závazně schválí až jako součást balíčku spolu se stropem na plyn. Česko kvůli tomu svolalo další, už pátou schůzku ministrů energetiky, na které se chce na stropu dohodnout. Síkela jako možné datum této schůzky stanovil 13. prosinec. Španělsko s Portugalskem ovšem už teď dotují plyn do elektráren nad 40 eur za megawatthodinu a Německo považuje strop ve výši 275 eur za stále moc vysoký a nechce o něm slyšet.
"Diskuse byla dnes docela bouřlivá a čeká nás teď hodně tvrdé práce a vyjednávání," řekl novinářům v Bruselu po schůzce Síkela. Neočekává ale, že se 13. prosince státy shodnou. "Ve hře je příliš mnoho," uvedl Síkela. Pokud by se to přesto nepodařilo, Češi předpokládají, že by strop na plyn rozsekli lídři na summitu Evropské unie 15. a 16. prosince.
Německo spolu s Nizozemskem a podpořené Dánskem tvrdí, že moc levný plyn by raketově zvedl jeho spotřebu na kontinentě a Evropě by hrozil nedostatek této suroviny.
Němci také argumentují vysokými náklady, které by při zastropování nesli zejména oni se svou vysokou závislostí na energii z plynu. Na domácí půdě přitom německá vláda regulaci ceny plynu pro domácnosti i velké podniky už schválila.
"Argumenty, které Němci a Holanďané předkládají, jsou relevantní a jde o jejich správnou kalibraci. O tom teď povedeme debatu," dodal Síkela. Podle informací z předsednického týmu budou Češi s ostatními státy vyjednávat jak o nové výši stropu, který bude nižší než 275 eur, tak i o zkrácení doby cenového výkyvu, jenž by strop spustil.
Na nové podobě stropu se nemusí shodnout všechny země, stačí jejich zhruba dvoutřetinová většina. Souhlas by se tak mohl obejít bez Němců a Holanďanů. Premiér Petr Fiala (ODS) měl ale ostatním lídrům zemí Evropské unie slíbit, že o citlivé energetice se bude rozhodovat konsenzem. "Budu se snažit přesvědčit i Němce a Holanďany," potvrdil Síkela.
