Svého dvanáctiletého syna Nikitu hledala Oksana Stetsenková dlouhých devět měsíců. Poté, co ho loni 8. září ráno vypravila do školy, se domů už nevrátil. Rusové chlapce spolu s jeho dvanácti spolužáky převezli ze zvláštní školy v Kupjansku nedaleko Charkova do tehdy ještě okupovaného města Svatove. Nikomu o tom neřekli. Bez možnosti kontaktovat rodinu tam Nikita nastoupil do speciální internátní školy.
"Bylo to těžké, maminka mi chyběla každý den. Spali jsme na betonových podlahách bez polštářů. Krmili nás masovými konzervami, obilím, polévkou ředěnou vodou a čajem," svěřuje se reportérce amerického zpravodajského kanálu Vice News Nikitův spolužák Artěm. Po náročných peripetiích je z ruského zajetí vysvobodily jejich matky. Poté, co se chlapci vrátili na Ukrajinu, poskytli novinářům ojedinělé svědectví, jak fungují ruská převýchovná zařízení.
Rusko podle ukrajinského vládního Centra národního odporu provozuje nejméně 56 dětských a dvanáct vojenských táborů sloužících k převýchově dětí deportovaných z válkou zmítané země. Ukrajinské úřady upozorňují, že okupanti do Ruska nebo na území Ukrajiny, které během invaze dobyli, nelegálně odvezli až 300 tisíc dětí. Moskva dokonce tvrdí, že jich před válkou "zachránila" téměř tři čtvrtě milionu. Jsou mezi nimi i sirotci.
Režim ruského prezidenta Vladimira Putina tyto tábory provozuje na anektovaném Krymu, v Moskvě i daleké Sibiři. Nejvzdálenější se podle studie americké Yaleovy univerzity nachází v Magadanské oblasti na Dálném východě, přes šest tisíc kilometrů od hranic s Ukrajinou. Tábory podle Kremlu mají takzvaně znovuzačlenit děti do ruské společnosti. To je ale, jak ukázala červencová reportáž Vice News, daleko od pravdy.
Vymývání mozků
Dvanáctiletý Artěm z Charkovské oblasti ve svém svědectví po návratu na Ukrajinu vypráví, jak ve školní lavici musel se spolužáky nosit ruskou vojenskou uniformu s písmenem Z symbolizujícím invazi. V hodinách se učili, jak si například obléknout neprůstřelnou vestu. "Kdykoli jsme uslyšeli ruskou hymnu, museli jsme se postavit a zpívat," líčí chlapec s tím, že když zpívat odmítl, Rusové mu vyhrožovali, že ho dají k adopci.
Děti jsou v táborech záměrně vystaveny ruské politické, kulturní i vojenské propagandě, která má za cíl je převychovat. "Prakticky jim chtějí vtlouct do hlavy, že Rusko je nejlepší a že Ukrajina je nacistický stát. O nic jiného nejde. Z chlapců si chtějí vychovat budoucí vojáky. Takový sirotek podobnému tlaku dokáže jen ztěžka čelit," vysvětluje deníku Aktuálně.cz historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček.
Jako ústav pro výchovu vojáků funguje například tábor Kursant u ruského Novosibirsku. Na svých stránkách se pyšní čistým sibiřským vzduchem a přírodou jako dělanou pro dobrovolný odpočinek, komplex je však přísně střežený. Chlapci od jedenácti do sedmnácti let se zde učí zacházet s granáty, cvičí střelbu, šplh po laně a další dovednosti. Redakci na něj upozornila ukrajinská poslankyně Lesja Vasylenková. "Víme, že tam končí mnoho z našich chlapců, téměř 4500 kilometrů od domova. Pro běžného rodiče nepředstavitelné, ale taková je naše realita," říká k tomu.
Válečné zločiny
Ruská vláda na program únosů dětí vyčlenila asi 1,5 miliardy rublů (více než 350 milionů korun). Proces vede ruské ministerstvo zdravotnictví pod dohledem Putinovy zmocněnkyně pro práva dětí Marie Lvovové-Bělovové, na kterou Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal 17. března zatykač. Ta přitom věří, že Rusko ukrajinské děti zachraňuje. "Já a válečný zločinec? Jsem matka dětí, to přece mluví za vše. Chceme těm ubohým dětem pomoct. Děláme to s empatií a láskou," tvrdí v rozhovoru pro server Vice News.
"Rusové skutečně věří, že dělají správnou věc. My známe fakta a vidíme, co jsou to ve skutečnosti za zločince, ale oni mají hlavu plnou propagandy. Když se pak do ruských médií z takových výchovných zařízení dostanou jen videa, na kterých ukrajinské děti vesele zpívají, nezpochybní to," podotýká odborník na mezinárodní právo Erik Kučerenko, který pracuje pro ukrajinský parlament.
O zaslepenosti Rusů vypovídá i nedávno zveřejněné video ruského poslance Igora Kastyukeviče, který otevřeně podporuje invazi ruského prezidenta Vladimira Putina. Zachycuje, jak v říjnu v Chersonu, který tehdy ještě Rusové okupovali, nakládá do autobusu s písmenem Z modrooké ukrajinské batole.
"Zachránili jsme je," napsal vítězně Kastyukevič na sociální síť Telegram. Ukrajinští vládní představitelé to však okamžitě označili za únos. Video nyní slouží jako jeden z důkazů pro možné usvědčení Ruska z páchání válečných zločinů.
Na hranicích jsem se třásla
Komisař ukrajinského parlamentu pro lidská práva uvádí, že se domů podařilo vrátit přibližně čtyři stovky dětí. Takové úsilí ale stojí spoustu peněz. Aby se například Oksana Stetsenková znovu setkala se svým synem Nikitou, musela podniknout několikadenní cestu napříč třemi zeměmi - Polskem, Běloruskem a Ruskem. Její syn se přitom nacházel jen 150 kilometrů jižně od svého rodného města v okupovaném Luhansku.
Podobnou cestu už s pomocí neziskové organizace Zachraňte Ukrajinu podnikla stovka žen. Stetsenková popisuje, že nejtěžší bylo odejít z Ukrajiny s vědomím, že bude muset na ruských hranicích ukázat ukrajinský pas. "Na každém hraničním přechodu jsem se třásla. Jediné, co mě drželo nad vodou, byla naděje, že možná zase uvidím svého syna," říká.
Video: Rusko může být agresivnější. Už není státem, teď ho řídí gang, varuje expert (21. 8. 2023)
