Staneme se součástí koalice bojující v Iráku a Sýrii proti Islámskému státu, rozhodli členové NATO

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 5. 2017 0:03
Severoatlantická aliance se jako celek stane součástí mezinárodní koalice bojující v Iráku a Sýrii s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Rozhodli o tom ve čtvrtek lídři členských zemí NATO na summitu v Bruselu, jehož se poprvé ve funkci účastnil i americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu během prvního summitu v nové centrále Aliance partnery důrazně vyzval, aby více přispívali do obranného rozpočtu.
Jens Stoltenberg, Donald Trump a Theresa Mayová na summitu NATO v Bruselu.
Jens Stoltenberg, Donald Trump a Theresa Mayová na summitu NATO v Bruselu. | Foto: Reuters

Brusel - Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po společné pracovní večeři prezidentů a premiérů zdůraznil, že účast v protiteroristické koalici neznamená zapojení do bojových operací, jde podle něj především o významný politický signál. Tento krok umožní Alianci účastnit se rozhodování o aktivitách mezinárodní koalice proti Islámskému státu, kde už jsou zapojeny všechny členské země NATO.

Aliance podle Stoltenberga také zintenzivní podporu, kterou této široké skupině s přibližně sedmi desítkami členů poskytuje prostřednictvím svých radarových letounů AWACS. Ty budou létat častěji a déle vydrží ve vzduchu také díky nové možnosti tankovat ve vzduchu.

Větší aktivitu NATO v boji s terorismem jednoznačně žádal i americký prezident Donald Trump, který označil terorismus a migraci za hrozbu srovnatelnou s Ruskem či situací na východ a na jih od hranic území NATO. Ve svém úvodním projevu zdůraznil, že NATO se musí soustředit na terorismus a imigraci stejně jako na ruskou hrozbu.

Odpovědí na projev, ve kterém americký prezident Donald Trump ostrými slovy upozornil, že 23 z 28 členů NATO má své obranné výdaje nižší než dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu, je slib členských zemí, že do konce roku vypracují národní plány. V nich mají podle generálního tajemníka organizace Jense Stoltenberga ukázat, jakým způsobem chtějí každoročně postoupit k cíli domluvenému v roce 2014 na summitu ve Walesu, tedy právě k nejméně dvěma procentům HDP vydávaným na obranu. Pětina této částky by přitom měla být investována do moderní techniky.

"Vím, že prezident Trump byl a je velmi jasný, přímý a upřímný, když svou zprávu sděluje evropským spojencům a Kanadě. Ale zároveň vím, že prezident Trump uznává, že evropští spojenci a Kanada se vydali na cestu správným směrem," poznamenal dnes Stoltenberg.

Po letech snižování výdajů Aliance tento trend v roce 2015 zastavila a loni obrátila. Přesto se přes dvě procenta HDP zatím dostaly kromě USA jen Řecko, Británie, Estonsko a Polsko. Letos by se to mělo podařit Rumunsku, další země oznámily, že se na požadovanou hodnotu dostanou příští rok. Česká republika se chce v roce 2020 dostat na úroveň 1,4 procenta HDP.

"Není překvapivé, že prezident Trump zvolil ke svému sdělení poměrně přímou cestu," míní Stoltenberg. Na tiskové konferenci po pracovní večeři šéfů států a vlád zemí NATO musel opakovaně odrážet novinářské otázky na to, jak členské země reagovaly na poslední Trumpova ostrá vyjádření.

Americký prezident kromě jiného nemá za spravedlivé vůči plátcům daní v USA, že jejich země léta nese hlavní tíži obranných výdajů Aliance. Mnohé z méně přispívajících zemí tak podle něj "dluží obrovské peníze z minulých let".

Nové každoroční národní plány se nebudou týkat jen výdajů, ale také zvyšování obranných schopností členských států a jejich příspěvků k práci Aliance. Hotovy mají být do prosince, podle Stoltenberga se jimi budou zabývat ministři obrany NATO na jednání v únoru.

Trump ve čtvrtek své spojence překvapil tím, že ani když odhaloval památník připomínající teroristické útoky z 11. září 2001, kdy NATO zatím poprvé a naposled v historii aktivovalo svůj článek o kolektivní obraně, nezmínil konkrétně, že pro USA je závazek bezvýhradné pomoci spojencům nadále závazný. Podle Stoltenberga o tom ale není pochyb.

Trump i další američtí činitelé podle něj opakovaně dávají najevo svou oddanost NATO a kolektivní obrana je jejím základním principem. "A mluví i činy," poznamenal Stoltenberg a připomněl americké vojáky, kteří nyní přijíždějí do nových uskupení ve východních členských zemích a návrh rozpočtu USA, který počítá se zvýšením výdajů na americkou vojenskou přítomnost v Evropě.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Světové atletice vládnou trojskokanka Rojasová a tyčkař Duplantis

Nejlepšími světovými atlety roku 2020 se stali halová světová rekordmanka v trojskoku Yulimar Rojasová a světový rekordman ve skoku o tyči Armand Duplantis. Oba v tradiční anketě Světové atletiky triumfovali poprvé.

Pětadvacetiletá Venezuelanka Rojasová v únoru v Madridu posunula halový rekord na 15,43 metru, skočila tehdy o sedm centimetrů víc než Ruska Taťjana Lebeděvová v roce 2004. Na trůnu vystřídala americkou překážkářku Dalilah Muhammadovou a navázala na úspěch jiné trojskokanky Caterine Ibargüenové, která byla nejlepší světovou atletkou roku 2018.

Dvojnásobná mistryně světa a stříbrná olympijská medailistka Rojasová letos startovala jen pětkrát, z toho třikrát v hale před celosvětovým rozšířením koronaviru. V anketě předčila mimo jiné běžecké světové rekordmanky Peres Jepchirchirovou z Keni, Etiopanku Letesenbet Gideyovou a Nizozemku Sifan Hassanovou.

V rozhovoru vedeném na dálku, protože tradiční galavečer kvůli covidu-19 nahradil hodinový virtuální pořad, neskrývala překvapení. "Nemůžu tomu uvěřit. Nemám slov, brečím. Čekala jsem, že budu nominovaná, ale nečekala jsem, že vyhraju. Už nominace pro mě byla výhra," řekla trojskokanka, která byla před třemi lety oceněna jako vycházející hvězda.

Pouhé dva roky po stejném ocenění mezi muži triumfoval v hlavní kategorii jednadvacetiletý Duplantis, který se stal nejmladším vítězem této ankety, vyhlašované od roku 1988. Švédský skokan v hale dvakrát posunul světový rekord až na 618 centimetrů. Venku pak překonal 615 cm a sebral Sergeji Bubkovi nejlepší výkon pod širým nebem.

Vyhrál všech 16 závodů, do kterých letos nastoupil. "Byla to opravdu podivná sezona pro mě a pro všechny. Chtěl jsem jen ukázat světu, čeho jsem schopen, a zapsat se nějakými velkými výkony," uvedl. Cenil si toho, jak se po nucené pauze kvůli koronaviru dostal do formy i pro venkovní sezonu. U Duplantisů v americké Louisianě se mohlo slavit trojnásob, protože Duplantisovi rodiče Helena a Greg získali ocenění pro nejlepší trenéry.

Duplantis může trénovat na zahradě, což se v době celosvětové uzávěry hodilo. A právě díky sektorům u domu se zrodil nápad jiného elitního tyčkaře Renauda Lavillenieho na zahradní výzvu, tedy virtuální klání na dálku.

Výjimečného formátu se ujala Světová atletika a nejdříve se v březnu utkali Lavillenie, mistr světa Sam Kendricks a světový rekordman Armand Duplantis. Za prvních 24 hodin jejich klání sledoval na internetu více než milion lidí z 90 zemí. Pak si stejný formát vyzkoušely tyčkařky a desetibojaři ve zvláštním trojboji. Dnes tato soutěž získala Covid Inspiration Award, jednu ze speciálních "covidových" cen.

Světová atletika ve výjimečném roce ocenila i národní atletickou federaci, která se nejlépe vypořádala s nestandardními podmínkami. Tato cena putovala do Polska, kde se uskutečnila řada závodů v čele s mistrovstvím světa v půlmaratonu. To bylo jediným vrcholným atletickým globálním závodem tohoto roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy