Brusel - Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po společné pracovní večeři prezidentů a premiérů zdůraznil, že účast v protiteroristické koalici neznamená zapojení do bojových operací, jde podle něj především o významný politický signál. Tento krok umožní Alianci účastnit se rozhodování o aktivitách mezinárodní koalice proti Islámskému státu, kde už jsou zapojeny všechny členské země NATO.

Aliance podle Stoltenberga také zintenzivní podporu, kterou této široké skupině s přibližně sedmi desítkami členů poskytuje prostřednictvím svých radarových letounů AWACS. Ty budou létat častěji a déle vydrží ve vzduchu také díky nové možnosti tankovat ve vzduchu.

Větší aktivitu NATO v boji s terorismem jednoznačně žádal i americký prezident Donald Trump, který označil terorismus a migraci za hrozbu srovnatelnou s Ruskem či situací na východ a na jih od hranic území NATO. Ve svém úvodním projevu zdůraznil, že NATO se musí soustředit na terorismus a imigraci stejně jako na ruskou hrozbu.

Odpovědí na projev, ve kterém americký prezident Donald Trump ostrými slovy upozornil, že 23 z 28 členů NATO má své obranné výdaje nižší než dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu, je slib členských zemí, že do konce roku vypracují národní plány. V nich mají podle generálního tajemníka organizace Jense Stoltenberga ukázat, jakým způsobem chtějí každoročně postoupit k cíli domluvenému v roce 2014 na summitu ve Walesu, tedy právě k nejméně dvěma procentům HDP vydávaným na obranu. Pětina této částky by přitom měla být investována do moderní techniky.

"Vím, že prezident Trump byl a je velmi jasný, přímý a upřímný, když svou zprávu sděluje evropským spojencům a Kanadě. Ale zároveň vím, že prezident Trump uznává, že evropští spojenci a Kanada se vydali na cestu správným směrem," poznamenal dnes Stoltenberg.

Po letech snižování výdajů Aliance tento trend v roce 2015 zastavila a loni obrátila. Přesto se přes dvě procenta HDP zatím dostaly kromě USA jen Řecko, Británie, Estonsko a Polsko. Letos by se to mělo podařit Rumunsku, další země oznámily, že se na požadovanou hodnotu dostanou příští rok. Česká republika se chce v roce 2020 dostat na úroveň 1,4 procenta HDP.

"Není překvapivé, že prezident Trump zvolil ke svému sdělení poměrně přímou cestu," míní Stoltenberg. Na tiskové konferenci po pracovní večeři šéfů států a vlád zemí NATO musel opakovaně odrážet novinářské otázky na to, jak členské země reagovaly na poslední Trumpova ostrá vyjádření.

Americký prezident kromě jiného nemá za spravedlivé vůči plátcům daní v USA, že jejich země léta nese hlavní tíži obranných výdajů Aliance. Mnohé z méně přispívajících zemí tak podle něj "dluží obrovské peníze z minulých let".

Nové každoroční národní plány se nebudou týkat jen výdajů, ale také zvyšování obranných schopností členských států a jejich příspěvků k práci Aliance. Hotovy mají být do prosince, podle Stoltenberga se jimi budou zabývat ministři obrany NATO na jednání v únoru.

Trump ve čtvrtek své spojence překvapil tím, že ani když odhaloval památník připomínající teroristické útoky z 11. září 2001, kdy NATO zatím poprvé a naposled v historii aktivovalo svůj článek o kolektivní obraně, nezmínil konkrétně, že pro USA je závazek bezvýhradné pomoci spojencům nadále závazný. Podle Stoltenberga o tom ale není pochyb.

Trump i další američtí činitelé podle něj opakovaně dávají najevo svou oddanost NATO a kolektivní obrana je jejím základním principem. "A mluví i činy," poznamenal Stoltenberg a připomněl americké vojáky, kteří nyní přijíždějí do nových uskupení ve východních členských zemích a návrh rozpočtu USA, který počítá se zvýšením výdajů na americkou vojenskou přítomnost v Evropě.