Orbitální sídla budou obrovská kosmická plavidla, na kterých budou pohodlně žít tisíce lidí. Lidi uchrání před radiací, zajistí dýchatelnou atmosféru a vlastní rotací dodají dojem běžné gravitace na Zemi.
Proč se domnívám, že orbitální sídla budou předcházet a výrazně převyšovat ty na planetách a měsících? ptá se autor článku Al Globus.
Jsou podle něj tři odpovědi: Je to jednodušší, je tam víc prostoru a děti budou moci jezdit na návštěvy na Zem.
Kosmické stanice vedou
Dostat se na oběžnou dráhu a zpátky je mnohem jednodušší než se dostat na Měsíc či na Mars. Kvůli tomu také už tři desítky let máme kosmické stanice obíhající Zemi, zatímco si stále ještě musíme počkat na základnu na Měsíci, natož na Marsu.
Místo je také klíčové pro ekonomickou soběstačnost osídlení. Rozrůstající se kolonie mimo Zemi nemohou nekonečně vysávat pozemskou ekonomiku a osídlení na oběžné dráze kolem Země může zajistit energii, exotické materiály i být turistickou destinací pro pozemšťany.
Téměř neomezená a čistá elektrická energie může být zajišťována obrovskými solárními panely na orbitě vysílajícími energii na Zem.
Asteroidy na oběžné dráze poblíž Země obsahují velké množství cenných kovů - jeden malý asteroid přibližující se k Zemi byl oceněn na 20 bilionů dolarů.
Konečně - oběžná dráha kolem Země je už nyní cílem turistů a studie ukazují, že kosmická turistika může představovat kolem 50 miliard dolarů ročně.
Slunce nás zachrání
Na většině oběžných drah je stálá zásoba sluneční energie. Dokonce i osídlení na nižších patrech oběžné dráhy může sluneční světlo chybět jen 40 minut v kuse a může být nahrazeno energií z energetických satelitů umístěných na "slunečnějších" orbitách.
Noc na Měsíci přitom trvá dva týdny! Mars sice má snesitelnější délku nocí, ale panují na něm prašné bouře. A vzhledem k tomu, že leží mnohem dál od Slunce, bylo by třeba mnohem větších panelů pro získání stejného množství energie.
Jaderná energie je dobrá pro malé základny a krátkodobé pobyty, avšak pro civilizaci milionů by dovážení jaderného paliva ze Země bylo zcela nepraktické. Musí být objeveny a těženy lokální zdroje paliva. Oddělování, transportace a zpracování materiálu na Zemi může být složitější než dopravit materiály z Měsíce či asteroidů na zemskou oběžnou dráhu.
Hotel na oběžné dráze
Dnes máme Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) na oběžné dráze a společnost Bigelow Aerospace má Genesis I, první soukromě financovanou kosmickou stanici.
Firma se zavázala, že bude do několika let provozovat soukromou stanici schopnou hostit tři osoby.
Od těchto stanice není moc daleko k prvních vesmírným hotelům. Až se tyto hotely zvětší a budou propracovanější, pak může mít smysl rotovat s jejich částmi tak, aby se vytvořil efekt pseudogravitace kvůli tomu, aby se zjednodušily některé aspekty života.
Odsud je malý krok k zařízením s nízkou gravitací pro postižené, nebudou zapotřebí kolečková křesla. Jejich dlouhodobí zaměstnanci se budou moci rozhodnout, zda by tam chtěli raději zůstat než se vrátit domů. Prvními kosmickými osadníky by tak mohli být hoteloví sluhové či pokojské!
Místo pro biliony lidí
Na Zemi je nyní kolem šesti a půl miliardy lidí a planeta je považována za dost přeplněnou. Avšak velké části jejího povrchu jsou téměř neobyvatelné.
Oceány, mrazivé končiny Aljašky, Kanady či Sibiře, rozsáhlé pouště v Africe, na Blízkém východě či ve střední Asii mají jen velmi malé populace.
Proti tomu všechny oblasti orbitálního osídlení mohou být více méně takové, jak budeme chtít - od teplot po déšť. Orbitální osídlení v našem slunečním systému může zajistit prostor pro deset bilionů či více lidských bytostí žijících ve výborných podmínkách.
Můžeme se těšit na den, kdy budou na Marsu či Měsíci žít a pracovat prosperující komunity lidí. Avšak může se velmi dobře stát, že ještě dlouho předtím budou velká osídlení na oběžné dráze.
Začne se na oběžné dráze Země, pak civilizace začne expandovat, aby využila asteroidy poblíž Země, ty blíže k Slunci, a možná pak i další místa kvůli materiálům. A poté, kdo ví. Obloha prostě nezná hranic.
