Anglický politik a diplomatický poradce působil ve službách Jeho Veličenstva krále Jiřího V. na Blízkém východě. Jeho jméno zůstane navždy spojeno především s tzv. Sykes-Picotovou dohodou, v níž si Francie a Británie v průběhu první světové války rozdělily sféru vlivu po plánované demontáži Osmanské říše.
Sykes zemřel v roce 1919 v Paříži ve věku devětatřiceti let. Patřil mezi zhruba čtyřicet miliónů lidí, které na celém světě v té době zklátila pandemie takzvané španělské chřipky.
Známá oběť španělské chřipky
To je důvod, proč se o Sykese dnes lékaři zajímají. Díky svému postavení a hodnověrným historickým záznamům je jednou z mála známých a dobře zdokumentovaných obětí španělské chřipky.
Ale co je hlavní: jeho tělo spočívá v dobře zapečetěné olověné rakvi. Což znamená, že je dosud ve velmi dobrém stavu a lze z něj odebírat vzorky potřebné pro výzkum.
Vědci se domnívají, že španělská chřipka a ptačí chřipka mají mnoho společného. Viry obou nemocí mohou výrazně destabilizovat imunitní systém. Právě náhlá a prudká reakce systému vede v některých případech ke smrti člověka.
Příčiny rychlé smrti
"Pokud je Sykesovo tělo zachovalé, zjistíme, jak se virus v těle šíří z plic do dalších orgánů. Hlavně, zda se dostane i do mozku," řekl agentuře Reuters virolog John Oxford z Královské londýnské nemocnice.
Podle něj by lékaři měli zjistit, co bylo příčinou tak rychlé smrti Sykese a jaká byla jeho reakce na infekci. Nasbírané informace pomohou v dalším postupu proti ptačí chřipce.
Odborníci tvrdí, že propuknutí pandemie ptačí chřipky je reálnou hrozbou, pokud virus nějakým způsobem zmutuje a bude se snadno přenášet z člověka na člověka.
Veřejnost v řadě zemí - zejména evropských - má nicméně tendenci považovat takové předpovědi za přehnanou hysterii.
OSN se zlobí na Indonésii
Ptačí chřipka typu H5N1 byla poprvé zaznamenána ve Skotsku v roce 1951.
Člověku nebezpečný se ukázal virus H5N1 při lokální epidemii v Hongkongu v roce 1997, kdy zasáhl osmnáct lidí. Šest z nich zemřelo. Od 15. prosince 2003, kdy se virus objevil v Jižní Koreji, má na svědomí smrt dalších desítek lidí.
V poslední době řádí virus například ve Velké Británii, Rusku nebo Turecku. Nejvíce postiženou zemí je Indonésie, jejíž vládu viní Světová zdravotnická organizace (WHO) z podcenění problému a příliš pozdní reakce na epidemii.
Jakarta údajně podlehla tlaku "lobby" chovatelů drůbeže a dlouho zamlčovala pravý stav věcí.
