Bělehrad - Srbsko nikdy neuzavře své hranice uprchlíkům, řekl agentuře Reuters srbský premiér Aleksandar Vučić. Dodal však, že vůdci Evropské unie musí pomoci vytvořit plán, jak se vypořádat s desítkami tisíc běženců proudících na Balkán.
Asi 100 tisíc migrantů, mnozí ze Sýrie a dalších konfliktních oblastí Blízkého východu, vstoupilo letos do Srbska na své cestě na sever do Maďarska a schengenské zóny volného pohybu. Maďarsko nyní staví čtyři metry vysoký a 175 kilometrů dlouhý plot na hranicích se Srbskem ve snaze zabránit přílivu migrantů.
"Nikdy nepostavíme žádné ploty, žádné zdi," řekl Vučić v rozhovoru před dnešní vrcholnou schůzkou představitelů zemí západního Balkánu ve Vídni. "Mluvíme o zoufalých lidech, nemluvíme o zločincích a teroristech. Jsou jen na cestě za lepším životem pro sebe a pro své děti: potřebují pomoc, nepotřebují odsouzení a potrestání. Nemůžete ploty zastavit běh života," dodal.
Uprchlíci by podle něj jen hledali jiné cesty, jak se dostat do západní Evropy. "Mohou projít Bulharskem a Rumunskem, mohou jít do Chorvatska," tvrdí.
Způsob, jak vyřešit vylidňování?
Srbská pověřenkyně pro rovnoprávnost Brankica Jankovičová, jmenovaná parlamentem, navrhla požádat migranty, aby se v zemi usadili a pomohli tak vyřešit její vylidňování. "Měli bychom zvážit, zda migrantům nenabídnout, aby zůstali v těch částech Srbska, které jsou prázdné," řekla Jankovičová.
Srbsko se dlouhodobě potýká s klesající porodností i odlivem mladých lidí, kteří hledají práci v západní Evropě a Severní Americe. Počet obyvatel země tak od roku 2002 klesl o více než pět procent. Stovky vesnic se prakticky vylidnily.
Návrh Jankovičové, kterou do funkce navrhla vládnoucí koalice vedená konzervativní Srbskou pokrokovou stranou, vyvolal kritické ohlasy. "Jak by se (migranti) měli integrovat do společnosti, pokud by žili v částech země, kde nejsou žádní lidé a kde není žádná ekonomická aktivita," řekla například ředitelka bělehradského Střediska pro euro-atlantická studia Jelena Miličová.
Srbsko tvrdí, že přes jeho území letos prošlo okolo sta tisíc běženců, mnoho do Maďarska. Bělehrad, který si klade za cíl letos začít jednat o členství v EU, dostal od "osmadvacítky" několik set tisíc eur v rámci pomoci uprchlíkům, ale podle Vučiče to nestačí krýt náklady na péči o běžence. Dodal, že pro uprchlíky byly vyčleněny další tři miliony eur (asi 80 milionů Kč) a před blížící se zimou Srbsko vybudovalo tři centra pro utečence.
