Zahanbuje mě, co u nás běženci zažili, prohlásila Merkelová

Petr Jemelka Petr Jemelka
Aktualizováno 26. 8. 2015 14:45
Německá kancléřka v Heidenau reagovala na vzedmutí nepokojů na východě Německa. Podle kritiků se ozvala pozdě. Kritici hovoří po násilných protestech krajní pravice jako o ostudě pro celé Německo.
Angela Merkelová Heidenau.
Angela Merkelová Heidenau. | Foto: Reuters

Heidenau - Německá kancléřka Angela Merkelová přijela do saského Heidenau, aby se pokusila zmírnit nárůst nenávisti, kterou přívrženci krajní pravice rozdmýchávají vůči uprchlíkům.

Navštívila mimo jiné bývalou tržnici s domácími potřebami, která běžencům slouží jako improvizované přístřeší.

Symbolické gesto německé solidarity se kancléřka rozhodla vyjádřit setkáním s představiteli policie, dobrovolníky, kteří přistěhovalcům pomáhají, i samotnými migranty.

V centru Heidenau ale na Merkelovou čekal rozezlený dav příznivců krajní pravice, kteří na ni bučeli a pískali. Skandovali také hesla "vlastizrádkyně", "my jsme národ" a "pro běžence jsou peníze, pro nás ne".

Tohle nelze tolerovat

Merkelová, která v Heidenau vystoupila na tiskové konferenci, projevy nesnášenlivosti odsoudila a prohlásila, že v Německu nelze tolerovat, aby lidé snižovali hodnotu jiných a odmítali pomoct potřebným.    

Všichni musíme jasně ukázat, že nemůže být tolerance s těmi, kdo snižují hodnotu jiných lidí. Nemůže být tolerance s těmi, kdo nejsou připraveni pomoci tam, kde právo i lidskost pomoc přikazují," řekla Merkelová.

K podobnému kroku se Angela Merkelová odhodlala poprvé za deset let, po něž stojí v čele Německa.

"Nacistická ostuda v Heidenau"

Heidenau si kancléřka nevybrala náhodou. Východní Německo, zejména pak Drážďany a okolí, patří k místům, kde jsou projevy xenofobie nejpalčivější. Při násilných protestech demonstrantů tam byly o víkendu zraněny desítky policistů.

Podle německého deníku Der Spiegel byla demonstrace, která se v pátek večer zvrhla v násilnosti, svolána prostřednictvím facebookové stránky napojené na krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD).

Deník Bild charakterizoval to, co se poblíž Drážďan v uplynulých dnech dělo, jako "nacistickou ostudu v Heidenau".

Protesty jsou hlášeny také z Drážďan, kde se zrodilo kontroverzní protiislamistické hnutí Pegida.

Němci letos čekají 800 000 uprchlíků

Gesto Merkelové přichází jen několik dní poté, co ministr vnitra předeslal, že spolkovou republiku letos čeká příliv až 800 tisíc běženců, a pouhý den poté, co vláda oznámila, že udělí azyl všem syrským uprchlíkům bez rozdílu.

Vláda v této souvislosti ve středu oznámila, že poskytne na řešení dopadů uprchlické vlny letos spolkovým zemím dodatečných 500 milionů eur (13,5 miliardy korun). Dosud na tyto účely uvolnila miliardu eur, celkové náklady se pro letošní rok přitom odhadují na deset miliard (271 miliard Kč).

Spolkové země nesou většinu nákladů s tím spojených. Musí totiž pro ně zajišťovat ubytování, stravu i lékařskou pomoc. Zemské vlády si dlouhodobě stěžovaly, že jim vláda dostatečně nepomáhá a že je péče o uprchlíky finančně vyčerpává.

Je to výzva, kterou zvládneme, prohlásil Gauck

Německý prezident Joachim Gauck k věci prohlásil, že situace kolem běženců je pro zemi velká výzva, je ale přesvědčen, že se s ní Německo dokáže vypořádat.

Zatím poslední vzplanutí nenávisti je hlášeno z města Nauen poblíž Berlína, kde neznámí žháři v noci na úterý zapálili budovu internátu místního gymnázia, která sloužila jako ubytovna pro migranty bez přístřeší.

Podle starosty Detlefa Fleischmanna, jenž mluvil s reportérem britského deníku The Guardian, byl útok pravděpodobně vyvolán štvavou kampaní na internetových sociálních sítích.

Většina Němců je solidárních

Podle průzkumů veřejného mínění i zpravodajů předních světových médií je nicméně nálada k přistěhovalcům nastavena přívětivě.

Podle nedávného průzkumu veřejného mínění, na nějž se odkazuje BBC, vyjádřilo 67 procent respondentů "hluboké znepokojení" nad útoky na ubytovny pro přistěhovalce, v dalším průzkumu pak celých 93 procent Němců vyjádřilo souhlas s udělováním azylu lidem, kteří prchají před válečným konfliktem.

Lidé po celé zemi pomáhají i spontánně, zpravodajové ze všech spolkových zemí hlásí, že Němci zakládají sbírky, do nichž přispívají obnošenými oděvy, botami, hračkami a dalšími věcmi, jež mohou uprchlíkům pomoci.

Ostuda pro celé Německo

Extremisté jsou nicméně nejvíc slyšet a jimi podněcované násilí je čím dál viditelnější. Předseda vlády spolkové země Braniborsko, kde se Nauen nachází, vyzval občany, aby se "distancovali od rasistických nálad".

Předseda Bundestagu Norbert Lammert konstatoval, že podobných útoků byly jen za letošní rok v Německu zaznamenány dvě stovky, a nechal se slyšet, že takové činy "zostouzejí Německo".

V pondělí, právě v reakci na výše zmiňované útoky, poprvé prolomila své mlčení k tématu i spolková kancléřka. "Je úděsné, jakým způsobem se krajně pravicoví extremisté a neonacisté snaží šířit své prázdné poselství nenávisti, a je nechutné, jak lidé - dokonce i rodiny s dětmi - tyto hrůzy podporují," řekla na společné tiskové konferenci s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Matovič nabídl svůj odchod z vlády, pokud schválí rozpočet. Demisi už jednou podal

Slovenský ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič v úterý opět nabídl svůj odchod z vlády, pokud bývalá vládní strana Svoboda a Solidarita (SaS) pomůže dosluhujícímu kabinetu premiéra Eduarda Hegera schválit státní rozpočet na příští rok. Novou nabídku Matoviče SaS zatím nekomentovala, o státním rozpočtu budou poslanci podle předsedy sněmovny Borise Kollára hlasovat ve čtvrtek.

Podle Matoviče bez schválení rozpočtu nelze zajistit pomoc lidem v souvislosti s vysokými cenami energií. Vláda v návrhu vyčlenila na kompenzace cen energií kolem 3,5 miliardy eur, v přepočtu 84,7 miliardy korun, a její zástupci dříve ohlásili, že rodinám v zemi se ceny elektřiny v roce 2023 nezmění, teplo a zemní plyn podraží shodně o 15 procent. Bez opatření by podle Matoviče elektřina zdražila o 380 procent a plyn o 220 procent.

Demisi nabídl Matovič už minulý týden před hlasováním sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě. Krok tehdy rovněž podmínil schválením rozpočtu a také tím, že SaS v parlamentu stáhne návrh ohledně nedůvěry kabinetu. SaS Matovičovu nabídku odmítla. Ministr financí nakonec zavítal do prezidentského paláce, na poslední chvíli si ale vlastní demisi rozmyslel, byť příslušný dokument už podepsal. Krátce nato vláda hlasování sněmovny o nedůvěře nepřečkala.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Dánský soud poslal sympatizanta IS na 16 let do vězení za plánování atentátu

Dánský soud poslal 35letého stoupence takzvaného Islámského státu (IS) syrského původu na 16 let do vězení za plánování bombového atentátu. Jde o nejtvrdší trest, jaký kdy justice severské země uložila na základě protiteroristických zákonů, uvedla agentura AFP.

Soud na kodaňském předměstí Holbaek uznal Aliho Al Masryho vinným z "pokusu o teroristický čin" a z financování a podpory "teroristických aktivit" s džihádistickým motivem. Právě v Holbaeku byl Masry v únoru 2021 zatčen společně s manželkou a bratrem při společném zátahu dánských a německých úřadů proti radikálním islamistům.

"Proces nedokázal určit, kde se měl teroristický útok odehrát, ale jsme přesvědčeni, že díky uskutečněným zatčením jsme zabránili provedení útoku," uvedli v prohlášení státní zástupci John Catre Nielsen a Kirsten Jensenová. Obžalovaný trval na své nevině. Tvrdil, že 12 kilogramů prášku a chemikálií, které měl schované ve svém domě, bylo určeno na výrobu ohňostroje.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Tálibán zakázal vysokoškolské studium afghánským ženám, mohly studovat jen tři měsíce

Afghánky nebudou mít až do odvolání přístup k vyššímu vzdělání, oznámilo podle agentury Reuters islamistickým Tálibánem spravované ministerstvo vyššího vzdělání. Veřejné i soukromé školy nyní obdržely od ministerstva dopis, který jim nařizuje bez prodlení zamezit studentkám v přístupu k vysokoškolskému vzdělání.

Nařízení vydal podle agentury AFP ministr pro vyšší vzdělání Nadá Muhammad Nadím. Mluvčí ministerstva jeho správnost potvrdil a dopis zaslaný vysokým školám zveřejnil na Twitteru.

Vysokoškolské studium bylo doposud jednou z mála věcí, které islamistické hnutí Tálibán po nástupu k moci v minulém roce afghánským ženám nezakázalo. Nařízení hnutí oznámilo necelé tři měsíce poté, co tisíce žen a dívek v celé zemi skládaly přijímací zkoušky na univerzity. Středoškolské studium měly dívky zakázané již dříve.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pohraniční agenturu EU Frontex nově povede nizozemský generál Leijtens

Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex nově povede velitel nizozemského královského četnictva Hans Leijtens. Agenturu se sídlem ve Varšavě generál s více než 30 lety zkušeností povede příštích pět let, informovala dnes agentura AFP.

Leijtens, kterého jmenovala správní rada, vystřídá současnou úřadující prozatímní šéfku Frontexu Aiju Kalnajaovou. Ta agenturu vedla od letošního července, kdy vystřídala ve funkci Fabrice Leggeriho, který byl obviněn z tolerování nelegálního násilného vytlačování migrantů za hranice EU. Leggeri podal demisi letos v dubnu, v čele agentury stál od roku 2015.

Minulý týden Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) oznámil, že dosavadní šéfka Frontexu Kalnajaová je "zájmovou osobou" ve vyšetřování této unijní organizace. Kalnajaová agentuře AFP sdělila, že s vyšetřovateli "plně, otevřeně a bezpodmínečně spolupracuje s OLAF, aby pomohla vše objasnit".

Zdroj: ČTK
Další zprávy