Spor o kvóty se vyostřuje. Uprchlíky přijměte do měsíce, nebo bude soud, vzkázal Česku Brusel

Ondřej Houska Ondřej Houska
Aktualizováno 26. 7. 2017 13:10
Evropská komise udělala další krok v řízení proti Česku, Polsku a Maďarsku kvůli neplnění uprchlických kvót. Dala jim měsíc na to, aby kvóty na přijímání migrantů začaly plnit. V opačném případě trojici zemí zažaluje u Soudního dvora Evropské unie. Česko by v rámci kvót mělo přijmout zhruba 2600 uprchlíků z Řecka a Itálie. Vláda ale zatím přijala jen 12 běženců. Od loňského léta přitom nenabídla přijetí ani jednoho žadatele o azyl. Právě kvůli tomu Evropská komise Česku hrozí soudem.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brusel - Evropská komise ve středu udělala další krok k tomu, aby Česko, Polsko a Maďarsko pohnala před nejvyšší evropský soud. Důvodem jsou kvóty na přijímání uprchlíků, které trojice zemí odmítá dodržovat.

Komise jim dala měsíc na to, aby kvóty na přerozdělení uprchlíků z Řecka a Itálie začaly naplňovat. Pokud to například Česko neudělá, komise ho zažaluje u Soudního dvora Evropské unie.

V případě, že by soud dal komisi za pravdu, mohlo by Česko dostat vysokou jednorázovou pokutu.

Muselo by taky platit fixní částku za každý den, kdy by dál odmítalo rozhodnutí respektovat.

Středeční krok Evropské komise se jmenuje odůvodněné stanovisko. Brusel v něm odmítl argumenty, kterými se trojice vlád snažila vysvětlit, proč se kvótami odmítají řídit, i když jsou platným evropským zákonem.

"Žádný z argumentů, které tyto země předložily, neopravňuje jejich rozhodnutí odmítnout přijímat uprchlíky na základě kvót," prohlásil eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos.

Není koho přemístit

Česko kvóty odmítá jako nefunkční. "Na území Itálie a Řecka není v současné chvíli nikdo, kdo splňuje podmínky pro relokaci (tedy přemístění do ČR - pozn. red.), proto je jakákoliv nabídka ze strany Česka bezpředmětná," tvrdil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v polovině července. Tehdy odpovídal na první hrozbu žalobou, kterou Brusel do Prahy poslal.

Česká argumentace, že v rámci kvót není ani při nejlepší vůli koho přemístit, ale není pravdivá: země Evropské unie si z Řecka a Itálie jen v červnu rozdělily skoro tři tisíce uprchlíků, jak uvedla Evropská komise.

Dalších skoro pět tisíc lidí je podle komise v Řecku a Itálii na přesun do jiných zemí připraveno.

Česko kromě toho tvrdí, že uprchlíci chtějí do zemí, jako je Německo nebo Švédsko, a o přemístění do Česka nemají zájem.

Rozdělit 160 tisíc uprchlíků

Česko by v rámci kvót mělo přijmout zhruba 2600 uprchlíků z Řecka a Itálie. Jedná se pouze o lidi, kteří mají nárok na azyl, nikoliv o ekonomické migranty.

Vláda ale zatím přijala jen 12 běženců. Od loňského léta přitom nenabídla přijetí ani jednoho žadatele o azyl. Právě kvůli tomu Evropská komise Česku hrozí soudem.

Například Slovensku neplnění kvót nevyčítá, i když přijalo jen 16 uprchlíků. Na rozdíl od Česka ale pravidelně nabízí, že převezme další.

Kvóty na přerozdělení celkem 160 tisíc uprchlíků přijaly země unie předloni, jejich platnost letos v září vyprší.

Česko v roce 2015 spolu se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem hlasovalo proti kvótám. Skupina států si ale nedokázala vyjednat podporu dalších zemí a byla přehlasována.

V rámci kvót si zatím země EU z Řecka a Itálie rozdělily necelých 25 tisíc uprchlíků.

Němci zřejmě dají v parlamentních volbách opět šanci Angele Merkelové. Nejkritičtější názory na její imigrační politiku jsou na severovýchodě Německa. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 4 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy