Lucemburk - Povinné kvóty na přijímání uprchlíků jsou platné a země Evropské unie by se jimi měly řídit. Rozhodl tak poradce nejvyššího evropského soudu, který tím odmítl žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám.
Názor generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie není pravomocným rozsudkem. O případu ještě musí rozhodnout přímo Soudní dvůr.
Ve většině případů se ale stanoviskem generálního advokáta řídí.
Povinné kvóty odmítá i Česko, přestože se ke slovenské a maďarské žalobě nepřipojilo.
Bratislava a Budapešť v žalobě argumentovaly formálními důvody. Tvrdily, že EU během přijetí kvót nedodržela náležité procesní postupy.
To ale generální advokát Yves Bot odmítl. Podle něj "evropské právo umožňuje přijetí opatření, která se v zájmu řešení jasně zjištěného stavu nouze dočasně a ve vymezených bodech odchylují od legislativních aktů v oblasti azylu".
Česko má přijmout 2600 běženců
V rámci kvót přijatých v roce 2015 by si země Evropské unie měly z Řecka a Itálie přerozdělit 160 tisíc uprchlíků, na Česko jich připadá zhruba 2600.
Česká republika ale zatím přijala jen 12 běženců a od jara loňského roku úplně přestala nabízet, že přijme další. Evropská komise proto Česku a taky Polsku a Maďarsku pohrozila soudem kvůli nerespektování platných zákonů.
Komise dala Česku i dalším dvěma zmíněním zemím měsíc na to, aby začaly naplňovat kvóty na přerozdělení uprchlíků z Řecka a z Itálie.
Pokud to Praha neudělá, komise Česko zažaluje u Soudního dvora Evropské unie. Pokud by soud následně dal komisi za pravdu, mohl by Česko odsoudit k vysoké jednorázové pokutě a k placení fixní částky za každý den, kdy by dál odmítalo rozhodnutí respektovat. To samé platí i v případě Polska a Maďarska.
Potvrzení dublinského systému
Soudní dvůr EU taky ve středu v jiném případě potvrdil platnost současných migračních a azylových zákonů v EU, takzvaného dublinského systému.
Ten říká, že za posouzení žádosti o azyl je zodpovědná první země EU, na jejíž území žadatel vkročí.
Ve sporu mezi Chorvatskem na jedné a Rakouskem a Slovinskem na druhé straně tak soud rozhodl, že Chorvatsko porušilo právo, když některé žadatele o azyl dopravilo do Rakouska a Slovinska. Jejich žádost mělo ve skutečnosti posoudit samo.
