Praha – Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vrací znovu do hry vznik evropské armády. Jako stará mazaná liška, říká někdejší velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.
Projekt je jednou z věcí, o nichž budou v Bratislavě dnes a zítra jednat ministři obrany EU. Není nový a ještě nedávno měl uvnitř Unie vlivné odpůrce.
"Britové se nesmyslnému projektu evropské armády dlouho a úspěšně bránili, takže s tím teď po Brexitu okamžitě znovu vystoupil Juncker ve zprávě o stavu Unie. On sám má přitom na odchodu Británie z Unie velký podíl. Teď už mu v tom nikdo bránit nebude," říká bývalý diplomat.
Kritici namítají, že vytvoření evropských ozbrojených sil by znamenalo odpoutání se od spojenců v NATO – USA a Kanady, a tedy i jejich vojenských schopností. Jak tvrdí například bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý, pro Alianci by to bylo smrtící.
"O evropské armádě se hovoří už dlouho. Vznikl i koncept evropských bojových uskupení, a dokonce jakýsi štáb. Avšak tahle bojová uskupení zůstala v podstatě jen na papíře. Ten štáb nebyl nikdy funkční. Projekt evropské armády, s nímž teď znovu vystoupil Juncker, není životaschopný," dodává.
Vojenský "nájem" Alianci vázne
Před referendem o Brexitu komentoval projekt evropské armády i předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel. V Praze varoval před vznikem paralelních bezpečnostních struktur, a tím i tříštěním aliančních investic na obranu.
Česko dnes vyčleňuje na obranu pouhé jedno procento HDP, třebaže se při vstupu do Aliance zavázalo k procentům dvěma. "Plňme raději naše neplněné závazky a nevytvářejme další instituce," doporučuje Petr Kolář.
Dodržováním aliančních závazků bychom podle něj dali jasně najevo, že Evropané v NATO nejsou jen "černí pasažéři", kteří volají Američany, když v nouzi potřebují pomoc.
Apely Junckera na vznik evropské armády Kolář považuje za výraz jeho bezradnosti. Něco podobného prý zažil jako český velvyslanec v Rusku.
Vždy když tam nefungovala nějaká instituce, Rusové založili další, místo aby tu nefunkční zrušili. "Úplně mimochodně tam vznikaly paralelní struktury. Nefungoval třeba úřad vyšetřování, tak vznikl další. Jeden byl podřízen premiérovi a ten nový prezidentovi," srovnává Petr Kolář.
Lidé navíc víc věří Severoatlantické alianci než evropským unijním institucím, z nichž mají navíc pocit, že se vymkly kontrole a vzdalují se jim, takže jim rozumí jen málokdo, tvrdí. "Mělo by jít jen o jakési evropské velitelství, anebo i bojové jednotky? V čem by se tento bezpečnostní projekt odlišovat od toho aliančního? Co by poskytoval navíc? A čím by nás více ochránil? O této strategii nevíme zhola nic. To, jak je projekt evropského vojska zatím formulován, zní proto mým uším jako holý nesmysl."
Vzorem společná měna
Česká vláda podle premiéra Bohuslava Sobotky chce, aby společný postup unijních států v obranné spolupráci doplnil již fungující transatlantickou spolupráci v rámci NATO.
"Evropské alianční země také neasistují u všech vojenských operací USA. V některých případech bude muset navíc Evropa jednat samostatněji s ohledem na své bezprostřední bezpečnostní zájmy. Tedy tam, kde například USA podobné zájmy nemají. Třeba v severní Africe, jejíž migranti destabilizují Evropu," vysvětluje Miloš Balabán, expert ČSSD a vedoucí Střediska bezpečnostní politiky Univerzity Karlovy.
Balabán patří k zastáncům vzniku evropské armády. "Název 'evropská armáda' je ale zavádějící," upozorňuje. "Mělo by nám jít zejména o robustnější posilování evropských obranných schopností a kapacit." Starý kontinent je podle něj globální mocností, která má společnou měnu, takže je do budoucna legitimní uvažovat i o společné armádě.
Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp
Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>
Americké politické elity navíc podle Balabána začínají uvažovat jinak, než jsme byli zvyklí. Takže mohou časem začít přehodnocovat i svůj vztah k NATO.
"USA způsobily Evropě svou politikou v Iráku bezpečnostní bolehlav," tvrdí expert ČSSD. "Některé evropské země – například Německo či Francie – na rizika této riskantní operace mimochodem před dvanácti třinácti lety upozorňovaly. Teď na to kvůli uprchlické vlně v Evropě doplácí právě Německo s Francií. Nikoliv USA," dodává.
Nová cizinecká legie?
Ani podle předsedy Poslanecké sněmovny a mluvčího ČSSD pro obranu Jana Hamáčka vznik evropské armády k oslabení NATO nepovede. Chápe ji jako posílení aliančního kontinentálního pilíře, ale i obranných kapacit Unie.
"Ty by mohly například konat ve chvíli, kdy NATO nechce či nemůže do krizového problému vstoupit jako Aliance. Nikdo přece neříká, že máme vytvářet permanentní strukturu typu regulérní evropské armády. Jde spíše o posilování spolupráce v rámci Unie. A taková evropská armáda může být prospěšná i Alianci," vysvětluje Hamáček.
Připomíná zaostávání Evropy ve strategické letecké přepravě, problémy kapacit vzdušných sil či nedostatky v interoperabilitě pozemních jednotek. "Tady přece je nemalý prostor pro spolupráci. Rovněž návrhy německé ministryně obrany či jejího francouzského protějšku jdou tímto směrem," upozorňuje.
V německo-francouzském návrhu se podle Hamáčka mluví o společném velitelství, které by mělo koordinovat armády Unie ve vojenských a humanitárních misích. Například společnou pohraniční a pobřežní stráž by mohla tvořit polovojenská organizace či vojenský organizovaný sbor.
Když už evropští politici považují za důležité mít kontinentální armádu, ať zformují tří-, pěti-, či desetitisícový sbor dobrovolníků k okamžitému použití – něco na způsob cizinecké legie, navrhuje generál Jiří Šedivý. Financován by musel být z rozpočtu EU. "Potíž je ale s logistikou. Tu funkční má k dispozici opět jen NATO," upozorňuje někdejší šéf generálního štábu.
