Praha/Bratislava - Tři špičkoví zpravodajci - bývalí vojenští diplomaté, kteří po mnoho let působili na Ukrajině a v Rusku - jsou frustrováni z naivity a neobratnosti Západu vůči Moskvě. Právě proto se rozhodli výjimečně vystoupit z anonymity: Vlastimil Pávek, Miroslav Poláček a Vladimír Suchodolinský.
Pávek byl po mnoho let českým zástupcem přidělence obrany v Moskvě. Poláček zastával tutéž funkci na Ukrajině. Slovenský diplomat Suchdolinský působil dokonce v obou zemích, aby se posléze stal zástupcem ředitele Vojenské zpravodajské služby Slovenska.
"Řeči o slabosti Ruska mě už vyvádějí z míry. Rusko je naopak bohaté, surovinově nezávislé a dobře vyzbrojené. Nevím, z čeho pramení představy, že ho jen tak lehce srazíme na kolena. A sankce? Co mu nedodá Evropa, snadno získá z Číny anebo Brazílie... a možná také z Běloruska, na které se sankce Západu nevztahují. Takže vše, co Rusko od Západu může potřebovat, se z Unie 'přelije' do Moskvy díky běloruskému diktátoru Lukašenkovi anebo třeba přes jiné země," upozorňuje Vlastimil Pávek.
Varování ze Slovenska
Slovenské zpravodajské služby podle Suchodolinského už před několika lety varovaly před rozsáhlou korupcí na Ukrajině, která dříve či později povede k polarizaci, rozpadu tohoto státu a zákonitě i k vyhroceným vztahům s Ruskem. "Mluvím tu o několik let starých apelech a analýzách našich zpravodajců, které ale nikoho moc nezajímaly. Proto se ani nic nedělo," uvádí bývalý zpravodajec.
Problémy ve vztazích mezi politiky a zpravodajskými službami ostatně připouští i český ministr obrany Martin Stropnický. Konkrétně to, že špioni často přinášejí zprávy, které politici nechtějí slyšet, a nevěnují jim tudíž pozornost.
"Ony zprávy totiž bývají podmíněny nutností obtížných a nepopulárních kroků. A politik kromě toho nerad slyší složité zprávy svých zvláštních služeb. A nebylo by to poprvé a bohužel zřejmě ani naposled, kdy shazovali ze stolu či nereflektovali na varovné informace zpravodajců. Jde o jeden ze základních problémů. Ty služby nejsou navíc zadarmo... a když už je máme, tak bych jejich výstupy bral spíše vážně," komentuje tento rozpor Stropnický.
Jak dodává, posuzuje to obecně a nevyjadřuje se k poměrům na Slovensku. Navíc si neumí představit, že rozhodující síly světového společenství neměly informace o vývoji na východě Evropy, tudíž i o zbrojení Ruska, masivní modernizaci jeho armády a rozsáhlých manévrech. Nicméně zůstává otázkou, jak vážně tyto informace vlády členských zemí NATO braly.
"Putina čteme špatně - rizikově"
Vlastimil Pávek to říká natvrdo: NATO s Evropskou unií čtou poměry na východní hranici Evropy i ruského prezidenta Vladimira Putina špatně.
Rusko podle něj nikdy nedopustí, aby Ukrajina vstoupila do NATO. A nic s tím prý neuděláme.
Jakkoliv můžeme právem protestovat, argumentovat svobodnou volbou Ukrajinců a neslýchaným vměšováním Ruska.
"Byl to totiž Ukrajině přislíbený vstup do západoevropských bezpečnostních a ekonomických struktur, který odstartoval ruskou okupaci Krymu a krátce po ní i vydatnou pomoc Moskvy proruským separatistům na východě Ukrajiny," analyzuje příčiny války v této zemi někdejší vlivný zpravodajský důstojník v Moskvě.
50 000 Rusů se zaťatými pěstmi
Před zhruba čtrnácti dny se u Moskvy odehrávala rekonstrukce historické bitvy, které přihlíželo 50 000 návštěvníků. A když pak na závěr show moderátor vykřikl se zdviženou pěstí - "Doněck!", odpověděli mu diváci stejnou mincí.
Údolím odhodlaně zahřmělo - "Doněck!"
"Míra fanatismu a nenávisti začíná mezi lidmi nabírat jen těžko představitelných rozměrů," tvrdí Poláček a připomíná nedávné záběry mladé Ukrajinky, kterou rozvášněný dav připoutal k pouličnímu osvětlení a plival na ni jen proto, že se odvážila vyjít do ulic s vlajkou své vlasti. "Kořeny těchto projevů - o válečném krveprolití ani nemluvě - odmítal Západ, pod vlivem zajímavých obchodů, ale i naivních a nebezpečných snů o věčném míru, dlouho vidět. Odtud plynou i riskantní škrty v rozpočtech na obranu zemí NATO (a Česko je v nich málem premiantem - pozn. red.), zatímco Rusko zbrojilo až nevídaným způsobem," dodává.
Všichni tři oslovení zpravodajci se shodují i v tom, že Rusko je silné jako nikdy předtím a že Putin trestá a bude trestat jakýkoliv projev slabosti. "On se zkrátka se slabými nebaví. Rozumí jen síle - tu pak na druhé straně respektuje a jedná s ní. I na tohle jsme ale zapomněli," konstatuje Vlastimil Pávek.
Silný Putin podle něj většině Rusů imponuje. "Chyběl jim car, k němuž by mohli vzhlížet, a dostali ho. Putin svými akcemi na Ukrajině vrací Rusům sebevědomí velmoci."
Základny NATO blíže k Rusku? Těžká věc
Zatímco Vlastimil Pávek s Vladimírem Suchodolinským varují před rozmístěním základen NATO blíže k hranicím Ruska, jak to například požadují Polsko či pobaltské státy, Miroslav Poláček je nekompromisní: "Pokud Putin rozumí jen síle, tak mu odpovězme rozumnou silou. Vybalancujme tu jeho obrovskou převahu, jakkoliv nás to asi bude - ať už při zvyšování výdajů na obranu, anebo možná i sankcích - bolet."
Suchodolinský naopak upozorňuje, že Rusko se rychle radikalizuje a dost možná i fašizuje - což je obrovské riziko. "A my k tomu chceme rozmísťováním základen NATO blízko jeho hranic opravdu přispět? Přispět k vytvoření pocitů Rusů, že je Aliance ohrožuje a obkličuje? Z Putina tak můžeme udělat ještě většího cara, než nyní je. Jistě - Putin rozumí hlavně síle. Dejme mu tedy poznat naši sílu, ale ne konfrontační sílu," varuje Suchodolinský.
Pávek pak přiblížení základen Aliance k západním hranicím Ruska označuje rovnou za riskantní hloupost s nepředvídatelnými důsledky: "Nastartuje to jen těžko zvládnutelnou eskalaci," upozorňuje.
Putin je jako šachista
Všichni tři bývalí "špióni" považují Unii - alespoň pokud jde o Rusko a Ukrajinu - za instituci, která nemá o těchto zemích potřebné informace a shání si je hlavně z dostupných otevřených zdrojů či médií. "A pokud je rozvědky svým vládám dodají, tak je stejně kvůli rozjednaným obchodům nechtěli většinou západní politici slyšet. Proto se tak neobratně orientujeme v tom, co se v Rusku děje a jaké budou další kroky jeho cara," domnívá se Suchodolinský.
Přesně opačně podle něj ovšem jedná ruský prezident: jako někdejší důstojník KGB pracuje s informacemi, pečlivě je analyzuje a jako šachista promýšlí své kroky na mnoho tahů předem. "Proto také Unie s Aliancí tahají od počátku ukrajinské krize za kratší konec," shrnuje bývalý zástupce ředitele Vojenské zpravodajské služby Slovenska.
Kromě drolící se Ukrajiny se ovšem na obzoru rýsuje další krach. Co totiž Západ s Ruskem stále (možná už jen teoreticky) spojuje, je boj s islámským terorismem, s nímž mají konkrétně Rusové po masakrech ve Volgogradu či Moskvě plné ruce práce. Rusko by mohlo být v tomto směru silným spojencem Západu a naopak. Na tuto roztržku pak mohou tragicky doplatit obě strany.
"Demokratické společenství je si stále vědomo, že s Ruskem je potřeba mít vyvážený vztah. Možná tedy v posledních letech propadlo jakési euforii," uzavírá ministr Martin Stropnický.
