Ottawa/Praha - Lék na ebolu je podle všeho na světě. Experimentální přípravek ZMapp, podaný dvěma nakaženým americkým lékařům, zabral - oba se s největší pravděpodobností uzdraví.
Vláda Libérie, jedné z nejvíce postižených zemí, si o lék na Západě zažádala, vzorek, který jí poskytly Spojené státy, ale vystačí pouze na léčbu dvou nakažených lékařů. Důvod? Hromadná průmyslová výroba není možná a šlechtění trvá měsíce, vysvětlil Aktuálně.cz vedoucí katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové Roman Chlíbek.
Účinnou látkou ZMapp jsou totiž takzvané monoklonální protilátky, vyšlechtěné z B-lymfocytů, které se smrtícím virem přišly do styku.
Lék se získává tak, že se nechají buňky ve slezinách myší reagovat na vir eboly a pak se fúzují.
"Lék se získává tak, že se nechají buňky ve slezinách myší reagovat na vir eboly, pak se fúzují - tzv. humanizují - s lidskými B-buňkami a následně nechávají šlechtit v produkčním systému listů tabáku. Tam vznikne účinný protein - genetická informace, kterou je možné využít k výrobě léku," popisuje složitý proces Chlíbek.
S chřipkou pomáhají vejce
Taková metoda není nikterak výjimečná. Například k vývoji vakcíny proti žloutence typu B se používají kvasinky, v případě očkování proti chřipce zase slouží slepičí vejce. Jde o to, použít takové produkční prostředí, jehož buňky člověku neuškodí.
A proč je v případě eboly použit zrovna tabák? "To je otázka na objevitele léku. Z nějakého důvodu se hodil nejlépe, stojí za tím roky výzkumu," vysvětlil epidemiolog Chlíbek Aktuálně.cz.
Za vývojem léku, který je strašákem pro celou planetu, stojí americká armáda spolu s Kanaďany a společností Mapp Biopharmaceutical. Kanaďané přislíbili, že do Afriky výhledově pošlou tisíc dávek. I ty ale budou k dispozici zejména pro pracovníky ve zdravotnictví, kteří jsou nákazou nejvíce ohroženi.
Kdo si lék zaslouží nejvíc?
Omezený počet dávek ZMappu navozuje etickou otázku, kdo by měl mít při jeho podávání přednost. Zatím budou upřednostňováni zdravotníci, kteří dobrovolně riskují vlastní životy, aby pomohli nemocným.
Riskantní je ale i samotné užití léků.
"Doposud byl vyzkoušen jen na makacích. U nich bylo zjištěno pouze to, že ebolu přežijí, případné vedlejší účinky ale sledovány nebyly. Na pomyslné misce vah, kdy jde o životy nakažených lidí, ale jasně převažuje použití nevyzkoušeného léku," míní Roman Chlíbek.
Podle posledních údajů WHO zemřelo v důsledku nákazy ebolou již přes 1000 lidí, nejvíce v už zmiňované Libérii, Guineji a Sieře Leone. Celosvětová pandemie je vzhledem k tomu, že se virus eboly nešíří kapénkami (jako například chřipka), spíše nepravděpodobná, hrozí ale zavlečení nemoci do dalších zemí a následný vznik lokálních epidemií.
Česko je na něco takového připraveno. Na izolaci a péči o několik jedinců je vybaveno infekční oddělení pražské Nemocnice Na Bulovce, v případě většího množství nakažených je připraveno přijímat pacienty armádní Centrum biologické ochrany v Těchoníně.
