Madrid - Španělské soudy se budou zabývat případem, který je pro Španěly podobným stigmatem jako pro Poláky masakr v Katyni.
O hromadných popravách a masových hrobech jako pozůstatcích občanské války a totalitního období vlády generála Franka se totiž ví dlouho, ale ve společnosti je to stále uzavřené tabu.
Rozhodnutí o otevření vyšetřování učinil španělský soudce Baltasar Garzon, "specialista" na válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Během občanské a následného totalitního období frankistického režimu zahynul asi půlmilion lidí.
Podle zprávy soudce Garzona, na jejímž základě bude případ otevřen, je dosud nevyřešen osud více než 110 tisíc dalších, kteří byli pravděpodobně zavražděni a pohřbeni do masových hrobů.
Podle očekávání se v některém z masových hrobů ukrývá i tělo známého básníka Federica García Lorky, jehož fašisté popravili již krátce po vypuknutí konfliktu v roce 1936.
Svědomí národa. Jedni ho chtějí očistit, druzí se jej bojí
Masové hroby byly až dosud otázkou, o které se vědělo, ale nemluvilo.
I mezi politickými stranami byla jakási nepsaná úmluva, kterou dlouho nikdo neporušoval.
A to ani po definitivním pádu režimu generála Franca v roce 1972, po němž začala demokratizace země a její cesta do Evropské unie.
I dnes je použití pojmu "zločiny proti lidskosti", kterým soudce Garzon otevření vyšetřování odůvodnil, velmi kontroverzní jak pro část parlamentních politických stran, tak i pro značnou část společnosti.
"V dnešních dnech jsou zločiny proti lidskosti palčivou záležitostí. Kam se ve světě podíváte - v Afghánistánu, Dárfúru či Iráku - se dějí události, které vás donutí si uvědomit, že tyto zločiny nebudou nikdy promlčeny," řekl Garzon BBC.
Možná díky tomu, že si je soudce Garzon vědom spornosti tématu uvnitř španělské společnosti, nazývá ve zprávě generála Franka a dalších 34 jeho soukmenovců "podněcovately" zmíněných zločinů.
O přímém rozkazu Franca nebo dalších vedoucích představitelů pravice totiž prozatím nejsou žádné konkrétní důkazy.
Soudce již požádal ministerstvo vnitra o prověření údajů členů strany "Falange", která byla jednou z opor Frankova režimu a zároveň hlavním iniciátorem poprav příslušníků a sympatizantů levice.
Garzon rovněž nařídil odkrytí 19 masových hrobů z prvních 15 let Francova režimu, přičemž pozůstatky básníka Lorky se pravděpodobně nachází v jednom z nich v jihošpanělské provincii Granadě.
Soudce Garzon již zločiny proti lidskosti vyšetřoval například v Chile, kde zkoumal prohřešky pravicového diktátora Augusta Pinocheta.
V loňském roce jej proto jako odborníka na podobné případy oslovili pozůstalí některých lidí, jež zmizeli během občanské války a jejichž osudy zůstaly doposud neobjasněné.
