Washington - Tohle už Amerika jednou zažila.
Tehdejší republikánský prezident Richard Nixon si 23. června 1972 sedl v oválné pracovně s personálním šéfem Bílého domu Bobem Haldemanem.
Bavili se o tom, že americký Federální vyšetřovací úřad (FBI) není pod jejich kontrolou a je potřeba zastavit vyšetřování vloupání do objektu Watergate, tehdejšího sídla Demokratické strany.
Nixon a Haldeman chtěli FBI přesvědčit, aby vyšetřování ukončila, protože šlo o akci důležitou pro národní bezpečnost.
Záznam tohoto rozhovoru se stal pověstnou "kouřící zbraní", jejíž zveřejnění spolu s další prací novinářů vedlo k tomu, že Nixon v srpnu roku 1974 rezignoval. A to ještě předtím, než ho stihl odvolat Kongres kvůli nátlaku na nezávislou federální agenturu.
Trump po vzoru Nixona
Deník New York Times nyní zveřejnil záznam ze schůzky současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se v únoru setkal s tehdejším šéfem FBI Jamesem Comeym.
Podle listu se ho Trump snažil přesvědčit, aby FBI přestala vyšetřovat vazby jeho poradce pro národní bezpečnost Michaela Flynna na Rusko.
Pracovníci Bílého domu takový záměr prezidenta popírají.
Dokument se v deníku objevil jen týden poté, co Trump Comeyho z funkce šéfa FBI poměrně překvapivě vyhodil.
A pozornost budí i druhá "souhra náhod". Deník zprávu zveřejnil den poté, co jiný americký list, Washington Post, zveřejnil článek, podle něhož Trump při schůzce s ruskými diplomaty v Bílém domě předal Kremlu utajované informace o Islámském státu. Američané je měli získat od nejmenovaného spojence, podle médií od Izraele.
Rusko to odmítlo. Prezident Vladimir Putin ve středu nabídl, že záznamy schůzky Trumpa a diplomatů z Kremlu zveřejní. Moskva je prý ochotna je předat americkému Kongresu a Senátu, pokud o ně požádají.
Podle Putina setkání amerického prezidenta s Rusy neproběhlo tak, jak je líčeno. "Dnes jsem s ním mluvil (s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, pozn.red.)," zažertoval. "Budu ho muset napomenout, protože se s námi o tato tajemství nepodělil."
Trump podobnými kauzami zásadně nahlodal důvěru mezi spojenci a de facto ohrožuje bezpečnost i své země.
Amerika si tak opět, po pětačtyřiceti letech, klade otázku: Porušil prezident zákon a hrozí mu odvolání Kongresem, tedy tzv. impeachment?
Zklamání republikánů, útok demokratů
Republikáni jsou Trumpovi vděční, že je po osmi letech vrátil k moci - mají navíc většinu v obou komorách Kongresu. Zatím je ale celkem zklamal v podpoře jejich reformních návrhů a agendy.
Až dosud se k Trumpovým eskapádám včetně kontroverzních tweetů stavěli s rezervou a tolerovali je.
To by se nyní mohlo změnit. "Je to skandál rozměrů Watergate," nechal se slyšet republikánský senátor John McCain, který Trumpa nikdy neměl příliš v lásce.
A opoziční demokraté jdou přímo do útoku. Všech 33 členů výborů pro dohled nad justicí a tajnými službami Sněmovny reprezentantů podpořilo výzvu, že prezident Trump, ministr spravedlnosti Jeff Sessions a další poradci z Bílého domu mají být vyšetřováni pro "pokračující konspiraci".
Mluví se o tom, že všichni se snaží zabránit vyšetření jejich styků s Ruskem.
Bývalý šéf FBI Comey se odmítl zúčastnit úterního uzavřeného slyšení senátní komise pro tajné služby, ale pravděpodobně se objeví v nejbližších dnech v Kongresu při veřejném slyšení.
Slovo "impeachment" v Kongresu zatím oficiálně nezaznělo, ale v médiích se rojí názory právníků, zda Trump svým jednáním už stihl porušit zákon nebo ne.
Muselo by se totiž dokázat, jestli Trump zasahoval do vyšetřování. A tedy splnil podmínku "bránění výkonu spravedlnosti" (v českém trestním zákoníku asi nejblíže "maření výkonu úředního rozhodnutí").
"Žádat FBI o zastavení vyšetřování je bránění výkonu spravedlnosti. A to je trestný čin, za který může hrozit impeachment," napsal na svém twitterovém účtu Ted Deutch, demokratický kongresman z Floridy.
Za poslední půlstoletí se vedly pouze dva procesy impeachmentu, a to kromě Nixona také v roce 1998 vůči demokratu Billu Clintonovi. V jeho případě to bylo za to, že křivě přísahal a bránil výkonu spravedlnosti při vyšetřování jeho aférky se stážistkou Monikou Lewinskou.
Nepřesnosti v ústavě
Jak ale upozornil v deníku New York Times bývalý federální prokurátor a dnes profesor Standfordovy univerzity David Sklansky, impeachment je napůl soudní, napůl politická procedura.
Ústava přesně nestanovuje, jaké činy musí prezident spáchat, aby byl odvolán. Záleží jen, na čem se jako důvodu k odvolání shodnou většina Sněmovny reprezentantů a dvě třetiny Senátu.
Pravděpodobnější je tak podle četných hlasů to, že se zesílí tlak na nezávislé vyšetřování vztahů Trumpa a jeho lidí vůči Rusku.
