Trumpova "aféra Watergate" narůstá. Prezident odvolal šéfa FBI, protože nechtěl očistit jeho jméno

Martin Novák Martin Novák
11. 5. 2017 15:30
K nečekanému úternímu odvolání ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho přispěly podle všeho dva momenty. Jednak odmítl prezidentovi Donaldu Trumpovi říct, co bude 3. května vypovídat v americkém Senátu v případu soukromých e-mailů poražené prezidentské kandidátky Hillary Clintonové. Zároveň Comey požadoval další finance a personální posily při vyšetřování předvolebních kontaktů Trumpových poradců s Rusy. Americká demokratická opozice mluví o agresivním zametání stop a Comeyho odvolání srovnává s aférou Watergate.
Demonstrace proti odvolání šéfa FBI ve Washingtonu.
Demonstrace proti odvolání šéfa FBI ve Washingtonu. | Foto: Reuters

Washington - Americký prezident Donald Trump překvapil úterním odvoláním ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho i lidi ze svého nejbližšího okruhu v Bílém domě.

Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného Trumpova poradce napsala, že členové prezidentova týmu se sešli šokovaní na schůzce a debatovali o tom, jak nečekaný krok vysvětlit.

Podle amerických médií hraje velkou roli ve vyhazovu Comeyho náměstek ministra spravedlnosti Rod Rosenstein, kterého prezident Trump jmenoval do funkce před dvěma týdny.

Rosenstein doporučil Trumpovi Comeyho odvolat, protože ředitel FBI prezidenta odmítl předem informovat o tom, co se chystal vypovídat v americkém Senátu 3. května.

Šéf FBI zároveň žádal personálně a finančně posílit oddělení, které se zabývá vyšetřováním ruských kontaktů s volebním štábem Donalda Trumpa a možným ruským ovlivňováním amerických prezidentských voleb.

Comey v Senátu vypovídal o případu poražené prezidentské kandidátky Hillary Clintonové a jejího používání soukromého e-mailu ke služebním účelům.

Agentura Reuters uvedla, že zákony sice nenařizují řediteli FBI sdělit dopředu prezidentovi, co hodlá říkat v Senátu, ale je to zavedená "zdvořilost".

Comey se Trumpa veřejně nezastal

Amerického prezidenta rovněž nahněvalo, že Comey veřejně neočistil jeho jméno v souvislosti s vyšetřováním kontaktů mezi jeho poradci a ruským velvyslancem ve Washingtonu Sergejem Kisljakem.

James Comey.
James Comey. | Foto: Reuters

"Comey litoval toho, co udělal Hillary, ale ne toho, co udělal Trumpovi," řekl Reuters zdroj z prezidentova okolí.

Odvolaného ředitele FBI kritizovala Clintonová za to, že krátce před volbami oznámil vyšetřování kauzy jejích e-mailů. Podle ní tím přispěl k výhře Trumpa.

Sám Comey minulý týden v Senátu řekl, že pomyšlení, že jeho krok mohl ovlivnit volby, mu způsobuje lehkou nevolnost. I nyní by ale postupoval tak jako tehdy.

Jen několik hodin po odvolání ředitele FBI přijel do Washingtonu na dříve dohodnutou návštěvu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Když předstoupil krátce před novináře se svým americkým protějškem Rexem Tillersonem, na dotaz jednoho z žurnalistů na téma Comey šéf ruské diplomacie zavtipkoval: "On byl vyhozen? Děláte si legraci, ne?"

Pak mu Tillerson dal ruku na rameno a odešli z místnosti.

Video: Představte si, co dokážu za 100 dnů vlády! Podívejte se na sestřih projevů Donalda Trumpa

Představte si, co dokážu za 100 dnů vlády! Sestřih projevů Trumpa k jeho "výročí". | Video: PRESIDENT DONALD TRUMP SPEECHES & PRESS CONFERENCE
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 4 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy