Podle soudu je šéf Elysejského paláce z let 2007 až 2012 vinným z toho, že jeho strana v roce 2012 za velmi drahá volební shromáždění utratila téměř dvojnásobek maximální částky, kterou volební zákon stanoví ve výši 22,5 milionu eur (podle nynějšího kurzu 573,7 milionu korun). Poté najala spřátelenou agenturu pro styk s veřejností, aby skutečné náklady skryla. Prezidentské volby Sarkozy nakonec prohrál a jeho nástupcem se stal socialista François Hollande.
Sarkozy podle soudu věděl, jaký je zákonný limit a "dobrovolně" se rozhodl nekontrolovat výši dalších výdajů. Soudkyně Caroline Viguierová uvedla, že bývalý státník celé týdny před volbami v roce 2012 věděl, že se financování jeho kampaně, které francouzské zákony přísně omezují, blíží legálnímu maximu. Bývalý prezident podle ní ignoroval dvě varování svých účetních před zvyšováním výdajů. Namísto toho dal pokyn, který vyústil v utracení dalších peněz. "Nebyla to jeho první kampaň, měl zkušenosti jako kandidát," prohlásila soudkyně.
Sarkozy dříve uvedl, že sice měl na starosti politické vedení kampaně, ale ne její organizaci a logistické detaily. Zároveň zdůraznil, že jako úřadující prezident měl jiné priority. Exprezident se k soudu se dostavil jen v den, kdy byl předvolán jako svědek.
Proces se Sarkozym začal 20. května a závěrečné řeči zazněly 22. června. Kromě Sarkozyho čelilo obžalobě z falšování, podvodu nebo ilegálního financování kampaně dalších 12 lidí a společnost Bygmalion, která měla na starosti organizaci politických shromáždění. Právě podle jména této firmy je proces ve Francii označován jako kauza Bygmalion.
Soud uložil tříapůlletý trest, z toho dva roky podmíněně, bývalému šéfovi Sarkozyho volební kampaně Guillaumeovi Lambertovi. Jeho zástupce Jérôme Lavrilleux dostal tři roky, z toho jeden rok podmíněně. Soud také vyměřil podmíněné tresty od 18 měsíců do jednoho roku třem vedoucím pracovníkům společnosti Bygmalion Bastienovi Millotovi, Guyovi Alvèsovi a Franckovi Attalovi. Podmíněné tresty ve výši 18 měsíců až dvou let dostali i bývalí politici z nyní už neexistující konzervativní Unie pro lidové hnutí (UMP) Eric Cesari, Fabienne Liadzéová, Pierre Chassat a Philippe Briand.
V jiném procesu na začátku března Sarkozymu soud vyměřil trest odnětí svobody na jeden rok nepodmíněně za korupci a obchodování s vlivem. Proti březnovému verdiktu se exprezident odvolal.
Šestašedesátiletý Sarkozy je po Jacquesu Chirakovi druhým francouzským prezidentem usvědčeným z korupce v novodobé historii země a prvním exprezidentem odsouzeným k vězení.
