Lublaň - Stranu založil teprve před šesti týdny, ale už v neděli drtivě vyhrál parlamentní volby ve Slovinsku.
Padesátiletý slovinský ústavní právník Miro Cerar si s názvem své partaje vůbec nelámal hlavu. Pojmenoval ji jednoduše - Strana Mira Cerara. Profesor lublaňské univerzity se podle vlastních slov už nemohl dívat na stav slovinské ekonomiky a množící se korupční skandály vrcholných politiků a rozhodl se vstoupit na politické kolbiště.
Ve víkendových volbách se potvrdily průzkumy veřejného mínění a Strana Mira Cerara získala bezmála 35 % hlasů, což jí v 90členném parlamentu přineslo 36 křesel. Analytici očekávají, že složí koaliční vládu se dvěma středolevicovými uskupeními - sociálními demokraty a Demokratickou stranou důchodců.
Ve stopách populárních rodičů
Lublaňský profesor práva do jisté míry vděčí za popularitu svým rodičům. Jeho otec Miroslav je jedním z nejúspěšnějších sportovců dvoumilionové země, když v 60. letech získal dvě zlaté olympijské medaile z gymnastiky.
Stejnému sportu se věnovala i Cerarova nedávno zesnulá matka, která po ukončení kariéry vstoupila do politiky. Patnáct let působila jako generální prokurátorka a krátce byla i ministryní spravedlnosti.
Na začátku 90. let patřil nadějný právník Miro Cerar ke skupině odborníků, která připravovala první ústavu nezávislého Slovinska. Svou akademickou dráhu spojil s právnickou fakultou lublaňské univerzity.
Bleskový vstup do politiky
Drtivé vítězství Cerarovy strany v předčasných volbách způsobila zejména politická nestabilita.
Pád kabinetu premiérky Alenky Bratušekové zapříčinila volba nového předsedy vládní strany Pozitivní Slovinsko.
V ní Bratušekovou porazil starosta hlavního města Zoran Jankovič. Ten je však vyšetřován kvůli korupci, takže s ním ostatní strany odmítly spolupracovat.
Právě v této době se Miro Cerar rozhodl ucházet se o hlasy voličů. Na přelomu května a června zformoval stranu a bleskově sestavil kandidátky.
Nejasný program i nezkušenost
Cerar v předvolební kampani zdůrazňoval zejména téma boje proti korupci a cílil na voliče, které spojuje nechuť k tamější politice.
Naplňuje se tedy scénář známý z postkomunistických zemí – vysoká míra korupce a špatné ekonomické klima vynesly do politických výšin lídry protestních stran.
Budoucí šéf slovinské vlády slíbil snižování rozpočtového schodku a liberalizaci ekonomiky. Deficit by rád dostal pod tři procenta hrubého domácího produktu.
Slovinští analytici i novináři se obávají malé programové ukotvenosti Cerarovy strany a také minima politických zkušeností.
"Příští vláda se bude i nadále protloukat, aniž by řešila základní problémy, kterým čelí naše ekonomika," řekl agentuře Reuters významný slovinský ekonom Egon Zakrajsek.
Země pod Julskými Alpami byla na začátku tisíciletí stabilním státem a před sedmi lety přijala euro. Zemi ale v roce 2008 sklátila ekonomická krize, po níž se situace rapidně zhoršila. Jedna korupční aféra střídala druhou a za posledních šest let se ve vedení země vystřídaly už tři vlády.
Právě díky tomu se za několik týdnů Miro Cerar s největší pravděpodobností stane dvanáctým premiérem samostatného Slovinska.
