Bratislava/Brno - Slováci dohání životní úroveň nejvyspělejších evropských zemí za posledních dvacet let mnohem rychleji než Češi. Ty předběhlo i Maďarsko a Polsko.
Takového výsledku se ve své studii, v níž popisují vývoj ekonomik visegrádských zemí od roku 1989, dopočítali experti slovenské Poštovní banky. Podle dat Eurostatu srovnávali vývoj hrubého domácího produktu na obyvatele ve všech zemích střední Evropy.
Česko na tom bylo lépe
Po rozdělení Československa byl rozdíl v životní úrovni Čechů a Slováků výrazný. "Po rozdělení republiky byla životní úroveň na Slovensku podstaně horší než u českých sousedů," píší analytici ve zprávě.
Slováci ještě v roce 1997, kdy se chýlila ke konci vláda Vladimíra Mečiara, dosahovali jenom poloviny průměru HDP na obyvatele patnácti původních členských zemí EU. Češi na tom byli se 70 procenty výrazně lépe.
Slováci se ale po reformách - i přesto, že jejich životní úroveň je stále nižší - přibližují průměru unie mnohem rychleji než Češi. Ti sice už dosáhli 80 procent, Slovákům se ale už podařilo dosáhnout 72 procent průměru.
Poláci a Maďaři sice i nadále v absolutních číslech zaostávají za Českem i Slovenskem, ale i jejich data ukazují na rychlejší růst životní úrovně než v Česku. "Slovensko si polepšilo o víc jak dvacet bodů, Maďaři a Poláci asi o 10 až 11 bodů. Češi jenom o sedm bodů," uvedla ve studii analytička Eva Sadovská.
Experti Poštovní banky porovnávali vývoj HDP na obyvatele jak s průměrem EU, tak s Rakouskem. Zatímco rozdíl mezi Rakouskem a Českem byl ještě v roce 1998 skoro šedesát procent, o deset let později se snížil na 43 procent. U Slovenska je skok ještě větší, v roce 1998 byl rozdíl 82 procent, v roce 2008 se rozdíl snížil na padesát tři procent.
Analytický tým banky porovnával také růst platů. Podle studie se Slovákům podařilo poprvé reálně vydělat více jako v roce 1989 až v roce 2007. "Před dvaceti roky jsme za potraviny a nealkoholické nápoje utratili 40 procent z příjmů, v současnosti je to už výrazně méně - a to dvacet procent," uvedli analytici.
Za pivo stejně
Studie ukazuje i to, jak dlouho musí Slováci v porovnání s koncem socialismu pracovat na pořízení jednotlivých potravin nebo zboží. "V případě piva jsme na to stejně jako na konci socialismu, v současnosti musíme na pivo pracovat stejně dlouho. V průměru osm minut," uvedla Sadovská.
Na koupi potravin, nápojů a zaplacení bydlení tak Slováci musí stále vydávat více peněz, než je obvyklé například v Rakousku. Zatímco Slováky tyto základní životní potřeby stojí až 60 procent ze všech výdajů, pro Rakušany je to 45 procent. "Slovensko tak i nadále v evropském měřítku stále patří mezi krajiny, kde převažují rodiny s nízkými příjmy," uvedli analytici.
V Česku podle dat Českého statistického úřadu průměrná rodina nyní každý měsíc nejvíce utratí za služby včetně bydlení a nákladů s ním spojených, což spolyká zhruba třetinu peněžních vydání. Druhým největším zatížením rodinných rozpočtů byly před dvaceti roky potraviny a náklady na stravování s více než 30procentním podílem, nyní tvoří ani ne čtvrtinu. Podíl průmyslového zboží na spotřebě klesá ke 30 procentům.
Zlepšení ekonomické situace Slováků se odráží i v tom jak celkově hodnotí polistopadový vývoj. Sociologové pro společnost PASOS totiž zjistili to, že kladné hodnocení převratu se v zemi zlepšilo v několika posledních letech.
"Na Slovensku se lépe hodnotil minulý režim ještě v roce 2005, až teď jsou na tom lépe současné poměry," upozorňuje Oľga Gyarfášová, která reprezentativní výzkum ze čtyř zemí pro PASOS zpracovala.
V Česku se podle výzkumu CVVM hodnotil komunistický režim lépe pouze v období politické a ekonomické krize v letech 1997-1999.
