Praha – Válka s Ruskem začne v roce 2017 a Vladimira Putina suďme podle jeho činů, ne podle slov. Zaútočil na Gruzii, na Ukrajinu a v čase vyhrocených emocí je představitelný i útok na Pobaltí.
Tato slova nevyřkl žádný pseudoanalytik serveru zabývajícího se konspiračními teoriemi, ale bývalý náměstek vrchního velitele ozbrojených sil NATO v Evropě generál Richard Shirreff.
Napsal knihu s názvem 2017: War with Russia. Vyzývá Severoatlantickou alianci, aby v Pobaltí posílila obranu, dokud je čas.
V pondělí spustil podobný alarm na druhé straně Franc Klincevič. Poslanec Rady federace, horní komory ruského parlamentu a místopředseda jejího výboru pro obranu.
"NATO chystá plán na globální úder proti Rusku," prohlásil pro agenturu Interfax. Podle něj je jasné, že Aliance má "velké plány".
Rétorika se vyostřuje v době, kdy NATO spouští hned dvě vojenská cvičení u ruských sousedů. Cvičení Anakonda-16 v Polsku se účastní třicet tisíc vojáků Aliance.
V neděli odstartovalo rovněž námořní cvičení Baltops 16 v Baltském moři, které se ovšem letos poprvé koná v - neutrálním - Finsku. K velké nelibosti Moskvy. Ta na začátku týdne začala budovat novou velkou armádní základnu v Klincy, padesát kilometrů od ukrajinské hranice.
"Neskrýváme náš odmítavý názor na postup vojenské infrastruktury NATO k našim hranicím a zahrnování nových zemí do vojenských aktivit bloku. Uplatníme právo Ruska zajistit si bezpečnost přiměřenými kroky a věřím, že naši finští přátelé a sousedé tomu rozumí," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ruští představitelé opakovaně dávají najevo, že za současné situace by možný vstup Finska a Švédska do NATO Rusko vnímalo jako ohrožení, na které by muselo reagovat. Cvičení Anakonda-16 v Polsku se účastní i švédští, finští, ukrajinští a gruzínští vojáci.
Podle oficiálního sdělení Aliance je cvičení reakcí na ruskou anexi Krymu a podporu separatistů na východní Ukrajině. Což se Moskvě samozřejmě nelíbí.
Stejně tak jako fakt, že novým poradcem ukrajinského prezidenta Petra Porošenka se stal bývalý generální tajemník NATO Anders-Fogh Rasmussen.
Dán v ruských vládních kruzích oblíbený rozhodně není. "Je nepříjemné, že Kyjevu bude radit tak protiruský člověk, jako je Rasmussen," uvedl šéf zahraničního výboru Konstantin Kosačov.
K novému kolu výhrůžek a varování přispěl nedávný incident, při kterém dva ruské bitevníky Su-24 přeletěly těsně nad americkým torpédoborcem USS Donald Cook v Baltském moři. Rusko rovněž popudilo rozhodnutí USA přece jen postavit systém protiraketové obrany na území Polska a Rumunska.
Armáda přesunuje k západním hranicím vojáky. "Polsko a Rumunsko jsou nyní oblasti nebezpečné pro Rusko," uvedl Klincevič.
2nd day #Anakonda16 Ex. Follow us. @USArmyEurope@16thSustBde @mod_pl @iar_pr @rmf_fm @mswierczynski1 @Defence24pl pic.twitter.com/uOPb6Aydet
— Dowództwo Generalne (@DGeneralneRSZ) June 7, 2016
Krok či spíše půlkrok směrem ke konfrontaci s Ruskem učinilo i Německo. Ministerstvo obrany v nové strategické koncepci zvažovalo zařadit Rusko mezi hrozby. Nikoliv partnery jako dosud. Podle posledních zpráv ale nakonec tato pasáž ve schválené verzi nebude.
Vše, co je v tomto textu popsáno, může doznat výrazných změn od ledna příštího roku. Pokud se americkým prezidentem stane Donald Trump.
Ten považuje NATO za přežitou organizaci, jejíž většině členů se nechce dávat peníze do vojenských rozpočtů, a nevadilo by mu zrušení Aliance. Rovněž tvrdí, že je schopen se s Vladimirem Putinem dohodnout takzvaně po dobrém.
