Finská zpráva varuje před hněvem Ruska. Poziční boj o ropu a plyn za polárním kruhem začíná

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 6. 5. 2016 8:27
Finsko musí vstoupit do NATO společně se Švédskem, jinak bude mít problém, uvádí šedesátistránková analýza, určená finskému premiérovi. Podle švédského analytika Fredrika Westerlunda se sever může v budoucnosti stát strategicky důležitou oblastí kvůli blízkosti severního polárního kruhu a Arktidy s jejími přírodními zdroji. Ropou a plynem.
Rusko vyslalo do arktických vod expedici v roce 2007.
Rusko vyslalo do arktických vod expedici v roce 2007. | Foto: Reuters

Stockholm/Helsinky – Dobrý soused je ten, který není v NATO. Toto přesvědčení dává Rusko více než kdy dříve najevo Švédsku a Finsku.

V době, kdy chce Severoatlantická aliance do východní Evropy poslat čtyři vojenské prapory a Rusko naopak vybuduje tři divize na svých západních hranicích, přibývá v debatě o zachování neutrality dvou skandinávských zemí emocí.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulý týden pohrozil "vojensko-technickými opatřeními na severních hranicích" v případě, že se obě země rozhodnou stát členy Aliance.

"Jedna věc je mít neutrální přátele na severu. Druhá mít sousedy, kteří jsou členy Severoatlantické aliance," uvedl Lavrov v rozhovoru pro švédský deník Dagens Nyheter.

Finská vláda si nechala vypracovat expertní analýzu o tom, co by se stalo, kdyby stát, který má s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, rozšířil řady NATO.

Šedesátistránková zpráva pro finského premiéra Juhu Sipilu předpovídá, že konec finské neutrality by měl dopad na rusko-finský obchod. Pro Finy je přitom Rusko důležitým ekonomickým partnerem.

Politické a ekonomické reakce by byly silné, zejména v tranzitní fázi. "Rusko by nepoužilo sílu, ale některé jeho reakce je těžké předvídat," uvádí se v dokumentu, ze kterého citují finská média.

Foto: www.aktualne.cz

Oficiálně se zatím Stockholm ani Helsinky do Aliance nechystají. Ve Švédsku je podpora takového kroku o něco větší než ve Finsku, kde podle posledního průzkumu je pouze 22 procent obyvatel pro a 55 procent proti.

Švédský premiér Stefan Löfven se ale tento týden neudržel a prohlásil, že "Švédsko nezajímá, co si Rusko myslí ohledně jeho vstupu do NATO". "Nepotřebujeme znát ruské názory k tomu, abychom se rozhodovali," prohlásil švédský politik.

Cituje analytika Švédské agentury pro obranný výzkum (FOI) Frederika Westerlunda. Ten tvrdí, že situace se může zkomplikovat v budoucnosti, protože Arktida a oblast kolem severního polárního kruhu je bohatá na přírodní zdroje. Může se tak stát strategicky velmi důležitou.

(Experti předpokládají, že v Arktidě a okolí se nacházejí velká naleziště ropy a plynu, na která si může činit nárok několik zemí. Kromě Ruska a skandinávských států i Kanada a USA.)

Svět očima redaktorů @Aktualnecz a @Hospodarky

Logo zA HraNici

Zajímá vás zpravodajství ze zahraničí? Sledujte nás na Twitteru nebo na Facebooku.

"Bývalý náčelník generálního štábu ruské armády loni řekl ve Finsku, že členství Finska v NATO možná nebude pro Rusko hrozbou, ale nebezpečím určitě," tvrdí Westerlund.

Moskva velmi negativně reagovala na dohodu o vstupu Černé Hory do Aliance a nadále zásadně odmítá připojení Ukrajiny a Gruzie. Námluvy Švédska a Finska s NATO by znamenaly další problémy ve vztazích Aliance s Ruskem.

Rusko často ostře kritizuje pobaltské republiky Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Obavy z toho, že by se opakoval ukrajinský scénář a ruští vojáci se v těchto zemích objevili s tím, že chrání ruskojazyčnou menšinu, jsou však momentálně malé.

Estonský premiér Taavi Roivas nedávno řekl, že pravděpodobnost ruské invaze do Estonska je zhruba stejná jako do Velké Británie.

Ruské angažmá v Sýrii nám ukazuje, jaké má skutečně schopnosti, třeba co se týče elektronické špionáže, říká generál Mičánek | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy